Dunconová se ve volbách s Putinem neutká. Podle komise nesplnila podmínky žádosti o kandidaturu
Ruská volební komise nepovolí sběr podpisů na podporu ruské novinářky Jekatěriny Duncovové, která se v prezidentských volbách příští rok na jaře chystala postavit dlouholetému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Komise své sobotní rozhodnutí zdůvodnila argumentem, že v příslušné žádosti týkající se kandidatury Duncovové je více než 100 chyb. Podle webu stanice Rádia Svobodná Evropa to znamená, že komise Duncovové kandidovat ve volbách nepovolila.
Čtyřicetiletá Duncovová je regionální novinářka, která do oznámení kandidatury nebyla příliš známá. Na svém předvolebním webu vyzývá mimo jiné k ukončení bojů na Ukrajině. Vzhledem k tomu, že nekandiduje za politickou stranu, musí ji podle ruského volebního zákona podpořit nejméně 500 lidí, než může začít sbírat podpisy.
Putinova kandidatura byla předvídatelná. Zajímavé jsou okolnosti a načasování, hodnotí rusista
Číst článek
Podle oznámení volební komise se ale právě předložená žádost o registraci této takzvané iniciativní skupiny stala pro Duncovovou kamenem úrazu.
V předloženém dokumentu například podle komise chyběl ověřený zápis ze zasedání iniciativní skupiny a u jednoho z účastníků tohoto zasedání byla chyba ve jméně po otci, které se v ruštině uvádí společně s křestním jménem a příjmením.
Komise v sobotu posuzování žádosti vysílala v přímém přenosu na svém webu. Přenos se několikrát zasekl, uvedla stanice Rádio Svobodná Evropa. Členové komise hlasovali proti kandidatuře Duncovové jednomyslně.
Putin chce znovu kandidovat v prezidentských volbách v Rusku. Mají být příští rok na jaře
Číst článek
Duncovová žije ve městě Ržev západně od Moskvy a v minulosti byla městskou zastupitelkou. Ruská nezávislá média už dříve upozornila, že Duncovová v minulosti podporovala místního nejvlivnějšího člena vládnoucí prokremelské strany Jednotné Rusko.
Prezidentské volby se v Rusku budou konat od 15. do 17. března příštího roku. Podle dřívější zprávy agentury AP má Putin vítězství takřka jisté vzhledem k uvěznění potenciálních soupeřů z opozice či jejich vypuzení do emigrace. Putinovu popularitu podle průzkumů neovlivnila ani válka proti Ukrajině, kterou loni v únoru zahájil.
Kandidát ruských komunistů
Sjezd ruské komunistické strany v sobotu nominoval jako kandidáta do březnových prezidentských voleb veterána ruské politiky, poslance Nikolaje Charitonova. Ústřední volební komise registruje již tři desítky uchazečů, kteří by chtěli kandidovat na hlavu státu.
Charitonov byl navržený sjezdu jako jediný kandidát. Podle poslance Denise Parfjonova má představovat „alternativu ke stávajícímu liberálně oligarchickému kurzu režimu“, napsal list Kommersant na svém webu.
Připomněl, že minulý týden sjezd další parlamentní strany, Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR), nominoval na prezidentské kandidáta předsedu strany Leonida Sluckého.
Zelenskyj v tísni. Problém je klesající popularita a politické tlaky před druhou zimou války na Ukrajině
Číst článek
Charitonov na prezidenta kandidoval v roce 2004, kdy skončil druhý s podporou necelých čtrnácti procent voličů. Tehdy byl poprvé znovuzvolen Putin.
Formálně jsou ruští komunisté jednou z opozičních stran, ale ve skutečnosti podporují Kreml, poznamenala agentura AFP.
„Naším úkolem je během volební kampaně semknout lid, abychom dosáhli vítězství na všech frontách,“ prohlásil Charitonov před novináři v narážce na válku Ruska proti Ukrajině. Na poslance po ruské invazi uvalily sankce Spojené státy, Evropská unie a Kanada.
Pětasedmdesátiletý Charitonov zasedá jako poslanec ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, od roku 1993, zabývá se hlavně zemědělskými otázkami. Patřil k zakladatelům Agrární strany, než v roce 2008 přestoupil ke komunistům.
Patřil k přívržencům nápadu obnovit sochu zakladatele sovětské tajné policie Felixe Dzeržinského v Moskvě a v roce 2000 mu tehdejší šéf tajné služby FSB, nástupkyně KGB, Nikolaj Patrušev, udělil hodnost plukovníka státní bezpečnosti, dodal Kommersant.
Charitonov chtěl v roce 2020, před květnovou přehlídkou v Moskvě k 75. výročí vítězství v druhé světové válce, vyvěsit na Rudém náměstí portrét diktátora Josifa Stalina.
