Plážový volejbal, tenis nebo fotbal. Na plážích Rio de Janeira se hraje i za tmy
V Riu de Janeiro se i přes začínající podzim dál chodí na pláž. Lidé chodí ráno před prací a ještě častěji večer. Hrají volejbal, nohejbal, tenis, fotbal. Na pláži je i posilovna a také se běhá. Vše jen tak pro radost, ale pod dohledem trenérů, kterých je všude dost.
Pouliční hodiny na pláži Copacabana ukazují za pět minut osm večer, je 25 stupňů. Ideální čas sportovat. V písku, kde se přes víkend většinou válejí milovníci slunce a šumění mořského příboje se teď hraje a trénuje. Odbíjí, kope, nahrává a pinká.
Na jednom z kurtů hrají kolegové z práce – z banky. Fernanda Guimaraes říká, že chodí vždy v úterý. „Když to je jiný den, jako dnes, svoláme se přes skupinu na whatsappu. Stačí si najít volný kurt. Sloupky na síť jsou města, na síť a míče jsme se složili."
Jsou tady ale i skupiny, které trénují pod dohledem trenérů či instruktorů, Třeba plážový nohejbal nebo tenis. Ti si musejí kus písku pronajmout na radnici. Ale není to nic složitého.
Amatérská sportovkyně Maitê Ribeiros si to na pláži nemůže vynachválit. „Je to skvělé, občas vidíte vycházet měsíc nad mořem, v létě ještě stihnou slunce."
Je tu i posilovna pod širým nebem. „Ne, ve výsledku to není žádné mučení. Tady se naopak staráte o své tělo ve větší pohodě, než třeba ve fitcentru. Tady se lehce skamarádíte, tam je to přehlídka hadříků, svalů," říká Fernanda Benevenuto.
Začala jednoduše. Jednou šla kolem a viděla, jak tu lidé cvičí pod dohledem trenéra Marcela Simõese.
„Využíváme toho, co nám nabízí příroda: písek, slunce, déšť. Dokonce i závaží je udělané z písku," Jeho škola se jmenuje příznačně: Čtyři živly. Je to funkční trénink zaměřený na městský běh.
„Tím, že běháte, neznamená, že si musíte vylepšit kondici. My tady jednoduše vytahujeme lidi z gaučů a od tohoto cvičení se mohou dostat k opravdovému sportu.“
Fernanda je tu prý vždycky. I když prší. To je sice písek těžší, ale prý to stojí za to.
