Oslavy výročí Mubarakova odchodu přerostly v protivládní protesty
Statisíce Egypťanů si připomněly rok od začátku povstání proti vládě autoritářského prezidenta Husního Mubaraka. Po jeho pádu se vedení země ujala dodnes trvající vojenská vláda. Mnozí Egypťané jsou ale vývojem zklamáni a dnešní oslavy tak na mnoha místech přerostly v další protivládní protesty.
Úřady dnešní oslavy prezentují jako úspěch. Vojenská vláda zopakovala svůj slib, že se podle svého vlastního harmonogramu vzdá moci do konce června a předá ji civilistům – hned poté, co bude zvolen nový prezident.
Zároveň lidem řekla, že je na jejich straně, nadále prosazuje ideály loňské revoluce a že se sama na jejich naplnění podílela. Vojenské vedení také obyvatelům připomnělo, že mají za sebou demokratické volby. Nejlidnatější arabská země se prý také dočká nové ústavy.
Protesty i oslavy výročí začátku povstání proti Mubarakovi shrnuje zpravodaj ČRo Břetislav Tureček
Přesto je nejsilnější emocí výročních oslav frustrace nad tím, že i zemi s novým parlamentem stále řídí armáda. Sílí tak deziluze mnohých Egypťanů, především mladších lidí, kteří očekávali přechod země k demokracii.
Lidé, kteří proti oficiálnímu výkladu protestují, dnes vyšli do ulic a „unesli“ oficiální oslavy ve svůj prospěch. Generalita by podle nich měla odejít mnohem dříve, pravý čas už propásla. Červnový termín předání moci je podle kritiků příliš pozdě a navíc se mu ani tak nedá věřit.
Egypt si připomíná rok od povstání, které svrhlo prezidenta Mubaraka
Číst článek
Mnoho z nich tvrdí, že Mubarak už sice u moci není, ale jinak se prý v zemi vůbec nic nezměnilo. Bývalý prezident se mezitím před soudem zpovídá ze svých údajných zločinů, včetně loňské smrti asi 800 demonstrantů.
Dnes mezinárodní novinářská organizace Reportéři bez hranic vydala nový celosvětový žebříček. Z něj vyplývá, že za Mubaraka byl Egypt v míře novinářské svobody na 127. místě, rok po jeho pádu je až na 166. místě.
Méně je v západních médiích slyšet názor, že je země velmi rozklížená a určitý pořádek je nutné nastolit. Generalita sice omezuje politické svobody, ale lidé, kteří se obávají o život nebo mají strach z kriminality, říkají, že přílišná demokracie by zemi uvrhla do ještě většího chaosu.
V nedávných volbách uspěli islamisté z Muslimského bratrstva, které se zatím snaží profilovat jako kompromisní strana. Svým programem získala 47 procent mandátů, vojenskou vládu však uznává. Mluví se o tom, že mezi stranou a generalitou existuje tichá dohoda.
Přesto má dnes největší síla v parlamentu spíše stabilizující roli. Extrémní názory, jako zalévání pyramid voskem či zákaz turistům chodit v plavkách, už po skončení volební kampaně slyšet nejsou.
