Ruské přepisování historie v Mariupolu. Úřady odstranily památník obětem hladomoru

Ruské úřady v okupovaném Mariupolu odstranily památník obětem hladomoru z 30. let 20. století, který byl v centru města na jihovýchodě Ukrajiny postaven v roce 2004.

Kyjev (Aktualizováno: 20:22 19. 10. 2022) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pomník obětem Ukrajinského hladomoru v Kyjevě

Pomník obětem Ukrajinského hladomoru v Kyjevě (ilustrační foto) | Foto: Maryna Kriuchenko | Zdroj: Profimedia

Nejprve o tom napsala ruská média a jejich informaci později potvrdil i list Ukrajinska pravda. „Okupanti odstranili památník za pomoci autojeřábu. Okupanti prohlásili, že žulu recyklují na stavební materiál,“ uvedl. Během hladomoru podle odhadů historiků přišlo o život několik milionů Ukrajinců.

Památník v podobě dvou žulových bloků, černého a červeného, na kterém spočívaly kovové klasy a ostnatý drát, stál u mariupolského divadla, které v březnu za ruského obléhání města zasáhla bomba z ruského letadla. Rusové po dobytí Mariupolu tvrdili, že divadlo, kde se ukrývaly stovky civilistů, vyhodili úmyslně do vzduchu Ukrajinci.

Sacharovovu cenu letos obdržel ukrajinský lid. Europarlament ocenil odvahu v boji proti invazi

Číst článek

Rusko odmítá ukrajinský pohled, že hladomor v 30. letech minulého století byl úmyslnou genocidou rozpoutanou sovětským režimem, který zabavoval rolníkům obilí a vyvážel jej, aby získal prostředky na industrializaci země.

Podle odhadu historiků způsobil hladomor v celém Sovětském svazu smrt podle nejpesimističtějších odhadů až deseti milionů lidí, polovina z nich podle kyjevských badatelů zemřela na Ukrajině.

„Podle historických zdrojů hladomor postihoval jižní oblasti Ruska a pak Sovětského svazu pokaždé po několika desetiletích. Hladomorem z let 1932 až 1933 nejvíce utrpěl Kazachstán, Povolží a severní Kavkaz,“ tvrdil do kamer prokremelských médií historik Arťom Bobrovskij z univerzity v Doněcku, baště proruských separatistů, který asistoval při odstranění památníku.

„Nebojujeme s památníky, ale odstraňujeme symbol dezinformací na státní úrovni,“ prohlásila Jevgenija Krotovová z vedení mládežnické organizace Molodaja Respublika. Ukrajinska pravda Krotovovou označila za kolaborantku.

Přístavní město Rusové oblehli krátce po začátku letošní invaze z 24. února, ale dobýt se jej podařilo až v květnu, po týdnech masivního ostřelování a bombardování, které si vyžádalo tisíce obětí a zničení části města, připomněla agentura AFP.

Součástí války Ruska proti Ukrajině, která pokračuje 238. dnem, je i „válka pomníků“, uvedla ruská redakce BBC. Připomněla, že odstraňování sovětských památníků začalo na Ukrajině již po rozpadu Sovětského svazu a po roce 2014 znamenalo odstranění více než 1300 Leninových pomníků.

Po vypuknutí nynější války začaly z ukrajinských měst v rámci „derusifikace“ mizet i pomníky ruského básníka Alexandra Puškina a sovětského spisovatele Maxima Gorkého.

Od 24. února do června tak bylo odstraněno přinejmenším 80 pomníků postavených v sovětské éře, deset Puškinových památníků a šest památníků Gorkého, jakož i pomníky ruskému vojevůdci Alexandru Suvorovovi a knížeti Alexandru Něvskému.

Z odblokovaných přístavů u Černého moře vypluly další čtyři lodě. Ukrajinské obilí vezou do Libanonu

Číst článek

V Ruskem okupovaných městech se naopak znovu objevily pomníky vůdce bolševické revoluce Vladimira Iljiče Lenina.

„Památníky jsou zpravidla zapotřebí, aby upevnily nějaký symbolický systém. Aby lidé viděli, jak je postaven svět a kdo si v tomto světě zasluhuje vzpomínku a vděčnost, a kdo ne,“ objasnil symbolický rozměr „války pomníků“ historik Ivan Kurilla z Evropské univerzity v Petrohradu.

Připomněl, že sovětská vláda vedená Leninem v roce 1918 přijala speciální dekret a rozhodla, že je nutné odstranit památníky carských vládců a postavit pomníky revolucionářům.

„Ti, kdo postavili pomník, a ti, kdo jej odstraňují, mu připisují jistý význam, který nemusí být vždy stejný,“ dodal Kurilla a připomněl, že Leninovy památníky jedni vnímají jako památku komunismu a revoluce, zatímco druzí ji vnímají jako symbol sovětského a ruského imperialismu, čili neruší památník vůdce komunismu, ale představitele ruského či sovětského impéria.

Podobně si podle znalce kultury Jana Levčenka sovětský režim „zprivatizoval“ básníka Puškina a stavěl mu masově pomníky. „Puškin nikdy nepobýval na Ukrajině, ale za sovětských dob mu automaticky postavili pomník v Užhorodu či Ternopilu,“ řekl.

Odstranění daného památníku pak podle Kurilly představuje symbolické vítězství nad symbolem impéria.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme