Jedna z uchazeček uvedla, že na toaletách hlídal dozor. „Všimla jsem si, že někteří lidé měli s sebou na záchodě tašky, což jsem nechápala, ale nikoho jsem podvádět neviděla,“ popsala pro iROZHLAS.cz.
Pátek je posledním dnem na podání přihlášek do druhého kola přijímacího řízení na střední školy, které nabízejí ještě téměř 26 tisíc volných míst. Celkem v prvním kole neuspělo 29 tisíc uchazečů.
Po prvním kolem přijímacích zkoušek na střední školy se dostalo 94 procent deváťáků, v Praze to bylo ale jen 84 procent. Pražskou úspěšnost ovlivňuje i to, že 40 procent míst obsazují mimopražští.
České školství učinilo další krok do 21. století. Politici si mohou spokojeně odškrtnout splněný úkol. Řeč je o elektronickém podávání přihlášek na střední školy.
„V případě, že by se našlo, že dvojí výklad byť jen hypoteticky existuje, tak se uznávají správné odpovědi z obou pohledů. Nikdy se nejde cestou, že se dítě poškodí,“ potvrdil ředitel Cermatu Krejčí.
Na začátku příštího týdne by měli mít všichni žáci pozvánky k přijímacím zkouškám na střední školy. Ředitelé finišují s jejich rozesíláním poštou nebo přes elektronický sytém DiPSy.
Minulý rok byl pro velkou část rodičů deváťáků studenou sprchou. Navzdory varováním, že se na střední školy budou hlásit populačně silné ročníky, se stát na tuto situaci nepřipravil.
V úterý se do systému zaregistrovalo kolem 142 tisíc uchazečů, což zásadně převýšilo původní odhad 135 tisíc. Na jaké věkové skupině žáků se počet navýšil se ale podle ředitele Cermatu zatím neví.
Digitalizace české veřejné správy je donkichotský podnik. Na sebevrahy, kteří výzvu přijmou, čeká labyrint byrokratických překážek, zastaralé systémy a neschopnost zaplatit kvalitní „ajťáky“.
„Zpoždění samozřejmě lituji, ale nejde o nic fatálního. Zpoždění neohrozilo prostor pro to, aby rodiče mohli přihlášky podat,“ tvrdí ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Termín pro podávání přihlášek na střední školy se neprodlouží. Rodiče a žáci je musí mít hotové do 20. února. Prodloužení se zvažovalo kvůli opožděnému spuštění elektronického systému přihlašování.
Ministr školství Mikuláš Bek nechce teď kvůli problémům s elektronickým systémem pro podávání přihlášek na střední školy dělat personální změny. Chce, aby se problém vyřešil a počká na analýzu příčin.
Od čtvrtka měl fungovat digitální systém pro uchazeče o středoškolské studium. Je ale mimo provoz. Programátoři objevili při posledních testech problém, proto musí aplikaci znovu otestovat.
Od 1. Února můžou rodiče, respektive zájemci o studium na středních školách podávat přihlášky. „Tři školy na výběr je málo,“ říká sociolog Daniel Prokop v pořadu Českého rozhlasu Život k nezaplacení.
V zatěžkávací zkoušce DipSy simulovaný útok úspěšně zastavil a k výpadku nedošlo. Ředitel Cermatu Miroslav Krejší ale nevylučuje, že to znamená, že by systém po spuštění nemohl mít potíže.
V posledních letech, kdy základní školy začaly opouštět silnější ročníky a míst na středních školách úměrně tomu nepřibylo, byli uchazeči nuceni taktizovat. Letos to bude jinak.
Ministerstvo školství spolu s Cermatem udělalo letos změny, které by měly celý systém přihlášek zjednodušit a zpřehlednit. Žáci nově budou moci podávat o přihlášku navíc a určovat i prioritní školu.
Přihlašovací sytém bude propojený s registrem obyvatel. Když se zákonný zástupce přihlásí pomocí mobilního klíče e-Governmentu nebo bankovní identity, automaticky se mu načtou údaje.
Někteří studenti ihned protestovali, ale i tak jim dozor testy sebral. Učitelé následně chybu uznali a poskytli jim minutu a půl na dokončení. Studenti už ale nemohli opravit své dřívější odpovědi.
Novela má zrušit podávání zápisových lístků, protože nově mají být uchazeči díky digitalizaci automaticky přijati do zvolené školy podle svých preferencí a zároveň výsledků v přijímacím řízení.
„Počítá se s tím, že uchazeči budou mít možnost podat až tři přihlášky, na kterých budou prioritizovat volbu školy nebo oborů, a budou moci podávat přihlášku elektronicky,“ uvedla mluvčí resortu.
„Je zavádějící hodnotit budoucí potřeby na základě aktuální poptávky. Nyní jsou v důsledku války, geopolitických změn extrémně rychlé změny ve firmách a adaptace na nové technologie,“ míní Dombrovský.