Běženci jsou na polsko-běloruské hranici uvězněni už dva týdny. K pomoci vyzval i nový ombudsman
K pomoci uprchlíkům na polsko-běloruské hranici vyzval polský ombudsman Marcin Wiącek. Navrhuje povolit migrantům přicházejícím z Běloruska dočasný vstup do Polska. Pobývat by podle něj zatím mohli v zařízení pro čekatele na azyl.
Podle nového polského ombudsmana jde o respektování lidské důstojnosti. Marcin Wiącek potvrdil, že afghánští uprchlíci požádali o mezinárodní ochranu a Polsko se musí jejich žádostmi zabývat.
Drama uprchlíků uvízlých na polské hranici pokračuje. Vojáci odmítají pustit lékařku i potraviny
Číst článek
Do doby, než o nich úřady rozhodnout, by běženci měli být umístěni v uzavřených zařízeních pro zadržené cizince. Agentura OKO.press informovala, že na hranici u vesnice Bobrówka uvízla další skupina migrantů – tentokrát jde o devět žen původem ze Somálska. V poslední době přibývá migrantů také z Iráku, Sýrie a Afghánistánu.
Budování plotu
Desítky běženců tak zůstávají uvěznění na několika metrech čtverečních mezi běloruskou a polskou pohraniční stráží už přibližně dva týdny. Lidé tam trpí nedostatkem léků, lékařské péče, potravin i vody. Pohraničníci brání v přístupu pracovníkům humanitárních organizací i lékařům.
Polsko-běloruská hranice je 418 kilometrů dlouhá. Na stokilometrovém úseku už pohraničníci vztyčili plot z ostnatého drátu a dalších 50 kilometrů mají dokončit v nejbližších dnech. Stovky kilometrů dlouhou bariéru hodlá na hranici s Běloruskem vybudovat kromě Polska také Litva.
Polské ministerstvo vnitra v minulých dnech informovalo, že hranici chrání kromě příslušníků Pohraniční stráže také tisíc vojáků.
Polsko výrazně posílilo ostrahu hranice s Běloruskem. Na území nikoho se nacházejí desítky migrantů
Číst článek
‚Porušení mezinárodního práva‘
Polsko, stejně jako Litva, viní vládu běloruského autoritářského lídra Alexandra Lukašenka, že migranty přes společné hranice posílá záměrně a používá je tak jako nástroj v takzvané hybridní válce. Polsko-běloruská a litevsko-běloruská hranice zároveň tvoří část vnějších hranic Evropské unie.
Předsedové vlád Polska Mateusz Morawiecki, Litvy Ingrida Šimonytéová, Lotyšska Krišjánis Kariňš a Estonska Kaja Kallasová v pondělí zveřejnili společné prohlášení, v němž vyjádřili vážné znepokojení nad situací na hranicích Polska, Litvy a Lotyšska s Běloruskem.
„Využívání migrantů k destabilizaci sousedních zemí je zjevným porušením norem mezinárodního práva a mělo by být chápáno jako hybridní útok proti Litvě, Lotyšsku a Polsku, a jako takové proti celé Evropské unii,“ zdůraznili premiéři v prohlášení. Podle nich „je nejvyšší čas upozornit OSN a zejména Radu bezpečnosti na problém nevhodného zacházení s migranty na běloruském území“.
Názor polské veřejnosti na vzniklou situaci není jednotný. Část lidí rozhodný postup polských úřadů podporuje, další však vyzývají k tomu, aby skupina migrantů byla z humanitárních důvodů do země vpuštěna.
