Zahraniční tisk opět o Benešových dekretech
Rozhovor s komisařem Günterem Verheugenem na téma Benešovy dekrety a jejich slučitelnost s právem EU otiskuje dnešní rakouská Die Presse. Zahraniční listy také přinášejí další názory na víkendový děsivý útok na Bali a připomínají, proč si Irové vysloužili označení "zlobivé děti" Evropy.
Ze zprávy Evropské komise o slučitelnosti takzvaných Benešových dekretů s evropským právem vyplývá, že z právního hlediska neexistují žádné překážky pro vstup České republiky do Evropské unie. Prohlásil to komisař Günter Verheugen pro středeční vydání rakouského listu Die Presse.
"Komise v posledních šesti měsících opravdu zpřevracela všechny kameny," konstatoval Verheugen a ujistil, že komise už nyní dokáže odpovědět i na otázky, které nevysvětlily dosavadní expertízy, například kolik případů odsouzení v nepřítomnosti bylo vyřčeno podle zákonů z roku 1945, zda jsou tyto rozsudky ještě vykonatelné, nebo zda lze v současnosti potrestat zločiny Čechů proti lidským právům.
"Je to naprosto faktické znázornění a spolu s už na stole ležícími právními posudky by mohlo přinést závěr akceptovatelný pro všechny strany," prohlásil pro deník Verheugen.
Podle něj by tak "dekretová" zpráva Evrospké komise měla potvrdit závěry předchozích právnických studií pro Evropský parlament. Dokument je podle pramenů z Bruselu plodem společné práce expertů Evropské komise a ČR, bude ovšem publikován jako posudek komise, která ho postoupila nyní Praze k vyjádření na politické úrovni. Verheugen v rozhovoru pro Die Presse znovu naznačil, že by od Prahy uvítal politické gesto. Odmítl ale, že by něco takového přímo vyžadoval, protože ČR by to mohla chápat jako dodatečné politické podmínky pro vstup a k něčemu takovému komisař nemá oprávnění.
Téměř žádný komentář k sobotnímu útoku na Bali se neobejde bez otázky: Byla to Al Kájda?
A najde se spousta odborníků, nebo i ministrů, kteří na tuto otázku odpoví jednoznačným ANO, poznamenává německý deník Tageszeitung. Otázkou zůstává, co přesně znamená spojení s Al Kajdou. Všeobecný odkaz na organizaci Al Kajda je velmi pohodlný. Kdo totiž zúží současné problémy na existenci jedné organizace, vidí automaticky řešení ve válce proti teroru. A protože se zatím nepodařilo centra teroristů zničit, musí válka ještě několik let, možná i desetiletí pokračovat. Hlubší a pečlivější rozbor struktury a propojení teroristických skupin, by - jak se zdá - všechno jen komplikoval, dodává s ironií komentátor německého listu Tageszeitung.
Krvavá lázeň zesílila výtky mnoha amerických demokratů, že Bush zapomenul na svou válku proti terorismu, aby se mohl plně věnovat Iráku, poznamenal milánský deník Corriere della Sera.
Bush se při narychlo svolané tiskové konferenci hájil tím, že Saddám Husajn a bin Ládin jsou stejně důležití a nebezpeční. Rostoucí nespokojenost americké veřejnosti však vyvíjí na prezidenta tlak, aby své plány upravil. Nařčení, že americký prezident střílí na špatný cíl, tedy na Husajna místo na Ládina, vzešla z debaty, která se minulý týden odehrála v americkém Kongresu. Nyní vzal prezident tyto výčitky alespoň na vědomí. Přesto se v otázce Iráku brání tomu zařadit zpátečku, píše italská Corriere della Sera.
Evropa byla k Irsku milosrdná, poznamenává londýnský Guardian. Od roku 1973, kdy se připojilo k Evropskému hospodářskému společenství, jeho ekonomika o poznání posílila. Před 30 lety dosahoval HDP Irska jen šedesát procent unijního průměru, zatímco dnes je na 120 procentech. Ale i když se Irové stali hlavními příjemci darů Unie, jsou nespokojeni. Když měli v červnu 2001 říct, zda souhlasí se smlouvou z Nice a s plánovaným rozšířením Unie, hlasovalo 54 procent z těch, kteří se obtěžovali k volbám přijít, proti. Irové si proto vysloužili označení "zlobivé děti."
Průzkumy veřejného mínění předpovídají, že se tentokrát většina voličů vysloví pro smlouvu. Stejný výsledek ale předpovídaly už před 16 měsíci. Odmítavý postoj irských voličů by uvrhnul Evropskou unii do chaosu a odložil rozšíření Unie na neurčito. Ať už ale sobotní referendum dopadne jakkoliv, budoucnost zůstane nejistá - EU si totiž nedokázala získat důvěru svých lidí, dodává britský Guardian.
Španělský levicově liberální El País se věnuje průběhu srbských voleb, k nimž poznamenává: Revoluční duch, který vedl k sesazení Slobodana Miloševiče, vystřídala apatie. Srby, kteří se ocitli na dně ekonomické propasti, omrzelo politické soupeření a obrátili se k reformám, které se změnily v boj o moc, zády. Ztroskotání voleb ukázalo, že společnost je velmi vyčerpaná. Momentálně proto není schopná přijmout demokratický systém jako něco normálního. Rány režimu, který svou etnickou politikou způsobil v Evropě krveprolití, nejsou ještě zdaleka zahojené, uzavírá madridský El País.
