Dramatický snímek o útěku odbojové skupiny kolem Ctirada a Josefa Mašínových z komunistického Československa na Západ proměnil jen jednu z patnácti nominací.
Jubilejní ročník přehlídky studentské filmové tvorby nabídne také například diskuzi se známým autorem filmových plakátů Alešem Najbrtem nebo výstavu ohlížející se za čtyřicetiletou historií festivalu.
Dokumentární filmy je dnes možné najít nejen v televizi a kinech, ale i na streamovacích platformách a mezi ostatní filmovou a televizní tvorbou má stále silnější pozici.
Mezi hosty 27. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů budou patřit režisérka Agnieszka Hollandová nebo odbojář Josef Mašín mladší. Přehlídka trvá do neděle 29. října.
Experti upozorňují, že nelegální migraci nelze zastavit na hranicích Unie, protože úřady jsou vždycky o krok pozadu za pašeráky a především – motivace uprchlíků je nezměrná.
„Udělali nám v Polsku neskutečnou reklamu,“ komentuje režisérka štvavou kampaň proti své osobě, kterou ještě před premiérou filmu spustila polská vláda. „Najednou o něm věděli všichni.“
Polský film v režii Agnieszky Hollandové o uprchlících z Běloruska budí v polské veřejnosti silné emoce. Podle některých politiků je protipolský, prezident prohlásil, že do kina na něj chodí prasata.
Doma v Polsku, kde se schyluje k parlamentním volbám, film Hranice Agnieszky Holllandové čelí tvrdé kritice. Tamější ministr spravedlnosti film přirovnal k nacistické propagandě.
Jak Emma Stoneová, tak její herečtí kolegové, podávají prvotřídní výkony mimo rámec tradičního realistického herectví, a film Chudáčci s premiérou vykročil do oscarové kampaně.
Ministr spravedlnosti přirovnal film k nacistické propagandě. „Ve třetí říši produkovali propagandistické filmy zobrazující Poláky jako bandity a vrahy. Dnes na to mají Agnieszku Holland,“ napsal.
Polská režisérka Agnieszka Hollandová v rozhovoru pro Radiožurnál reaguje na obvinění polského ministra z toho, že její film Hranice je prý jako nacistická propaganda.
Hollandová se ve svém novém filmu věnuje temné hodině evropské humanity, která nastala poté, co Lukašenko začal v roce 2019 na bělorusko-polskou hranici ve velkém dovážet uprchlíky z Blízkého východu.
Finální nominace ve všech kategoriích budou vyhlášeny v pondělí 15. března. Slavnostní předání 93. výročních Cen Akademie je zatím plánované na neděli 25. dubna.
Agnieszka Holland je jednou z největších žijících osobností kinematografie. S režisérkou, která se ve svých filmech ráda vydává do minulosti, přinášíme rozhovor o současnosti. Poslechněte si ho.
Vyhlašování ankety se tradičně konalo v pražském Divadle Archa, kvůli koronavirové pandemii ale v podstatně komornějším duchu. Večerem provázeli Světlana Witowská a Ondřej Cihlář.
Snímek inspirovaný skutečnými osudy léčitele Jana Mikoláška natočila Hollandová podle scénáře Marka Epsteina. Do hlavní role obsadila Ivana Trojana a jeho syna Josefa.
Příběh Jana Mikoláška, který svými nekonvenčními metodami léčil i prezidenta Antonína Zápotockého nebo Hitlerova tajemníka Martina Bormanna, uvedla kina minulý týden po světové premiéře na Berlinale.
„Doufám, že se lidi nebudou bát jít do kin. Šarlatán by jim třeba mohl zase dát naději, že se český film někam posouvá,“ říká v rozhovoru mladý herec Josef Trojan.
