Předání českého území Polsku je revizionismus, tvrdí ruský vědec
V Rusku si všimli dohody o vrácení několika set hektarů českého území Polsku. Alexej Feněnko, docent na fakultě mezinárodních vztahů Moskevské státní univerzity, se domnívá, že jde o nebezpečnou revizi hranic, stanovených po druhé světové válce.
Docent Alexej Feněnko publikoval svůj poměrně obšírný komentář na stránkách listu Nězavisimaja Gazeta.
Připomíná v něm spory o Těšínsko po první světové válce a píše, že jediným sporným územím mezi Českem a Polskem je Těšínské Slezsko, pohraniční oblast mezi Vislou a Odrou.
Předání několika set hektarů českého území Polsku se může stát nebezpečným precedentem, domnívá se ruský vědec. Připravil zpravodaj Martin Dorazín
Polsko bylo s poválečnými dohodami nespokojeno, cítilo je jako nespravedlivé a vpředvečer podpisu Mnichovské dohody vzneslo svůj požadavek na Těšínské Slezsko, které mu bylo předáno v listopadu 1938.
Autor dále píše, že po druhé světové válce Polsko a Československo podepsaly dohodu o návratu k hranicím z roku 1920. Polsko se pak dvakrát neúspěšně pokoušelo tuto otázku otevřít - v roce 1958 a o tři dekády později.
Vláda premiéra Bohuslava Sobotky předáním území přizná, že takový problém mezi Polskem a Českem existuje, domnívá se Alexej Feněnko. Podle jeho názoru to znamená, byť nepřímo, rehabilitaci části Mnichovské dohody, což může mít nedozírné důsledky.
Dluhy pocházejí z roku 1958, kdy se obě země dohodly na konečném vytýčení státních hranic. Napřímením hranice došlo ke změně jejího průběhu, a Poláci tak přišli o 368 hektarů. Chtějí je proto zpět. Finanční vyrovnání polská strana už dříve odmítla.
Docent moskevské univerzity jako příklad uvádí možné německé nároky na západní oblasti Polska nebo litevské nároky na takzvanou Malou Litvu, která je dnes součástí Polska.
Kolize mohou vzniknout i mezi Polskem a Ukrajinou. Jako nejbolestivější autor označuje otázku Maďarů ve střední Evropě.
Těšínský precedens dokazuje, že územní spory nemusí nutně začínat od nároků na velké oblasti, napsal v listu Nězavisimaja Gazeta docent Alexej Feněnko.
Politická objednávka?
Na komentář docenta Moskevské státní univerzity už reagoval americký analytik Paul Goble a označil ho za scestný.
„Přepisování hranic v každém případě nebezpečné je, ale nikoliv administrativní řešení 368 hektarů ve Slezsku. Možná, že v tomto případě ani tak nešlo o úmysl autora, spíše o neznalost problému,“ souhlasí ruský historik Alexej Kelin, člen české vládní Rady pro národnostní menšiny.
K práci a osobě Alexeje Feněnka se vyjádřil ruský historik Alexej Kelin, člen české vládní Rady pro národnostní menšiny
Říká, že Feněnkův komentář je nutné chápat v širším kontextu jiných jeho vyjádření, která jsou podle Kelina mnohem závažnější.
„Hodnotí v nich dílčí vítězství Ruska proti Spojeným státům, a to anexi Abcházie, Krymu a patovou situaci na Ukrajině. Mluví o hře bez pravidel, která je mnohem nebezpečnější než studená válka,“ vysvětluje ruský historik.
„Nepřímo předpovídá odvetné kroky Spojených států, označuje zranitelná místa Ruska, Baltské moře a Pobaltí, kde straší útiskem početné ruské menšině pod ochranou armády NATO a vstupem Švédska a Finska do NATO,“ dodává.
Text Alexeje Feněnka je podle něj psaný na objednávku z politických kruhů, stejně jako veškerá jeho činnost, a údajně o tom vypovídá i jeho kariéra.
„Současné Rusko se vrací k imperiální politice, a tak jedná podle této logiky. Vnímá současný stav jako důsledek porážky ve studené válce, kterou zneužily Spojené státy k rozbití Sovětského svazu ve snaze ovládnout jeho surovinové zdroje, a vývoj v 90. letech umožnil přesměrovat odpovědnost za všechny současné problémy rozkradené a zkorumpované země z jejího vedení na vnější nepřátele,“ uzavírá Alexej Kelin.
