Stoupenci Saddáma odpověděli na dopadení bombami
I přes dopadení bývalého diktátora v Bagdádu klid nezavládl. Jen několik hodin poté, co byla zveřejněna šokující zpráva, otřásla městem a jeho okolím série několika výbuchům. Nastražené bomby explodovaly u policejních stanic a zabily nejméně devět lidí, odpoledne se výbuchy rozlehly přímo centrem Bagdádu. Svržený irácký diktátor údajně přiznal, že ozbrojené akce svých přívrženců sám organizoval.
Z městských částí na východním břehu řeky Tigris se po poledni ozvaly tři výbuchy a nad oblastí stoupá hustý dým. Jedná se o takzvanou zelenou zónu, oblast přísně střeženou americkými a spojeneckými jednotkami. Příčina detonací nebyla zatím sdělena.
Jak přímo z Bagdádu informuje zpravodaj Radiožurnálu Jaromír Janev, místní televize vysílaly záběry z centra hlavního města od hotelu Palestine, kde měl údajně explodovat automobil naložený výbušninami.
Ráno postihly město dva sebevražedné pumové útoky. První nálož vybuchla u policejní stanice ve městě Husajníja asi 30 kilometrů severně od metropole Bagdádu. Kromě devíti mrtvých si vyžádala také nejméně 20 raněných. Druhá nálož explodovala na bagdádském předměstí Amiríja. Policie našla ještě třetí bombu, která byla zneškodněna.
Informace o způsobu provedení útoků se různí. Sebevražední atentátníci pravděpodobně použili terénních automobilů. Podle některých zdrojů šlo ve všech případech o útoky iráckých ozbrojenců, stoupenců včera dopadeného Saddáma Husajna.
Naposledy byl spáchán podobný krvavý útok proti policejní stanici včera. Při atentátu v Chaldíji asi 60 kilometrů západně od Bagdádu zahynulo 17 lidí a 32 dalších utrpělo zranění.
Vedl jsem ozbrojený odboj, přiznal Saddám
Saddám Husajn se přiznal, že ozbrojené útoky proti spojencům osobně organizoval a vedl. Prohlásil to předseda prozatímní irácké vládní rady Abdal Azíz Al-Hakím, na něhož se odvolávají hlavní arabské stanice Al-Džazíra a Al-Arabíja.
Iráčané považují informaci arabských médií o Husajnově přiznání za zásadní z hlediska průběhu posledních osmi měsíců po skončení hlavních vojenských operací. Husajnovo přiznání ale mnozí zpochybňují.
Stejný názor vyslovil pro Radiožurnál i člen irácké prozatímní vládní rady Mufíd Jazairi. "Je možné, že skutečně v prvním období organizoval a vedl odpor, ale zdá se, že to netrvalo dlouho. Fakt, že byl nalezen tam, kde byl nalezen ukazuje, že byl úplně izolován, a za takových podmínek nemohl v žádném případě vést jakýkoliv odpor," uvedl Jazairi.
Se Saddámem Husajnem už se setkal jeden ze členů irácké vládní rady Muvaffak Rúbáí, který významně přispěl k identifikaci Husajna okamžitě po zatčení. Podle něho se Husajn snažil omlouvat své zločiny.
Rúbáí se svrženého diktátora ptal, proč nechal popravit stovky lidí. Husajn odpověděl, že nechtěli sloužit vlasti a dezertovali z ní. Na otázku, proč nechal zavraždit představitele irácké opozice, Husajn odvedl řeč jinam a zesměšnil ji.
Na svůj soud podle Rúbáího čeká v cele bagdádské věznice. Stejně tak ale může být - podle jiných informací - v Kataru. Velitel americké armády v Iráku Richardo Sanchez zatím žádné další podrobnosti o tom, kde Saddáma teď spojenci ukrývají sdělit nechtěl.
"Saddám Husajn je teď držen ve vězení koaličních sil. Nebudeme blíže upřesňovat, kde se nachází. Lékařské testy ukázaly, že nemá žádná zranění a těší se dobrému zdraví. Zatím není jasné, jak dlouho bude držen v přísně střežení cele," uvedl Sanchez s tím, že na podobné závěry je příliš brzo.
Bush: Válka s terorismem pokračuje
Americký prezident George Bush ve svém projevu přiznal, že válka proti terorismu ještě zdaleka není u konce. "Zadržení Saddáma Husajna neznamená konec násilí v Iráku. Nadále se musíme bránit teroristů, kteří zabíjejí nevinné a chtějí pokračování tyranie. Tito lidé budou poraženi. Spojené státy neustoupí, dokud tuto válku nevyhrají," prohlásil Bush.
Podle ministra obrany Donalda Rumsfelda Spojené státy budou považovat zadrženého bývalého iráckého prezidenta Saddáma Husajna za válečného zajatce a bude s ním nakládáno podle zásad ženevské konvence. Šéf Pentagonu také oznámil, že Husajn s vyšetřovateli nespolupracuje.
O právním statusu Husajna zatím nebylo jasno a ozvaly se už hlasy kritizující to, že byly zveřejněny jeho snímky pořízené krátce po zatčení. Článek 14 konvence týkající se válečných zajatců říká, že musí být respektována důstojnost zajatce.
Co s ním?
Je jasné, že v nejbližší době bude Saddám Husajn muset předstoupit před soud. To potvrdil i americký prezident George Bush ve svém včerejším projevu. "Nyní bude bývalý irácký diktátor čelit spravedlnosti. Mám dobrou zprávu pro všechny Iráčany: Nemusíte se obávat návratu režimu Saddáma Husajna, jednou pro vždy," uvedl Bush.
Není ale vůbec jasné, kde a kým bude Husajn souzen. Bývalý irácký prezident by mohl stanout před zvláštním trestním tribunálem pro Irák a nebo přímo v Iráku. To preferují přední členové irácké vládní rady. Považují zároveň za nutné zapojit do procesu mezinárodní přítomnost. Podle předsedy Rady al-Hakima by slyšení před soudem měla být veřejná a měla by Husajnovi a spoluobviněným představitelům bývalého režimu zajistit všechna práva obhajoby.
Také v Británii se nejčastěji objevuje názor, že by Husajn měl být souzen řádným tribunálem ve své zemi. Britský ministr zahraničí poukázal na příklady souzených válečných zločinů ve Rwandě a Sierra Leoně. Podle názoru lorda Owena by bylo nejlepší, aby se do příprav řádného soudu zapojila i OSN. Velká Británie také dala najevo, že není pro trest smrti.
Pro Husajnovu smrt by naopak hlasovala Austrálie, ačkoli je tam tento verdikt zakázán. Mezi stoupence nejvyššího trestu patří i australský premiér John Howard. Dodal, že dává přednost tomu, aby byl Husajn souzen spíše v Iráku než před mezinárodním tribunálem.
Podrobnosti o včerejším zadržení Saddáma Husajna si můžete přečíst zde.
