Finsko vstoupilo do NATO. ,Putin se mýlil, když si myslel, že NATO a Evropu rozdělí,‘ prohlásil Biden
Před sídlem Severoatlantické aliance v Bruselu od úterý nově vlaje 31 vlajek členských zemí. Do řad NATO vstoupilo Finsko. Původně chtěla země vstoupit do Aliance společně se Švédskem, jeho žádost o členství se ale prozatím zastavila na nesouhlasu Turecka a Maďarska. Rusko na vstup Finska do NATO odpoví v pravou chvíli a beze spěchu, řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.
Do Bruselu přijel finský prezident Sauli Niinistö a přístupové dokumenty uložil do úschovy americkému šéfovi diplomacie Antonymu Blinkenovi jeho finský protějšek Pekka Haavisto.
Na místě byli i zástupci všech členských zemí, protože v úterý začalo i dvoudenní jednání ministrů zahraničí členských zemí. Společně budou jednat o další podpoře Ukrajiny v obraně proti ruské agresi nebo o dodávkách těžkých zbraní. Tématem ale má být i rostoucí vojenská moc Číny.
Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga finské členství posílí obranyschopnost NATO a zvýší bezpečnost Finska, které má s Ruskem přes 1300 kilometrů společné hranice.
„Jsem hrdá na Finsko a finský lid. Jako národ jsme byli v tomto historickém procesu jednotní. Děkujeme našim spojencům za důvěru. Společně budeme silnější,“ napsala na twitteru odcházející finská premiérka Sanna Marinová.
Finský prezident Niinistö uvedl, že jeho země bude nadále pracovat na budování společné bezpečnosti a obrany v celém severském regionu.
V Bruselu mají navíc k oslavám i další důvod – od založení Severoatlantické aliance totiž uběhlo 74 let.
Od ohlášení záměru přistoupit k NATO k úternímu přijetí to Finsku trvalo ani ne rok – bylo to nejrychlejší přijetí do Aliance v historii a ještě nedávno prakticky nemyslitelný konec dlouholeté finské neutrality.
Vítězem parlamentních voleb ve Finsku se stala pravicová Národní koalice. Marinová uznala porážku
Číst článek
Vstup do NATO podpořila ve Finsku i široká veřejnost. Ukázaly to i víkendové volby, ve kterých strany zpochybňující členství v Alianci zcela propadly. I když se teď ve Finsku změní vláda, na vztazích k NATO se nic zásadního měnit nejspíš nebude.
Přistoupení Finska do Severoatlantické aliance je symbolické i tím, že to byla právě tato země, která dala jméno konceptu takzvané „finlandizace“. Tedy stavu, kdy země rezignuje na nezávislou zahraniční politiku a podřídí se zájmům některé velmoci. To byl stav, do kterého po druhé světové válce dotlačila Helsinky Moskva. A právě kvůli Rusku teď neutralita Finska končí.
Reakce politiků
Americký prezident Joe Biden v prohlášení uvítal vstup Finska do Severoatlantické aliance. Putin se podle něj mýlil, když si myslel, že NATO a Evropu rozdělí. „Dnes jsme jednotnější než kdykoli předtím,“ uvedl prezident. Biden ale vyzval Turecko a Maďarsko k dokončení ratifikačního procesu, který by akceptoval i Švédsko.
Vstup Finska do NATO je historický krok pro bezpečnost Evropy, uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) ruský prezident Vladimir Putin Finsku ukázal, že neutralita neznamená bezpečnost.
„Nezávodíme s lokomotivou NATO, nepotřebujeme to. Ve správný čas v tichosti vyjevíme naši odpověď.“
Sergej Rjabkov
„Nezávodíme s lokomotivou NATO, nepotřebujeme to. Ve správný čas v tichosti vyjevíme naši odpověď,“ řekl Rjabkov. Podle ruských médií také zapochyboval nad „výroky oficiálních představitelů v některých západních médiích“, podle kterých si Západ myslí, že Rusko na přístup Finska nebude nijak reagovat.
Úterním dnem se hranice Ruska se členskými zeměmi NATO de facto zdvojnásobí ve své dálce a Moskva už oznámila, že posílí svoji vojenskou přítomnost podél hranice s Finskem. A hrozí, že ji bude dál posilovat, pokud se členské země NATO rozhodnou ve Finsku rozmisťovat své vojenské kapacity.
Kde je Švédsko?
Původně po boku finských představitelů měli stát i zástupci Švédska. Obě země dlouho trvaly na tom, že do Aliance vstoupí společně. V případě Švédska to ale nakonec vypadá, že schvalování jeho přistoupení do NATO se ještě nejméně o několik měsíců protáhne.
Zásadní jsou zejména spory s Tureckem. Výhrady vůči švédskému členství se v Turecku staly součástí předvolební kampaně před parlamentními a prezidentskými volbami plánovanými na květen.
Do té doby se zřejmě ledy nepohnou a obě země se tak rozhodly, že na společném přistoupení nebudou trvat. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ale zdůraznil, že Aliance na Švédsko nezapomíná.
Podle Stoltenberga je nepředstavitelné, že by Švédsko čelilo nějaké bezpečnostní hrozbě a Aliance by mu nepomohla. Zdůraznil, že už vstup Finska výrazně posiluje také bezpečnost Švédska, se kterým jak Finsko, tak další členové NATO, už teď úzce spolupracují a budou spolupracovat dál.
Finský prezident Sauli Niinistö uvedl, že Finsko bude po svém vstupu do NATO pokračovat v úsilí o co nejrychlejší připojení Švédska k Alianci. Také britský premiér Rishi Sunak podle agentury AFP apeloval na „všechny členy“ Severoatlantické aliance, aby přijetí Švédska schválili.
