Papež František měl rád fotbal a steaky. ‚Známka, že miloval život v dobrém slova smyslu,‘ říká kněz Vácha
Přátelský člověk s otevřeným srdcem a zástupce míru nejen pro křesťany, ale všechny lidi na světě. Takto popisují média zesnulého papeže Františka, který zemřel na Velikonoční pondělí v 7.35 hodin ráno. „Papež František byl světec 21. století, modlím se k němu, i když nebyl svatořečený církví. Politici ho uctívali jako morální autoritu světa,“ říká ve speciálním vysílání Radiožurnálu římskokatolický kněz a etik Marek Orko Vácha.
To, že František zesnul na Velikonoční pondělí, svádí k tomu říct, že to mohlo být jakési znamení shůry. Cítíte to taky tak?
Cítím to tak určitě, protože on zhruba před měsícem říkal: „Už cítím, že umírám a chci se rozloučit s přáteli.“ A když toto říkal papež, tak jsem to bral velmi vážně.
Poslechněte si celý speciál Radiožurnálu a Českého rozhlasu k úmrtí papeže Františka
Modlili jsme se za něj neděli co neděli ve farnosti v Lechovicích. Už možná ne proto, aby se tělesně uzdravil, ale spíš aby jeho poslední cesta – přechod z tohoto života do toho druhého, cesta domů – byla v pokoji a klidu.
Pak se nečekaně uzdravil, prožil si velikonoční triduum a v 7.35 hodin den poté zemřel. Mně to připadá opravdu jako dané z nebe, že ho Pánbůh nechal tady ještě si prožít celé Velikonoce. Ještě v neděli mohl pozdravit na Svatopetrském náměstí a požehnat Urbi et Orbi. A další den v sedm hodin třicet pět minut ráno odchází domů.
Když říkáte, že jste se u vás v Lechovicích kostele modlili, aby jeho cesta domů byla cestou svatosti, co tím myslíte?
Aby ty poslední chvíle byly pro něho v klidu, aby umřel v pokoji. Ono se říká, že strom padne tam, kam se celý život naklání. Takže spíš, aby okolnosti úmrtí pro něho byly příznivé. A opravdu byly, protože zemřel takto brzo ráno a tuším, že umřel na mozkovou mrtvici a selhání srdce.
Historik: Příští papež bude nejspíš mimoevropský. Evropa negeneruje významnější duchovní impulzy
Číst článek
Světec 21. století
Z dosavadního rozhovoru s vámi mám pocit, že jste měl papeže Františka opravdu rád...
Velmi rád a ta zpráva s sebou přináší velikánský smutek, že taková osobnost odchází, ale na druhou stranu už jsem to čekal. Pro mě to byl člověk, který v celém svém životě neuhnul opravdu ani o milimetr. To, co celý život žil, a to, co hlásal, tak i tak zemřel. Určitá chudoba, skromnost, prostota, kterou se naučil ještě jako mladý kněz, tak ho potom provázela celý život a ani velké funkce mu nezamotaly hlavu a choval se pořád úplně stejně jako vždycky.
A v jeho případě to nebyla póza – to, že na Zelený čtvrtek neumýval nohy vybraným kněžím, ale šel do věznice, někdy mužské, někdy ženské, a umýval nohy i jedné muslimské vězeňkyni. Nebyl to pro něho nějaký symbol, ale byl takto to byl zvyklý dělat celý život.
Koneckonců pochází ze Buenos Aires, kde pracoval na předměstí s lidmi různých názorů a všechny se naučil milovat. Takže toto si potom přinesl do Vatikánu a před zraky mnoha kardinálů nebo vatikánských úředníků najednou vnesl do této instituce duch pravého křesťanství.
Přistihnete se přitom, že o Františkovi přemýšlíte jako o svatém, aniž by byl svatořečený?
Určitě pro mě svatý je, to je bez debaty.
Co to podle vás znamená být svatý?
Já se třeba už k papežovi Františkovi modlím. Být svatý technicky znamená to, že katolická církev uznává, že ten člověk je u Boha a můžeme prosit naše přátele o to, aby se za nás u Boha přimlouvali.
