Svět je znepokojen děním v Perském zálivu
Svět začíná postupně reagovat na brutální zásah bahrajnské policie proti demonstrantům. Zahynuli při něm nejméně tři lidé a více než dvě stovky dalších utrpěly zranění. Opozice tvrdí, že desítky demonstrantů se stále pohřešují. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun prohlásil, že metody, které policie použila, jsou velmi alarmující. Znepokojení vyjádřila i šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová a další západní politici. Na dnešní večer byla narychlo svolána schůzka ministrů zahraničí států kolem Perského zálivu.
Protivládní protesty, které se valí po zemích arabského světa, dospěly i do strategicky důležité oblasti Perského zálivu. V ostrovním království Bahrajnu dnes nad ránem pořádkové jednotky tvrdě zakročily proti demonstrantům, kteří se utábořili v centru hlavního města Manámy.
Požadovali nastolení konstituční monarchie, volenou vládu a větší práva pro většinové šíity - vyznavače jedné z odnoží islámu. Několik lidí bylo při dnešním zásahu zabito.
Policii se podařilo demonstranty úplně vytlačit a armáda rozmístila v centru Manámy tanky a obrněné transportéry.
Vláda vyhlásil zákaz shromažďování a varovala, že použije všechny dostupné metody k udržení pořádku. Opozice a desítky tisíc demonstrantů požadují ústavní reformu a výměnu vlády.
Podle bahrajnského ministra financí chtěli policisté bez násilí dosáhnout toho, aby lidé nebrzdili dopravu. Tvrdá represe protestujících proti režimu ale pobouřila svět včetně Spojených států a americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové.
„Zásahem bahrajnských bezpečnostních sil jsme hluboce znepokojeni a doufáme, že se páteční modlitby a pohřby obětí nepokojů už obejdou bez násilností,“ prohlásila Clintonová.
Írán, Libye, Bahrajn. Nepokoje na Blízkém východě přibývají
Libyjská opozice dnešek nazvala dnem hněvu a občany vyzývá k protestu. V Bahrajnu odpůrci režimu požadují politické a sociální reformy. Vření v těchto státech znepokojeně sledují regionální velmoci obávající se nestability.
Podle orientalisty Slavomíra Horáka mají protesty v arabských a perských zemích společného jmenovatele: dlouhodobou nespokojenost s tamními režimy. Problém není v demokratizaci, ale v sociálně ekonomických podmínkách zemí, které nejsou příslušné vlády schopné řešit.
„V těchto zemích je obrovské množství mladých nezaměstnaných lidí, kteří nemají žádnou perspektivu. To je jeden z důvodů, proč zvláště mladá generace vychází do ulic,“ domnívá se Horák.
Z hlediska pravděpodobnosti opakování egyptské situace je podle Horáka mezi arabskými a perskými zeměmi nejpravděpodobnější, že protesty ustojí íránský režim. Íránská vláda dokonce na zítřek ohlásila masovou manifestaci proti vůdcům opozice.
Bahrajn často tvrdí, že šíitské opoziční hnutí má podporu právě v Íránu. O vývoz íránské islámské revoluce se ale podle Slavomíra Horáka nejedná.
„Šiítská solidarita je přinejmenším na úrovni jakési rétoriky v Íránu existuje, ale zrovna v případě Bahrajnu se nedomnívám, že jde o nějakou přímou podporu,“ říká Horák.
Írán podporuje i sunnitská opoziční hnutí, přátelí se například s Muslimskými bratry v Egyptě. „Tady nejde o nějakou šiítskou podporu, ale jde o to, kde se to momentálně hodí, tam to budeme podporovat, to je postoj Íránu,“ dodává orientalista Slavomír Horák.
Perský záliv je strategický jak pro USA, tak pro Írán
Hlavní šíitský blok na protest proti postupu sunnitské bahrajnské vlády oznámil, že opouští parlament.
Narychlo svolaná schůze ministrů zahraničí států kolem Perského zálivu vypovídá podle libanonského novináře žijícího v Praze, Hasana Ezzedina, o vážnosti situace. Ministři podle něj chtějí vyjádřit solidaritu s bahrajnským vedením jak před veřejným míněním, tak před světem.
„V sázce je teď hodně, není to pouze demonstrace, která žádá změny v sociálním systému. Možná mají i obavu o současnou geopolitickou pozici všech zemí pro spolupráci v zálivu a tato obava nenahání strach jen členům tohoto sdružení, ale i USA a jiným spojencům ve světě,“ upozorňuje libanonský novinář Hasan Ezzedine.
Bahrajnská vláda má podporu okolních zemí
Dá se očekávat, že by okolní země podpořily dnešní rozhodnutí armády použít veškeré kroky k zajištění pořádku. Podle Ezzedina záleží na tom, jak si se střety dokáže vedení Bahrajnu poradit.
„Dění v malém království se týká celé oblasti Perského zálivu, což může ovlivnit geopolitickou situaci v celé oblasti zálivu. Demonstruje se v Bahrajnu i v Jemenu, který aspiruje na členství v Radě pro spolupráci v zálivu, a větší země, jako je Saúdská Arábie, cítí určité nebezpečí a mají obavy,“ domnívá se Ezzedine.
Saúdská Arábie by podle Ezzedina mohla do bahrajnského konfliktu zasáhnout, pokud by s tamní vládou a dalšími státy dospěla k názoru, že to, co se děje, překračuje rámec občanského nesouhlasu s politikou vlády.
„Oproti dění v Tunisku a v Egyptě je situace v Bahrajnu specifická tím, že se děje ve strategické oblasti, kde mohou mít zájem jak naftové režimy, tak ideologičtí nepřátelé, jako je Írán a USA,“ domnívá se libanonský novinář.
Hasan Ezzedine se domnívá, že Evropa a USA se budou angažovat, protože mají svoje strategické zájmy, a i když se zatím Západ soustředil na dění v Tunisku a Egyptě, v Perském zálivu jde o něco jiného, o zabránění vlivu íránské revoluce.
Bahrajn v Perském zálivu
