Washington znovu rozděluje Evropu, píše evropský tisk
Komentáře v německých, rakouských i francouzských listech vyslovují otevřené pochybnosti o smyslu instalace amerického protiraketového systému v Česku a Polsku. V centru pozornosti francouzského tisku je i stupňující se prezidentská kampaň. Dalším tématem dnešního přehledu zahraničního tisku je dohoda ministrů životního prostředí EU o snížení emisí oxidu uhličitého.
Švédský deník Svenska Dagbadet na titulní straně přináší fotografii letounu Grippen a článek s titulkem Saab i muthärva - tedy Saab a úplatkářská aféra. Ten reaguje na reportáž švédské televize o údajné korupci, která měla provázet jednání české vlády s britsko-švédským konsorciem BAE-Saab o dodávce letounů JAS 39 Grippen pro naši armádu.
Ovšem nejen toto řekněme české téma se objevuje na stránkách zahraničních novin. Po informativních článcích z uplynulých dnů dnes německé a rakouské listy a nově i francouzské noviny otiskují komentáře, které vyslovují otevřené pochybnosti nad smyslem instalace amerického protiraketového systému v České republice a Polsku.
Süddeutsche Zeitung například staví na roveň ruského a amerického prezidenta Vladimira Putina a George Bushe ve snaze rozdělit Evropu, jak to kdysi výslovně udělal bývalý americký ministr obrany Donald Rumsfeld. "Stejně jako Putin přináší momenty rozdělování Evropy také Bushova vláda. Její nabídka Polsku a Česku se nese zcela v Rumsfeldově duchu a dělení kontinentu na starou a novou Evropu. Washington opět nebere v potaz, jak důležitá je bezpečnostně politická sevřenost Evropské unie a evropské části Severoatlantické aliance. Washington znovu rozděluje Evropu, jako by mu nestačila zkušenost z irácké války," zdůrazňuje Süddeutsche Zeitung .
Další německý list Die Tageszeitung se ptá, co by asi říkal Washington, kdyby Rusové rozmístili opět na Kubu rakety a tvrdili, že nejsou namířeny proti Spojeným státům. Patrně by přijal odvetná opatření. "Zkušenost učí, že právě na poli zbrojení závisí stabilita mezinárodních vztahů na vzájemné důvěře k druhému partnerovi. To se týká zejména opatření nukleárních mocností v boji proti mezinárodnímu terorismu. Jak Rusko, tak Spojené státy přitom stále vyzdvihují společný postup. Proto měly být samozřejmostí konzultace o obranných opatřeních proti možnému raketovému útoku třetích států - na mysli tane Írán ," píše Die Tageszeitung.
A dodává: "Jednostranný americký postup už tuto důvěru zničil. Protože k instalaci ochranného štítu ve východní Evropě není žádný viditelný vojenskostrategický důvod. A to zejména vezme-li se v úvahu tvrzení Spojených států, že jde o obranu proti útokům nevypočitatelných států. Když Washington vezmeme z a slovo, pak se ruská strana může ptát, proč není systém například umístěn v Turecku. Na to Američané nemají odpověď."
Rakouský Der Standard připomíná, že Spojené státy se na jedné straně dovolávají společné akce proti terorismu, a proto je NATO také v Afghánistánu. V případě protiraketové obrany ale sázejí na bilaterální řešení. A právě to je podle listu kamenem úrazu. "Pokud se zůstane u bilaterálních řešení, potom to znamená brzký bankrot Severoatlantické aliance. A to proto, že připustí na svém území v důsledku nedostatku jednoty jejích evropských členů budování bezpečnostní architektury podle volného výběru. A to určitě nepřinese Evropě větší bezpečnost," píše list. F
rancouzský Le Monde se zase obává, že protiraketová obrana je otevíráním vrátek pro návrat studené války. "Vzdáleně slyšitelné jsou už ozvěny staré doby, o které jsme se domnívali, že zmizela s pádem komunismu na počátku devadesátých let. Rusko zpochybňuje další platnost smlouvy z roku 1987 o střelách středního doletu s podpisy Ronalda Reagana a Michaila Gorbačova, pokud Spojené státy rozmístí protiraketový systém v České republice a v Polsku. Pokud se tak stane, otevře se znovu jedna z nejpalčivějších kapitol desítky let dlouhé studené války."
Francouzské sdělovací prostředky věnují velkou pozornost stupňující se prezidentské kampani. Předmětem jejich zájmu je v těchto dnech především kandidátka socialistů Segolene Royalová, jejíž hvězda podle posledních průzkumů pohasíná.
Dalším tématem, kterým se zabývá německý tisk, je dohoda ministrů životního prostředí členských států Evropské unie o snížení emisí oxidu uhličitého do roku 2020 alespoň o dvacet procent. Dohoda ovšem není závazná, pokud ji neratifikují jednotlivé členské státy. Stuttgarter Zeitung upozorňuje, že závazek Evropské unie sám o sobě k boji s globálním oteplováním nestačí.
"Německo podepsalo v úterý zase jednu ctižádostivou deklaraci z dílny Evropské unie. Ale i kdybychom přeci jen sebrali odvahu k bolestivým rozhodnutím, může to být jen něco jako příspěvek ke světovému zamyšlení nad věcí. Dokud totiž Spojené státy, Brazílie, Indie a Čína považují ochranu klimatu za luxus, není nic vyhráno. Alespoň tolik upřímnosti vůči sobě samým by politici měli mít," píše list.
Jako příklad ochrany životního prostředí, který může být na první pohled směšný, uvádí německý Der Tagesspiegel australské rozhodnutí zavést užívání úsporných žárovek. Podobně jako to navrhoval coby dobrovolný krok český ministr životního prostředí Martin Bursík pro osvětlení v místnostech Pražského hradu.
"Austrálie zakáže staré žárovky, což zní komediálně, ale zdaleka to není tak hloupý nápad. Německé domácnosti spotřebují deset procent elektrické energie na osvětlení. Kdyby místo konvenčních žárovek našroubovali do objímek úsporné lampy, mohli by ušetřit až osm procent elektrické energie. To by odlehčilo jejich účtům za elektřinu a navíc by zmenšilo produkci skleníkových plynů škodících klimatu. Protože by se tohle množství nemuselo vyrobit v uhelných elektrárnách," píše Der Tagesspiegel.