Papežův pohřeb se uskuteční v sobotu v 10.00. Česko na obřadu zastoupí premiér Fiala
Číst článek
Je to velice jednoduché: když máte před písemkou, tak říkáte kamarádům, držte mi palce, pak je to psychologicky lepší. Jsem-li zbožný, tak říkám kamarádům, prosím vás, modlete se za mě, ať to zvládnu. A modlíme se ke svatým, kteří nás předešli v prostoru a v čase, ale věříme, že jsou u Boha.
Katolická církev pomocí velice složité procedury tu a tam o někom řekne, že oficiálně svatý – třeba u Jana Pavla II. Ale bez ohledu na to, jestli tento proces proběhne, nebo neproběhne, tak pro mě určitě svatý je a modlím se k němu a budu, protože ten jeho život mi přijde jako život zářné osobnosti a jednoho ze světců 21. století.
Papež František napsal závěť v červnu roku 2022. Už tam mluví o „utrpení, které se stalo přítomným v poslední části jeho života, kdy se obětoval Hospodinu za světový mír a bratrství mezi národy“. Jak to na vás působí?
Že to tak opravdu bylo. Pnutí nebyla malá.
Jedna historka je, že papež odchází z ranní mše a někdo se ho ptá, jak se vám daří? A on odpovídá – obrovské tlaky ze všech stran. On určitě neměl na růžích ustláno. Na mě to dělalo dojem, že na prvním místě viděl člověka a církevní právo někdy zaostávalo. Tak vlastně, jak to dělal Ježíš Kristus – také hlásal lásku a dopadl, jak dopadl. Zdálo se mi, že každý, kdo žije autenticky podle evangelia, tak tím irituje velké množství lidí.
Vám bylo na papeži Františkovi sympatické i to, že se nebránil i nějakým světským požitkům? On měl rád fotbal a steaky.
Měl jsem obrovské štěstí, že jsem byl mnohokrát v Argentině a okolních zemích. A Argentina má speciální mentalitu. Je to národ, pro který je fotbal určitým typem náboženství. Papež takový byl. Měl italské rodiče a jeho tatínek hrál fotbal. A protože byl František Argentinec, tak měl pochopitelně rád steaky.
Papež by nechtěl, aby jeho nástupce zapomněl na chudé. Favorit je z Filipín, tvrdí církevní expert
Číst článek
A pro mě to jsou známky člověka, který je blízko Bohu. Křesťanství je velmi zemité náboženství, které má rádo dobré jídlo, víno, fotbal všechny světské radosti, ale málokdy to dokáže posvětit. Takže když má papež rád steaky a fotbal, tak je to pro mě známka člověka, který miluje život v tom dobrém slova smyslu. Vidím v tom mystiku.
Nový papež?
Za pár dní zasedne konkláve. Bude vybírat novou hlavu katolické církve. Co tomu podle vaší zkušenosti předchází? Nějaká diskrétní bilaterální jednání volitelů, tedy kardinálů?
Kardinálové se sjedou na pohřeb z celého světa. A už v tuto chvíli probíhají jednání, o kterých absolutně netušíme, protože tam je tolik nitek a klik dveří, o kterých já nemám ani tušení, že existují.
A po pohřbu zasedne konkláve a možná už ledacos bude projednáno, potom uvidíme, jak rychle konkláve zvolí papeže. Já bych si dovolil odhadnout, že všechny spekulace odborníků na církevní problematiku jsou opravdu jen spekulace. Je to pro mě matematická rovnice, která má tolik neznámých, že je člověk nedokáže odhadnout. A jestli bude papež zvolený v prvním kole nebo za několik dní, to opravdu nevím.
Dá se odhadnout, jaký vliv má na konkláve třeba geopolitická situace ve světě, která je v roce 2025 jiná, než byla v roce 2013, kdy byl zvolený budoucí papež František?
Může mít, ale vůbec nemusí, protože se volí spíš z kardinálského sboru ta osobnost, o které kardinálové předpokládají, že bude dobrým papežem. Sbor stávající papež to ovlivnit může a taky to dělá. A nejinak to dělal papež František.
Kardinálové stárnou a od 80 let dál už nemohou volit papeže. Můžete tedy jmenovat nové kardinály a ty si pochopitelně vybíráte podle svého srdce a stejné krevní skupiny, jako jste vy. Takže papež do určité míry může ovlivnit partu lidí, která bude volit vašeho nástupce.
Papež František neměl moc rád Vatikán. Nebydlel ani v Apoštolském paláci, popisuje kněz Ženíšek
Číst článek
Ale nemyslím si, že když byl papež z Jižní Ameriky, takže teď by bylo zdvořilé třeba volit papeže z Asie nebo z Austrálie. Takto to nefunguje. Opravdu se volí ta osobnost, klidně to může být Ital, Filipínec nebo Afričan, to opravdu nevíme. Ale spíš to bude člověk, který ponese do určité míry odkaz papeže Františka, ale který zase do papežství dá svoje charisma.
My jsme teď měli luxusní papeže, měli jsme vlastně výborného Pavla VI., z toho po něm přišel Jan Pavel II. slovanský papež – absolutně svatá postava. Potom přichází introvertní Benedikt XVI. – Mozart teologie se mu někdy říká. A potom přichází Jihoameričan, papež František, který zase na rozdíl od nich ode všech dává obrovský důraz na to být obyčejný.
Papež František opravdu dokázal vést třeba půlhodinové telefonáty s lidmi, kteří to potřebovali a nikdo o tom nevěděl. Byli to třeba osamělí lidé z Itálie, se kterými se setkal a papež to nedával do novin. Měl obrovskou citlivost pro lidi na okraji a ty, které něco potřebovali.
Šel třeba po Římě a viděl chlapce, který pláče a zastavil se u něho a dali se do řeči a papež zjistil, že chlapcovi umřel pes, tak ho začal utišovat. Byl velmi vztahový a dokázal vidět lidské potřeby.
Když o něm noviny píšou, že byl skromný a že si všímal obyčejných věcí, tak u něho to opravdu tak bylo. Byl to jakýsi jeho brand, značka toho jeho osobního života, té jeho osobní svatosti. Takže pro mě to je světec 21. století.
Úkol pro nového papeže
My jsme slyšeli výroky různých politiků, domácích i zahraničních. Dá se odpovědět na otázku, jaký faktický vliv měl papež František na tu světskou část světa?
Dá se na to odpovědět těžko, ale jedním slovem velikou, protože on se stal morální autoritou. A tím se nestáváte tak, že vás zvolí papežem, to je funkce, ale tím se stáváte tím, že to, co říkáte, máte kryto životem. A tohoto papeže bral celý svět vážně.
Víme jenom to, co bylo v médiích a jak papež komentoval třeba různé politické události. Ale je to vidět i z reakcí zahraničních politiků, které jsme slyšeli. Není to jen sedmidenní státní smutek v Argentině, která ho měla opravdu velmi ráda.
Kdo bude novým papežem? Mluví se o 12 možných kandidátech, jeden z nich se narodil na Litoměřicku
Číst článek
Ale řekl bych, že ta reakce současného světa je taková, že ho ti politici opravdu uctívali jako člověka, který měl co říct, jako člověka, který byl vlastně největší morální autoritou planety ve své době.
Takže s papežem můžete nesouhlasit nebo s ním souhlasit můžete, ale v každém případě nemůžete jeho názory pominout a jen tak shodit ze stolu. Takže teď po jeho smrti svět najednou vidí, koho ztratil a jakou morální autoritou papež byl. Přejme si jenom to, aby další papež pokračoval v těchto stopách a byl taky pro tento svět světlem a určitým majákem.
Jak velký úkol je pro příští hlavu římskokatolické církve zastavit třeba úbytek věřících, a to celoplanetárně?
Ten úkol je dozajista mimo lidské možnosti a mimo lidskou fantazii, protože opravdu je mimo síly jednoho člověka.
Nemyslím si, že by úbytek byl nějak dramatický. Člověk je nevyléčitelně náboženský a pořád hledá smysl, dobro a Boha. Spíš ten úkol vidím v tom, aby se katolická církev více otevřela světu a aby byla na místech, kde je lidé potřebují a komunikovala s lidmi na okraji – chudými z předměstí, lidmi, kteří za sebou mají různé životní kotrmelce. A abychom jako katolická církev stejně jako papež František nikdy nikoho neodsuzovali.
Papež měl opravdu rád každého člověka takového, jaký je a snažil se udělat všechno pro to, aby se věci daly do pořádku. Což mu jistě mnozí lidé, kteří třeba vidí svět skrze okénka církevního práva, nemohli úplně zapomenout.