Zahraniční tisk o zbytečnosti amerických akcí
Zahraniční noviny se dnes věnují americkému ?kontraproduktivnímu? bombardování, informačním nedostatkům americké válečné strategie, novému scénáři mezinárodní politiky, tvrdí, že antiterorismus není pojivo a píše o slovenských problémech se školstvím.
Londýnský levicově-liberální The Independent se podobně jako další britské listy vyslovuje pro přerušení - některé deníky přímo pro zastavení - anglo-amerických leteckých útoků na Afghánistán.
Není to ani snad netrpělivost při marném očekávání úspěchu, která nás přiměla žádat přestávku v bombardování, jako spíše frustrace z toho, že to kampaň proti teroristům z Al-Kajdá každým dnem více poškozuje. Tyto škody se ještě zvýší přechodem na tzv.kobercové nálety.Vojenskou efektivnost nedokážeme posoudit ani před, ani po změně této strategie, ale co se týká diplomacie a propagandy, může se v boji proti Al-Kajdá projevit jen kontraproduktivně.
Pařížská Liberation si všímá informačních nedostatků v rámci protiteroristické operace USA v Afghánistánu - a mimojiné uvádí:
USA a Británie oznámily nedávno vytvoření tří propagandistických center ve Washingtonu, v Londýně a v pákistánském Islámábádu. Tato střediska mají podle slov mluvčího Bílého domu disponovat satelitním spojením a "ve dne v noci bojovat proti dezinformacím Talibanu a sítě Al-Kajdá".
Pokud toto rozhodnutí odráží vědomí nedostatečné vzájemné komunikace, pak se tím základní problém nevyřeší: současná vojenská akce proti terorismu netrpí nedostatkem kontrapropagandy, nýbrž závažným nedostatkem informovanosti západního a především amerického veřejného mínění, konstatuje francouzská Liberation.
Římský Il Messagero zaznamenal množství příznaků nového scénáře na mezinárodní politické úrovni:
Amerika chce hrát vedoucí úlohu ve světě za podpory Británie, Kanady, Austrálie a Nového Zélandu, tj.anglicky mluvících "západních" států, které považuje za "přirozené" spojence. USA potřebovaly Evropu v době, kdy by svět rozdělen na dva bloky. Dnes si naproti tomu spolu s uvedenými "přirozenými" spojenci vybírají podle potřeby Čínu, Rusko, Japonsko nebo Pákistán. Amerika jako každá dominující světová mocnost sleduje vlastní zájmy a respektuje pouze silné partnery.
V komentáři ke vztahu Číny a Spojených států na pozadí vojenské operace v Afghánistánu napsal sociálně-demokraticky orientovaný haagský De Volkskrant:
Bez politické podpory ze strany čínského obra se prezident Bush neobejde. Zbývá však otázka, zda spolupráce v boji proti terorismu postačí k překlenutí starých protikladů mezi USA a Čínou. Pravděpodobně ne. Čína se například zdráhá zastavit dodávky balistických raket do Pákistánu. A Spojené státy nabídly zrovna Tchaiwanu dodávku zařízení pro 40 raket protitankové obrany.
Jako trvalé pojivo mezi Čínou a USA je antiterorismus příliš negativní a příliš jednostranný. Na to jsou zájmy a systémy obou zemí až příliš rozdílné. Vlídná prohlášení a pláštíky lásky mohou sice na čas pravdu zakrýt, ale nemohou ji zbavit důrazu a síly.
Pravo-levá slovenská vládní koalice je v trvalém sporu kolem placení či neplacení školného za externí vysokoškolské studium, napsal bratislavský deník Sme.
Řešení přijaté ve vládě, že se za externí studium bude platit, neuspokojilo ani pravici, ani levici, pokračuje list. Levicové strany zavedení poplatků odmítají, pravicové strany naopak požadují školné pro všechny formy studia. Odmítavý postoj opozice i části vládního tábora už naznačuje, jak asi dopadne hlasování o vysokoškolském zákoně v poslanecké sněmovně.
Nejnovější vydání varšavského týdeníku Wprost kritizuje výběr polského zástupce do boje o filmového Oskara. Národní výbor kinematografie totiž do Ameriky posílá dosud nejdražší polský film podle Sienkewiczova románu Quo vadis. Ten ale zdaleka nesplnil očekávání kritiků a diváků.
