Do makedonského parlamentu vtrhnul dav rozzlobených demonstrantů. Zraněno bylo přes 100 lidí
Rozbouřený dav demonstrantů ve čtvrtek vtrhnul do makedonského parlamentu poté, co sociální demokraté a zástupci etnických Albánců zvolili za předsedu parlamentu Albánce. Zraněno bylo přes 100 lidí, mezi nimi 22 policistů a tři politici, včetně šéfa opozice Zorana Zaeva. Informovala o tom agentura MIA s odvoláním na policejní a lékařské zdroje.
„S 67 hlasy jsme zvolili nového předsedu parlamentu. Rád bych pogratuloval Talatovi Xhaferimu a popřál nám všem hodně štěstí," řekl ještě před vpádem demonstrantů Zaev, který se později na videích zveřejněných na sociálních sítích objevuje se zakrváceným obličejem.
V Makedonii se rozhořel etnický spor. Vadí používání albánštiny
Číst článek
Podle svědků, na které se odvolává Reuters, do parlamentu vnikly zhruba dvě stovky maskovaných stoupenců expremiéra Nikoly Gruevského z nacionalistické strany VMRO-DPMNE. Zvolení Xhaferiho je roznítilo a vyžadovali nové hlasování. Po vypuknutí nepokojů se je snažili uklidnit policisté.
Samotní poslanci VMRO-DPMNE okamžitě čtvrteční hlasování o předsedovi parlamentu zpochybnili. Argumentují tím, že hlasování nebylo provedeno elektronicky, což je běžný postup v případě, že je parlamentní zasedání formálně u konce.
Policisté mezi demonstranty před budovou parlamentu hodili několik omračujících granátů, aby mohli evakuovat zákonodárce, kteří v budově zůstali. „Nařídili jsme policii, aby použila všechny prostředky nutné k tomu, aby situaci dostala pod kontrolu před i uvnitř parlamentu," řekl ministr vnitra Agim Nuhiu.
Zaev a několik členů jeho Sociálnědemokratického svazu (SDSM) poté před sídlem své strany promluvili ke svým příznivcům. V prohlášení odsoudili Gruevského konzervativní stranu VMRO-DPMNE, že se mezi Makedonce snaží zasít nenávist a rozdělit společnost.
Kritické reakce na vyhrocenou situaci v zemi se ozvaly také ze sousedního Řecka a Albánie. Makedonský prezident Ďorge Ivanov se v pátek hodlá sejít se šéfy stran.
Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová vyzvala obyvatele Makedonie ke klidu a zdrženlivosti. „Násilí v parlamentu je zcela nepřijatelné," uvedla v prohlášení.
Americká ambasáda v Makedonii na svém twitteru napsala, že násilí v parlamentu důrazně odsuzuje. „Není to v souladu s demokracií a není to přijatelná cesta, jakou by se měly neshody řešit. Je důležité, aby všechny strany respektovaly demokratické procesy, zákony a zdržely se násilných akcí, které situaci zhoršují," píše se v příspěvku.
Politická vřava a zrada Makedonie
Xhaferi se stal prvním etnickým Albáncem v roli předsedy makedonského parlamentu od doby, co se balkánská země osamostatnila od tehdejší Jugoslávie v roce 1991. Makedonie se pak kvůli povstání Albánců v roce 2001 ocitla na pokraji občanské války. Díky mezinárodním vyjednavačům se nakonec podařilo situaci uklidnit, etnické napětí v zemi se ale zhoršilo, podotýká Reuters.
Koalice sociálních demokratů a stran etnických Albánců je důvodem protestů v zemi dlouhodobě, etničtí Albánci tvoří zhruba třetinu makedonské populace. Země se dostala do politické vřavy před dvěma lety kvůli skandálu s odposlechy, který svrhl vládu vedenou stranou VMRO-DPMNE Nikoly Gruevského.
Nové volby se konaly v prosinci 2016, žádná vláda ale zatím vytvořena nebyla. Gruevského strana to totiž dosud znemožňovala. Volby sice vyhrála, potřebného koaličního partnera ale mezi stranami albánské menšiny nezískala. Zaev byl úspěšnější a slíbil Albáncům, že jim vyjde vstříc.
Gruevski ho posléze osočil ze zrady Makedonie. Řekl, že tak Albáncům pomůže změnit ústavní pořádek, což by postupem času mohlo vést k rozpadu a nakonec zániku státu. Poslanci za VMRO-DPMNE už řadu týdnů blokují jednací sál 120členné sněmovny, aby zabránili zvolení jejího nového předsedy.
Prezident Ďorge Ivanov, který také pochází z řad VMRO-DPMNE, kvůli tomu odmítá Zaevovi svěřit mandát k sestavení vlády. Tlačí na něj přitom Evropská unie i Spojené státy.
Napětí vyvolané politickou krizí v Makedonii neustále roste. Nacionalisticky rozvášnění stoupenci Gruevského přitom už několikrát pohrozili, že pokud bude ustavena Zaevova koaliční vláda s Albánci, „poteče krev".
Sociální demokraté odmítají, že chystají zásadní ústupky Albáncům, jež by zemi ohrozily. Podle nich skutečným důvodem odporu proti Zaevově koaliční vládě nejsou ani tak požadavky stran zastupujících albánskou menšinu, jako to, že splní hrozbu a dotáhne do konce vyšetřování trestných činů ve vysokých kruzích, z nichž jsou podezřelí hlavně politici z VMRO-DPMNE včetně Gruevského.
