Světová média komentují připravovaný blízkovýchodní summit

Zahraniční deníky například věnovaly své komentáře blížící se blízkovýchodní mírové konferenci, která se bude příští týden konat pod záštitou USA v severoamerickém Annapolisu. Konference se nakonec zúčastní i Saudská Arábie, která zpočátku váhala, a také další arabské země. K výsledku konference jsou zahraniční listy spíše skeptické.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk

zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

"Z této jednodenní akce nikdo neočekává víc než uhlazené řečnění a pár politických fotografií," píše britský týdeník The Economist. Ten je zároveň přesvědčený, že by tato konference mohla znamenat výrazný krok směrem k~nastolení míru na Blízkém Východě. "To má ve svých rukou prezident Bush tedy mohl by mít, pokud by byl smělý a měl odvahu k tomu správnému projevu," domnívá se list, který je ovšem vůči Georgi Bushovi velmi kritický: "Bohužel Bush si pravděpodobně nepamatuje, jak se snažil spasit Blízký Východ. Jak zpackal válku v Iráku, jak opustil svůj "demokratický zápas za svobodu", když Arabové zvolili špatné lidi a jak většinu ze svých dvou funkčních období Palestinu ignoroval. Teď má příležitost k nápravě. Měl by ji využít," uzavírá The Economist.

Saudskoarabský list The Arab News ve svém komentáři nepřipouští selhání: "Nezdarem to nesmí skončit," píše The Arab News. Přestože je list hodně kritický k Izraeli, přece jen vidí určité změny, díky kterým by konference mohla být úspěšná. "Zdá se, že výmluvy Izraele, proč mírová jednání nejsou úspěšná, už nemají takovou váhu jako dříve. Světová komunita se - bohužel pozdě - poučila, že urovnání izraelsko-palestinského konfliktu je hlavní plus pro světovou bezpečnost a ekonomickou stabilitu," domnívá se deník a dodává: "Neúspěch v Annapolisu nesmíme dopustit, jen by posílil extrémisty a zpečetil blížící se pohromu Blízkého Východu," varuje saudskoarabský list Arab News.

Možná jste si toho už v obchodech všimli - ještě není ani konec listopadu a obchody vyhrávají koledy a lákají vás k předvánočním nákupům. Ani v České republice tato předvánoční mánie není výjimkou. Ovšem jak potvrzuje deník Washington Post, ve Spojených státech už propuká opravdové vánoční šílenství. Deník tuto nákupní horečku přirovnává k divokým nájezdům. Píše: "Ještě ani není snězený krocan ze Dne díkůvzdání a nevychladla káva ze slavnostní večeře, a lidé už honem pádí do nákupních středisek. Obchody otvírají už za svítání, lidé stojí frontu ještě než se obchody otevřou a v rukou drží velké seznamy věcí, které chtějí nakoupit," popisuje deník. Podle listu se letos obchodníci nemají těšit na velké zisky. Zhruba 55 procent spotřebitelů prý chce utratit za dárky méně než loni, kvůli důsledkům z krize hypoték a rostoucím cenám energií. "Ovšem v přeplněných obchodech to na šetření ani zdaleka nevypadá. Například dívka jménem Cathy nám prozradila, že chce utratit o deset procent méně než loni, kdy za vánoční dárky zaplatila čtyři tisíce dolarů," napsal Washington Post.

Britský The Independent popisuje nerovný boj Indie s farmaceutickými koncerny. Indie se totiž rozhodla zachránit své tradiční lékařské umění, zvané ájurvéda. "Už několik let se indické úřady snaží sbírat informace o statisících rostlin, léčivých potravin a dokonce i jógových pozic, aby vytvořily obrovskou pětijazyčnou digitální databázi o indickém léčitelství starém přes pět tisíc let," popisuje deník. "První část projektu, tedy databáze obsahující 30 miliónů stran, už je hotová, teď přichází na řadu obtížné vyjednávání s mezinárodními patentovými úřady," dodává deník a pokračuje: "Projekt vznikl z velmi jednoduchého důvodu: zabránit západním farmaceutickým gigantům zneužívat informací o tradičním indickém léčitelství. Podle pravidel se nesmí patent udělit, pokud o produktu existuje předcházející znalost nebo existující informace. Jenže to dosud nikdo nehlídal a firmám pak z kopírování poznatků ájurvédy plynuly velké zisky. Navíc patentová práva pak indické úřady jen těžko vysoudily zpět. A právě tomuto zneužívání má mezinárodní databáze zabránit," uzavírá The Independent.

"Dort řekne víc, než tisíc slov." Takto pojmenoval svůj komentář německý list Süddeutsche Zeitung. Ostatně, není divu. Autor rozebírá dějiny a současnost "dortových atentátů", kdy nejrůznější radikálové počastovali touto laskominou tváře známých osobností. Načasování článku není náhodné. Terčem dortového útoku mladé studentky se ve čtvrtek stal ministerský předseda Bádenska-Württemberska Günther Oettinger. Když odhlédneme od toho, že potravinové atentáty (podobně jako útoky sáčky naplněnými barvou) jsou stejně staré, jako vtipy o blondýnkách, studentka při svém činu totálně selhala, píše deník Süddeutsche Zeitung, který vypátral, že použitým "střelivem" byl schwarzwaldský višňový dort. Útočnice především zasáhla jen Oettingerův oblek a navíc incident nebyl obrazově zdokumentován.

Síla dortových atentátů přitom spočívá právě v záběrech upatlaných obličejů mocných tohoto světa, argumentuje seriózní německý list. Podle něj se historie těchto útoků datuje od padesátých let minulého století, kdy se zásobování obyvatelstva zlepšilo do té míry, že záběry vrhaných dortů nevyvolávaly rozhořčení lidí z mrhání drahocennými potravinami. Za patriarchu dortových atentátníků je prý považován belgický anarcho-recesista Noël Godin. Ten má dokonce svůj fanklub, který si po vzoru "Lékařů bez hranic" říká "Cukráři bez hranic". Podle rešerší Süddeutsche Zeitung měly potravinové útoky zatím jen jednou politické důsledky. Když vedení stran křesťanské unie zasypala v roce 2001 v Berlíně palba vajec, schoval se lídr kandidátky CDU Frank Steffel reflexivně za Edmunda Stoibera. Byl poté označen za zbabělce a už do veřejného života více nepromluvil.

Jiří Hošek, Zuzana Fišerová, Pavel Schrötter Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme