Zveřejní Polsko seznamy konfidentů Státní bezpečnosti?
Letošní supervolební rok v Polsku zpestřují různé aféry a také volání po zveřejnění seznamů konfidentů komunistické Státní bezpečnosti. Úplné odtajnění archivů požaduje ultrakonzervativní Liga polských rodin, která je parlamentní stranou. Tyto "nebezpečné" archivy spravuje v Polsku Institut národní paměti. Jeho ředitel profesor Leon Kieres dnes poskytl exkluzivní interview České televizi a Českému rozhlasu.
Profesor Leon Kieres se domnívá, že v konečném důsledku jiná možnost než zveřejnění seznamů není. Jednak je potřeba udělat tečku za minulostí a za druhé - dveře archivů jsou beztak pootevřeny. Je jen otázkou času, kdy se tyto supercitlivé informace dostanou ven a v Polsku nastane něco jako konec světa.
"Zveřejňujeme jména spolupracovníků na žádost poškozených osob. To jsou podle polského zákona osoby, o kterých zvláštní služby Polské lidové republiky shromažďovaly informace tajným způsobem. Rovněž jsme zpřístupnili naše materiály polským vědcům - historikům a politologům. Za speciálních podmínek a za mého přímého souhlasu jsou tyto dokumenty přístupné také novinářům. Materiály rovněž poskytujeme státním úřadům, pokud od nich poškozená osoba žádá potvrzení, že se stala obětí represí za komunistického režimu, že byla zatčena nebo vyhozena z práce z politických důvodů," říká profesor Kieres.
"Myslím si, že bychom tento proces mohli prohloubit, například tím, že bychom poskytovali informace zaměstnavatelům. To je můj nápad. Každý zaměstnavatel - zvláště ten veřejný - by se mohl obrátit na IPN s dotazem, zda dotyčný uchazeč o práci, zaměstnanec - ve státní nebo dokonce i v soukromé instituci - měl nebo neměl kontakty s tajnými službami PLR. Navrhl jsem rovněž, aby každý politik, každý, kdo kandiduje na veřejnou funkci, ať už v parlamentu, ve vládě nebo v místní správě, vyslovil písemný souhlas se zpřístupněním všech materiálů, které se ho týkají a které jsou v našem archivu," navrhuje šéf Institutu národní paměti.
Zeptali jsme se, kolika lidí se to ale celkem týká? "Odhadujeme, že koncem 80. let bylo v Polsku více než 90 tisíc spolupracovníků tajné policie. Tato kategorie je ale velmi různorodá. Mezi nimi byli tzv. tajní spolupracovníci, kontaktní osoby, operační osoby atd. Mnoho osob bylo v registru spolupracovníků zapsáno bez jejich vědomí. Celkově - za období existence PLR - tedy od roku 1944 do roku 1989 spolupracovalo se zvláštními službami 200 tisíc osob, a to je minimální odhad. K tomu musíme přidat bývalé důstojníky i řadové zaměstnance těchto služeb. Takže celkem máme v archivu IPN informace, které se týkají asi tří set tisíc osob," prohlásil profesor Leon Kieres.
A jak se tedy staví k návrhu Ligy polských rodin na okamžité zpřístupnění archivů? "Domnívám se, že to není dobrý návrh. My se snažíme posuzovat každý případ v celé jeho složitosti. Jinak bychom otevřeli prostor pro omyly - například: stejná krycí jména dostalo několik osob současně. Někteří lidé vůbec nevěděli, že jejich jméno v těchto seznamech figuruje. Na druhé straně - v seznamech nenajdete jména některých spolupracovníků, ale v našich archivech o jejich činnosti informace máme. Jde hlavně o stranické a státní funkcionáře Polské lidové republiky," říká šéf polského Institutu národní paměti.
