Papež František v sobotu v Římě přirovnal řecká zadržovací střediska pro migranty ke koncentračním táborům, protože se mu zdají přeplněná. Chce, aby vlády běžence z těchto zařízení přesunuly.
Skupina 11 mladých lidí z Polska, Běloruska a Německa se vysvlékla donaha a spoutala řetězy u brány s nápisem Arbeit macht frei bývalého nacistického koncentračního tábora v polské Osvětimi. Policie tyto osoby zadržela, informovala agentura PAP s odvoláním na mluvčího osvětimského muzea Bartosze Bartyzela.
Muzeum na místě nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi dostalo jako dar dopis, který vlastnoručně napsal jeden z řadových esesáků z ostrahy tábora. "Je to první dokument tohoto druhu v našich archivních sbírkách. Až dosud nám jakýkoli příklad soukromé korespondence posádky SS chyběl," uvedl Wojciech Plosa, který má v muzeu na starosti archiv.
Muzeum dekorativního umění v Paříži označilo koncentrační a vyhlazovací tábor v Osvětimi za architektonický úspěch. Výstava s názvem „Duch Bauhausu“ zahrnuje mezi „největší architektonické úspěchy hnutí Bauhaus“ i plány tábora smrti, jejichž autorem je důstojník SS Fritz Ertl. Židovská komunita ve Francii to odmítá.
Eva, Mark a Hana se narodili na konci války. Jejich matky cestovali jedním z transportů smrti, který směřoval do tábora Mauthausen. Kvůli bombardování Plzně ale musel zastavit v Horní Bříze. Třem přeživším je dnes 71 let a na Plzeňsku chtějí uctít památku přednosty nádraží Antonína Pavlíčka, který organizoval pomoc židům ve vlaku. Trojice nepřijede poděkovat jen statečnému přednostovi, ale i místním obyvatelům, kteří lidem ve vlaku zachránili život.
Vláda mluví o tom, že by vykoupila od současného majitele budovu vepřína v Letech, který stojí na místě bývalého koncentračního tábora. Tento problém však chtěly řešit již předchozí vlády.
Už nikdy znovu. Věta, která je v pěti jazycích napsaná na památníku v německém Dachau. Přesně před 70 lety popravili Američané čelní představitele bývalého koncentračního tábora. K trestu smrti odsoudili přes 20 nacistických pohlavárů v místech, kudy dnes denně prochází stovky mladých lidí. Obvykle mají sluchátka v uších a oči přilepené na obrazovkách svých telefonů. V Dachau ale zjišťují, jak moc je důležité se o historii zajímat, aby se už nikdy neopakovala.
V Přelouči exhumovali ostatky francouzského skladatele Casimira Oberfelda, který v Česku zahynul v lednu 1945 během transportu z koncentračního tábora v Osvětimi. Oberfeld ve třicátých letech patřil k nejpopulárnějším umělcům ve Francii. Po jeho ostatcích dlouhá léta marně pátral jeho syn, který je převeze na hřbitov v pařížském Montmartru.
Na území protektorátu Čechy a Morava byly desítky koncentračních táborů. O některých se ale na rozdíl od Terezína téměř nic neví. Nacisté v nich internovali především odbojáře ze západní Evropy a mnoho zajatců tam zemřelo. Na 500 vězňů prošlo například táborem v Hradištku jižně od Prahy, což byla pobočka německého koncentračního tábora Flossenbürg.
Asi 10 tisíc lidí dnes bude pochodovat Osvětimí. Mládež ze čtyř desítek zemí si přímo v bývalém nacistickém vyhlazovacím táboře připomenou víc než milion obětí. Drtivá většina z nich byli Židé z celé Evropy.
Varšavě se nelíbí výraz "polské tábory smrti". Zdůrazňuje, že jde o nacistické vyhlazovací tábory na území Polska za druhé světové války. Konzervativní vláda proto připravuje zákon, podle kterého budou podobné výroky trestné.
Britská královna Alžběta II. dnes zahájila čtyřdenní návštěvu Německa. Vůbec poprvé také navštíví jeden z bývalých nacistických koncentračních táborů. Britská panovnice zavítala do Německa naposledy v roce 2004.
Více než dvě stovky lidí si dnes v Letech u Písku připomněly oběti romského holokaustu. Organizátoři při pietní akci upozornili, že na místě tábora pro Romy stále stojí vepřín. Romové o jeho odstranění usilují od 90. let.
Sedmdesát let od konce druhé světové války začal v Německu pravděpodobně poslední proces s bývalým příslušníkem SS. Státní zastupitelství v Hannoveru obvinilo Oskara Gröninga z napomáhání vraždě ve 300 tisících případech. Gröning působil mezi lety 1942 a 1944 ve vyhlazovacím táboře Osvětim.
Oběti nacistického režimu si dnes připomínají v památníku koncentračního tábora Sachsenhausen, který před 70 lety spolu s dalším koncentračním táborem Ravensbrück osvobodila sovětská armáda. Vzpomínkové akce se za přítomnosti německého ministra zahraničí Franka Waltera Steinmeiera zúčastní kolem 160 někdejších vězňů.
Dlouhá léta ležel zapomenutý a nedokončený na polici v archivu Imperiálního válečného muzea. Dnes přichází do britské distribuce vzácný a mimořádně působivý film o zvěrstvech páchaných nacisty v koncentračních táborech. Digitálně zrestaurovaný snímek, na kterém se podílel i slavný režisér Alfred Hitchcock, natočili na sklonku války britští filmaři. Spojenecké velení chtělo, aby drastické záběry o ukrutnostech, které se děly kolem nich, viděli němečtí civilisté a váleční zajatci. K tomu ale nakonec vůbec nedošlo.
Chtěla být spisovatelkou už jako mladé děvče a její knížka oslovila miliony čtenářů po celém světě. Jmenovala se Anna Franková. Ve svém deníku popisuje ukrývání dvou židovských rodin v jednom domě v Amsterdamu. Vydání knížky se nedočkala. Je to právě 70 let, co zahynula v koncentračním táboře Bergen-Belsen měsíc před jeho osvobozením. V domě, kde za války žila, je stále cítit úzkost, kterou rodiny Frankových a Pelsových zažívaly.
Miliony obětí holokaustu připomene odpoledne pieta v polské Osvětimi. Na místo bývalého vyhlazovacího tábora směřují desítky politiků z celé Evropy. Česko zastupuje premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD. Vzpomínkové akce se ale konají i v jiných zemích.
Svět si připomíná osvobození koncentračního tábora Osvětim. Sedmdesáté výročí bude v úterý. Už zítra ale začne velká vzpomínková akce v Praze. Osvětim se stala symbolem genocidy Židů nacistickým Německem. Zahynulo tam až jeden a půl milionu vězňů. Štěstí měli ti, pro které Osvětim nebyla konečnou, ale jen přestupní stanicí. Mezi nimi byla i paní Marie Vítovcová.
K 70. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi chce Česká republika zorganizovat vlastní vzpomínkové akce. To se ale podle listu Gazeta Wyborcza nelíbí Polsku. Iniciátorem dvoudenního setkání na Pražském hradě je prezident Miloš Zeman. Ten pozval vrcholné politiky včetně ruského prezidenta Vladimira Putina.
V bývalém koncentračním táboře Dachau ukradli neznámí zloději hlavní vrata s nechvalně známým nápisem Arbeit macht frei. Policie po zlodějích pátrá, zatím nepotvrdila, zda se jedná o lidi z neonacistické scény nebo o sběratele s podivným vkusem.
Oběti romského holokaustu dnes uctí shromáždění u památníku v Letech u Písku. Tamním koncentračním táborem prošlo za druhé světové války přes 1300 Romů. Nejméně 300 jich tam zahynulo. Pietní shromáždění začne v 11:00 hodin.
Aktivisté čtvrtým dnem blokují vepřín v Letech u Písku. Nelíbí se jim, že farma stojí na místě bývalého pracovního tábora pro Romy. Pozůstalí po obětech holocaustu po jejím odstranění volají už desítky let. Dnes do Letů přijeli, aby památku svých předků uctili.
V pochodech smrti, které vypravovali nacisté na konci 2. světové války z koncentračního tábora v Ravensbrücku, byly i lidické ženy. Pětici z nich se povedlo utéct. Pěšky ušly 470 kilometrů až do Nového Boru. Na jejich počest se na stejnou trasu dnes vydává už počtvrté také Milena Městecká. Čtrnáctidenním pochodem chce připomenout události konce 2. světové války.
Z vězně a uprchlíka se stal „Svědkem číslo jedna“. Jen málokdo si dovede představit tak velký životní zvrat, jakým prošel Šin Dong-hjuk ze Severní Koreje. Narodil se a vyrostl v koncentračním táboře číslo 14, místě nechvalně proslulém coby jedno z nejhrůznějších zařízení severokorejského režimu. Z lágru se mu - pravděpodobně jako jedinému - podařilo uprchnout. Dnes je klíčovým svědkem komise OSN, která šetří porušování lidských práv v Severní Koreji.
