Lilian Landová byla vyhozena z gymnázia, nemohla studovat na vysoké škole a několik týdnů po tom, co ji zadržela StB, spáchala ve 20 letech sebevraždu. Historici ji považují za „pěšáka disentu“.
„Jezdit do Ruska se západním pasem je nebezpečné,“ říká rusista a politolog Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Disidentům s nízkým důchodem, kteří dostatečně dlouho platili odvody, sociální správa dorovná penzi na průměrnou částku. Koncem září byla průměrná penze 20 254 korun.
„Jsem rád, že byla oceněna práce celého Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných,“ řekl ve speciálním vysílání Radiožurnálu disident Jan Litomiský, který večer převezme Cenu Paměti národa.
„V kontextu doby se jeví shora popsané stíhání a odsouzení obviněného jako účelový zásah represivních složek proti undergroundovému písničkáři,“ píše ministr spravedlnosti Blažek (ODS) ve stížnosti.
Praha||Mikuláš Kroupa, Barbora Šťastná|Historie|Příběhy 20. století
Jan Litomiský pracoval jako agronom ve Vyskytné v JZD. Sem za ním jezdily desítky disidentů, písničkářů, básníků, filozofů a osobností církve, mnozí i nějaký čas u něj na chalupě u Pelhřimova žili.
Odvolací soud dvěma mužům dvouleté podmíněné tresty potvrdil, dalším dvěma je nově uložil. Bývalí příslušníci StB šikanovali mimo jiné člena hudební skupiny The Plastic People of the Universe.
Běloruský soud uznal novinářku vinnou z „napomáhání extremistickým činnostem“ a „diskreditaci“ Běloruska. A poslal ji na tři a půl roku do trestanecké kolonie se zvýšenou ostrahou.
49:56
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|PŘÍBĚHY 20. STOLETÍ
Roku 1979 byla Němcová spolu s dalšími zatčena, neboť „Obv. Dana NĚMCOVÁ se stýká s řadou osob, které mají vyhraněně nepřátelský poměr k socialistickému společenskému a státnímu zřízení v ČSSR.“
Jedna z nejvýraznějších postav československého disentu zemřela ve věku 89 let. Byla mezi prvními signatáři Charty 77, spoluzakládala Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných a Občanské fórum.
12. října 1988 protestovala skoro stovka českých a slovenských vydavatelů samizdatů proti uvěznění jednoho z nich. Slovák Ivan Polanský dostal čtyři roky nepodmíněně za vydávání samizdatu.
Politické směřování Volodymyra Zelenského, eskalaci války na Ukrajině a svou disidentskou minulost popsal prorektor Ukrajinské katolické univerzity Myroslav Marynovič pro iROZHLAS.cz.
Být v Rusku proti invazi na Ukrajinu je v skoro nemožné. Trest až 15 let ve vězení a propaganda umlčí skoro všechny. I tak už vzniklo několik animovaných filmů a seriálů, které proti válce vystupují.
„Nevím, jestli politika jde s rockerstvím dohromady, ale určitě jde s rockerstvím dohromady občanská angažovanost. A Michael byl takto angažován celý život,“ říká o protagonistovi dokumentu Sommerová.
Fyzik a matematik Kolker je vedoucím Laboratoře kvantových optických technologií na Novosibirské státní univerzitě. Jeho rodina uvedla, že ho Rusko viní ze spolupráce s čínskými tajnými službami.
Na pražském gymnáziu, kde studovala, uspořádala začátkem roku 1977 koncert zpěváka Jaroslava Hutky. Následovalo její vyloučení ze školy a později i vyšetřování Státní bezpečností.
Poté, co se Charta 77 objevila v západních médiích, začaly noviny, televize i rozhlas zveřejňovat stanoviska, která chartu odsuzovala. Kampaň vyústila dokumentem známým jako Anticharta.
Dorazila například Uhlova dlouholetá přítelkyně, bývalá disidentka Dana Němcová, ombudsman Stanislav Křeček, smuteční věnec zaslal prezident Miloš Zeman.
„Jiřina Šiklová byla jedním z nejupřímnějších lidí, které jsem znal. Člověku vždy řekla do očí, co si myslí,“ vzpomíná pro Radiožurnál filosof a signatář Charty 77 Daniel Kroupa.
Více než 25 tisíc lidí v Česku nepřežilo setkání s covidem-19. Tomáš Vodňanský vypráví koronavirový příběh svého otce, spisovatele a herce Jana Vodňanského, který nákaze podlehl před dvěma týdny.
Před rokem 1989 se Eva Vidlařová zapojila do disentu, držela hladovku za propuštění politických vězňů, sama strávila několik měsíců ve vazbě. Podle informací zveřejněných divadla zemřela v pondělí.
Maryško schválil i šikanování hudebníka skupiny Plastic People of the Universe Vratislava Brabence, kterého příslušníci StB obtěžovali neustálými výslechy a vyhrožováním únosem jeho ženy a dcery.
„Jediné odškodnění, které je stát ochotný vyplatit, je náhrada ušlého výdělku za dobu věznění. Celkové odškodnění 2473 korun ale stát určuje podle částek stanovených v roce 1990,“ sdělil advokát.
„Vůbec jsme nevěděli, že se ochranný dohled zneužívá. Netušila jsem, co Josef Urválek dělal v padesátých letech, kdy jsem se narodila,“ řekla v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Helena Válková.
