Zahraniční tisk o bezvýchodné situaci na Blízkém východě
Dnešní zahraniční noviny píší o bezvýchodné situaci na Blízkém východě, mentální zdi v Německu, terapeutickém a reproduktivním klonování. Tvrdí také, že euro aktivuje gangstery a radí, co dělat proti tyranii trhu.
Evropské deníky pozorně sledují zvyšující se napětí na Blízkém východě. Milánský Corriere della Sera informuje o kontroverzi mezi izraelským premiérem Arielem Šaronem a jeho ministrem zahraničí Šimonem Perezem. Tato "stará dvojice" má momentálně napjatý vztah. Ale k rozvodu nedojde, koalice národní jednoty dosud nedošla na konec cesty. Podle nejnovějších informací dostal šéf diplomacie po sérii rozhovorů mezi čtyřma očima nakonec to, co chtěl: "Zelenou" pro jednání se zástupci palestinské samosprávy o příměří. Je to krok směrem k možnému uvolnění, zatímco napětí v regionu stále roste.
Švýcarské noviny Neue Zürcher Zeitung se obávají, že rozpoutání izraelských vojenských akcí v sobě skrývá obrovská rizika - což si snad uvědomuje i premiér Šaron. Reputace země v očích světové veřejnosti, která chápe Izrael stále méně jako malého statečného Davida a stále více jako bezohledného svalnatce Goliáše, utrpěla už vážné škody. Tím spíše, že izraelští vojáci nebojují s regulérní armádou, nýbrž proti reálným anebo také domnělým teroristům uprostřed nepřátelsky naladěného palestinského obyvatelstva, konstatuje švýcarský list.
Neboť čím vyšší je počet obětí, navazuje turínská La Stampa, tím těžší je si představit jiné mírové řešení než zhroucení jednoho ze dvou "frontových bojovníků". Jásir Arafat, stále slabší a stále osamělejší žádá intervenci Spojených států, Spojených národů anebo všech, kdo jsou ochotni mu podat ruku. Mezitím jsou to však mrtví na obou stranách, kdo diktují podmínky míru.
Stockholmský Svenska Dagbladet v poznámce ke 40. výročí vybudování berlínské zdi konstatuje, že mentální zeď v Německu stále stojí - a to více než deset let po znovusjednocení země. Navzdory přílivu západní marky se hospodářský zázrak v bývalé NDR nedostavil a nezaměstnanost je na východě země v porovnání se západní částí Německa dvojnásobná.
Následnická strana komunistů - PDS, tj. Strana demokratického socialismu - se chystá dobýt Berlín jako opora vládnoucích sociálních demokratů. Berlínská zeď je - resp. byla - monumentem komunistické zvůle obětovat svobodu na oltář moci. Je záhadou, jak je možné, že v této zemi ještě existují lidé, kteří stále žijí notný kus za železnou oponou.
Rozhodnutí amerického prezidenta Bushe financovat za určitých předpokladů výzkum kmenových buněk komentuje nizozemský De Volkskrant.
Evropský postoj k tzv. "terapeutickému klonování" je pragmatičtější než v Americe. Zajedno jsou evropští a američtí politikové ve vztahu k "reproduktivnímu klonování". Přitom jde o vytvoření celého člověka, tedy nejen o zdravé části lidských tkání, jak o to usilují badatelé v oblasti kmenových buněk.
Proti "reproduktivnímu klonování", jímž chtějí někteří "kovbojové" mezi lékaři reagovat na potřeby bezdětných manželských párů, existuje právem široký odpor. Neměli bychom si však od zákazu klonování lidí příliš slibovat: co je možné technicky, bude se obecně vždy v nějaké podobě praktikovat.
Francouzský ekonomický list La Tribune vyjádřil názor, že přechod k jednotné evropské měně euro aktivuje gangstery. Brutální přepadení venkovské spořitelny severně od Paříže minulou sobotu dokazuje, jak naléhavá jsou v dané chvíli mimořádná bezpečnostní opatření v peněžních ústavech. Tato kriminalita vzrostla ve Francii za první pololetí letošního roku o deset procent. Je proto třeba se obávat, že zdvojnásobení peněžních zásob v bankovních ústavech v době příprav na euro vytváří situaci pro organizované skupiny gangsterů i pro lupiče-individualisty. Zmíněná opatření je třeba zavést ve všech bankovních pobočkách a filiálkách spořitelen a zejména při peněžních transportech.
Pařížský Le Figaro si klade otázku, zda a jak je možné čelit tyranii trhu a negativním aspektům globalizace. Všechno dnes plně závisí na tom, jak najít nejlepší společenskou nebo politickou úroveň a jak přitom vybudovat protiváhu v podobě jakési hradby proti tyranii trhu. Snad něco jako světovládu? Ta by zřejmě nebyla ničím víc než papírovým nosem amerického impéria. Nebo stmelená Evropa? Ta by jako alternativa byla přesvědčivější, pokud by proti moci peněz dokázala postavit jiné argumenty než jen svou měnu. Anebo národ? Zdá se, že poslední slovo k této staré myšlence nebylo dosud ještě řečeno.
