Zahraniční tisk o situaci na Filipínách

Vyhlášení "revolučního stavu" na Filipínách, záměr rakouské vlády posunout věkovou hranici pro odchod do penze a pokračující diskuse o reorganizaci Evropské unie patří k hlavním tématům, které dnes rozebírají komentátoři světových deníků.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dnešní The Washington Post komentuje události na Filipínách, kde vláda včera vyhlásila tzv. "revoluční stav" a nařídila zatknout dva senátory a několik představitelů armády, kteří jsou příznivci sesazeného prezidenta Estrady. Na jejich hlavy se sneslo obvinění z uspořádání násilných protestů před prezidentským palácem, namířených proti současné vládě. Střety demonstrantů s policisty si vyžádaly nejméně tři lidské životy a mnoho raněných. Centrum Manily se proměnilo v bitevní pole. Podle Estradovy nástupkyně Glorie Arroyové jsou protesty a s nimi spojený vandalismus a rabování dílem politiků, kteří chtějí svrhnout současnou vládu a ustanovit vlastní juntu, uzavírá dnešní Washington Post.

Australský Sydney Morning Herald k tomu dodává: Nebezpečí na Filipínách pominulo. Prezidentka Arroyová oznámila vítězství nad vzbouřenci, neodvolala však "revoluční stav", ani nestáhla policejní posily, které byly narychlo povolané do filipínské metropole. Znovu však veřejně vyzdvihla jejich práci, stejně jako loajalitu armády.

Rakouský Der Standard dnes komentuje přístup spolkového kancléře Wolfganga Schüssela k posunu věkové hranice odchodu do důchodu. Mezi Rakušany ve věku 60 až 65 let dnes pracuje zhruba 15 procent mužů a 6 procent žen. To je podle Schüssela příliš málo. "Mladí lidé musí nejdříve studovat a přistěhovalci mají často problémy s jazykem i integrací do společnosti. Musíme si vytvořit zásobu vlastních pracovních sil, tak abychom nemuseli otvírat své dveře," prohlásil kancléř. Pro začátek projednává rakouská vláda zvýšení věkové hranice odchodu do důchodu pro státní úředníky. Ta by se měla posunout až na 65 let. Podobně by se měl vyřešit nedostatek pracovních sil i v dalších oborech, píše dnešní Der Standard.

Britský The Guardian dnes píše o kandidatuře první ženy v historii na úřad prezidentky Iránu. Farah Khosravi byla včera první zaregistrovanou kandidátkou pro nadcházející prezidentské volby. Její kandidaturu však ještě musí schválit tzv. Rada strážců, která už odmítla 145 uchazečů pro parlamentní volby, konané stejně jako volba prezidenta 8. června. Podle íránské ústavy musí být prezidentský kandidát politickou nebo církevní osobností, nestanoví však, zda touto osobností musí být výhradně muž. Aby rada v případě zamítnutí kandidatury Khosravi nemusela přiznat, že se tak stalo, protože jde o ženu, mohla by sáhnout po osvědčené a nevyvratitelné formulaci: "v rozporu s islámem", dodává dnešní The Guardian.

Evropská média se obsáhle vyjadřují k současné diskusi o budoucnosti a reorganizaci Evropské unie. Vlámský De Standart v souvislosti s návrhy kancléře Schrödera napsal, že "tón v Evropě určuje dnes Německo", protože už před kancléřem takzvaně zarazili evropské vymezovací kolíky německý prezident Johannes Rau a ministr zahraničí Joška Fischer.

Dánský Politiken upozorňuje, že základní princip demokratických společností je v tom, že politickou moc je nutno i demokraticky kontrolovat. Na tomto pozadí je podle listu nejvyšší čas zařadit na pořad jednání i problém organizace moci v Unii. Mělo by se to stát tématem příští rozsáhlé reformy EU v roce 2004, dodává Politiken.

A ještě jednou levicově liberální londýnský The Guardian. Ten kritizuje plány prezidenta George Bushe na vytvoření nového protiraketového systému. Při své šovinistické ignoranci - píše list - vychází prezident Bush z přesvědčení, že tento projekt je žádoucí.

Nemá pravdu. Nejen Rusko a Čína, ale i státy jako Indie to chápou jako výzvu reagovat na americkou iniciativu rozšířením svých jaderných arzenálů. Nerovnováha sil pak zřejmě vyústí v nové závody ve zbrojení, které ohrozí mezinárodní bezpečnost. "Hegemonistické" Spojené státy se pak možná víc než dosud stanou cílem ieologicky a nábožensky motivovaných teroristů. George Bush je čím dál větším nebezpečím pro svět uzavírá londýnský The Guardian.

Britský Financial Times se domnívá, že Bush je pod tlakem republikánské pravice, aby obranný raketový systém uskutečnil už během svého prvního prezidentského období, nejpozději však v období druhém. Řada vojenských expertů však pochybuje, že to půjde tak rychle. Tipují spíše rok 2005 nebo 2006.

Pařížský nezávislý Le Monde k blížícím se volbám v Itálii a k šancím mediálního magnáta Silvia Berlusconiho poznamenal, že Berlusconi se diskvalifikuje sám. Muž, který kontroluje polovinu italských médií a vede otevřenou válku s justicí, je podle listu rizikem pro občanské svobody. Berlusconi je sice šéfem relativně umírněné strany "Vzhůru, Itálie!", to však nelze tvrdit o jeho spojencích, jako jsou Umberto Bossi a Gianfranko Fini, kteří hlásají proticizinecká hesla. Navzdory špatným zkušenostem s první vládou Silvia Berlusconiho v dubnu až prosinci 1994 jsou zjevně Italové ochotni mu znovu padnout do náruče, soudí pařížský Le Monde.

Maďarský Népszabadság komentuje kosmický výlet prvního vesmírného turisty Dennise Tita k mezinárodní kosmické stanici ISS a mimo jiné uvádí: Titův postmodernistický podnik předešel dobu. Tito totiž neinvestoval do tohoto dobrodružství v naději na nějaký ekonomický efekt, na později využitelné výsledky výzkumu, na draze zpeněžitelné nové materiály nebo technologické postupy. Svět je tu víceméně svědkem seberalizace bohatého osamělého člověka. Za 20 milionů dolarů a oklikami se nakonec do kosmu dostal. A proto se nevzdávejme! Naše nejkrásnější a nejdivočejší sny lze uskutečnit! Dokonce i na předposlední chvíli! - uzavírá maďarský Népszabadság.

Petr Vavrouška, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru