K debatě nad církevními restitucemi by se dnes po dvoutýdenním odkladu měla vrátit vláda. Podporu přislíbili ministři za ODS a TOP 09, zatímco Věci veřejné požadují konkrétní vysvětlení, kde stát přibližně 2 miliardy pro církve každoročně vezme.
Vláda opět přerušila projednávání návrhu státního rozpočtu z dílny ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), ministři neprojednali ani návrh na vyrovnání státu s církvemi.
Bývalá brněnská textilka se možná po téměř sedmdesáti letech vrátí rodině původních majitelů. Průlomové rozhodnutí o možnosti vydání pozemků a průmyslových objektů v ulici Cejl otevřel Ústavní soud.
Nedořešené restituce církevního majetku komplikují život řadě měst a obcí. Zatím žádné vládě se nepodařilo rozhodnout, jestli pozemky a nemovitosti dostane církev zpátky, nebo zůstanou státní. Do definitivního vyřešení této otázky tak Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a ani církev nemohou s nemovitostmi nijak nakládat.
Okresní soud v Semilech se znovu vrací ke sporu o turnovský zámek Hrubý Rohozec. Jeho předchozí verdikt, který památku přiřkl státu, zrušil královéhradecký krajský soud pro procesní chyby.
Ústavní soud dnes veřejně projedná stížnost společnosti Koh-i-noor v restitučním sporu. Potomci původního majitele mají podle rozsudku pražského městského soudu, který potvrdil i Nejvyšší soud, získat zpět polovinu nemovitostí a vzácné obrazy. Noví majitelé Koh-i-nooru se proti tomu brání.
Ústavní soud odmítl návrh skupiny senátorů ODS, kteří chtěli dát emigrantům šanci dodatečně restituovat majetek. Senátoři napadli platnost lhůt, které jsou zakotveny v zákonech o mimosoudních rehabilitacích.
V Praze se dohodlo čtyřicet tři zemí na zásadách odškodnění za vyvlastnění majetku obětí holocaustu. Zástupci jednotlivých států se shodli na doporučeních, kterými by se měly řídit restituce majetku zabaveného v letech 1933 až 1945 obětem holocaustu a dalším obětem nacistického režimu.
Jak řešit vracení majetku, o který přišli lidé za nacistického režimu, o tom debatovali zástupci vlád sedmačtyřiceti zemí ve spolupráci s Evropským institutem odkazu Šoa. Premiér Jan Fischer dnes zveřejní sadu doporučení, jak v této problematice postupovat. Dosavadní restituce v Česku do takové hloubky nešly, vraceny byly jen majetky znárodněné po únoru 1948.
Mercedes Dietrichsteinová neuspěla se svými restitučními nároky na rozsáhlý majetek na Mikulovsku. Dnes odpoledne její požadavky zamítl břeclavský soud.
|Martin Drtina, Veronika Sedláčková, Lenka Rafaelová, Alice Kottová|Zprávy z domova
Potomci sedláka Josefa Zábranského nemusejí státu doplácet hypotéku na statku, který mu v 50. letech zabavili komunisté. Žalobu ministerstva zemědělství na zaplacení 160 tisíc korun soud jako nedůvodnou zamítl.
Dědička hlubocké větve rodu Schwarzenbergů Alžběta Pezoldová se uchází o pozemky ve Zlaté uličce na pražských Hradčanech. Její žalobu dnes projedná Obvodní soud pro Prahu 1. Ten předešlé jednání z letošního února odročil.
Pražský odvolací soud dnes bude řešit, komu patří Schwarzenberský a Salmovský palác v Praze. Dědička hlubocké větve šlechtického rodu Schwarzenbergů Alžběta Regina Pezoldová se soudí s ministerstvem kultury o to, že paláce patřily jejímu adoptivnímu dědečkovi Adolfu Schwarzenbergovi.
Vrácení mikulovského zámku i dalších nemovitostí dnes bude řešit břeclavský soud. Zámek si nárokuje Mercedes Dietrichsteinová.
Jednání pokračuje po několikaměsíční přestávce.
Soudy se budou muset opět zabývat žalobami tří restituentů, kteří si chtěli sami vybrat náhradní pozemek. Rozhodl o tom Ústavní soud, který tak zrušil předchozí verdikty obecných soudů. Restituenti také žádali zrušit část zákonu o půdě. Ten ale podle soudu není diskriminační, jak stěžovatelé tvrdili.
Šlechtický rod Czerninů dostal zpátky západočeský zámek Chudenice. Dosavadní vlastník, Plzeňský prazdroj, ho převedl vnukovi původního majitele Karlu-Eugenu Czerninovi. Skončily tak velmi dlouhé spory o tuto výjimečnou empírovou památku.
Ještě 64 let od skončení druhé světové války se napravují její křivdy. Právě dnes dostane židovská rodina Kolinerových, která před válkou žila v severočeských Teplicích, odškodné za svůj nacisty ukradený majetek.
Břeclavský soud projednává restituční nároky Mercedes Dietrichsteinové. Dědička šlechtického rodu požaduje po státu vydání rozsáhlého majetku na Mikulovsku, který byl jejímu otci zabaven na základě Benešových dekretů.
Nervozita a čekání na velkou právní bitvu. Tak to teď vypadá na Hlučínsku v Moravskoslezském kraji. Mnoho starostů dostalo na stůl žaloby potomků šlechtického rodu Rothschildů, kteří chtějí zpět velké množství pozemků.
Ústavní soud potvrdil, že dědičce šlechtického rodu Walderode patří kus lesa ve Žďárku u Turnova. Zamítl ústavní stížnost, kterou obec podala, aby se restituční kauza po patnácti letech vyjasnila. Naděje Johanny Kammerlanderové, že získá i ostatní požadovaný majetek, se tak zvýšily. V souladu s verdiktem Úústavního soudu by měly rozhodovat i soudy nižších stupňů.
Kolodějská radnice musí vrátit zámeckou jízdárnu a pozemky v blízkosti barokního zámku v Kolodějích dědici původního majitele Vítězslavu Kumperovi. S konečnou platností o tom dnes rozhodl pražský městský soud.
Barokní zámek v Kolodějích, který využívá česká vláda jako reprezentační prostory, se má vrátit dědici původního majitele Vítězslavu Kumperovi. Rozhodl o tom odvolací pražský městský soud, který tak dnes potvrdil lednový rozsudek Obvodního soudu v Praze 9.
Dědička po hraběti Karlu des Fours Walderode, Johanna Kammerlanderová, získala zpět les ve Žďárku na Turnovsku. Rozhodl o tom Nejvyšší soud v Brně. A dodal, že se její zesnulý manžel za druhé světové války neprovinil proti Československu. Naopak, byl k němu loajální. Tímto rozhodnutím by se měly řídit také ostatní soudy. Šance Kammerlanderové, že získá majetek, který žádá, se tak zvýšily.
Komise Poslanecké sněmovny pro řešení otázek mezi státem a církvemi absolvovala další jednání na téma majetkového vyrovnání. Poslanci se chtějí především seznámit s doklady, na jejichž základě kabinet ocenil církevní majetek, navrhovaný ke vrácení nebo nahrazení. Požadují v této souvislosti po vládě další dokumenty.
O ustavení speciální komise, která by měla navrhnout řešení církevních restitucí, by už dnes mohli rozhodnout poslanci. Tento návrh spolu s odložením církevního zákona prosadili společně levicoví opoziční zákonodárci a tři poslanci ODS v čele s Vlastimilem Tlustým. Postup Tlustého a jeho vnitrostranických spojenců vyvolává napětí nejen v ODS, ale i v celé koalici.
Křesťanští demokraté nebudou spojovat schválení církevních restitucí s hlasováním o jiných vládních návrzích. Shodli se na tom na jednání Celostátního výboru KDU-ČSL.
Vláda znovu neuspěla s návrhem majetkového vyrovnání státu a církví, sněmovna ho opět odložila. Poslanci totiž tento zákon vyřadili z programu současné schůze. Některým z nich totiž v normě chyběly podrobnější informace o majetku, kterého se zákon týká. S požadavkem na doplnění zákona přišel občanský demokrat Vlastimil Tlustý.
Odpůrci návrhu zákona o restituci církevního majetku nejsou spokojení ani po doplnění sněmovnou požadovaných informací. Dál chtějí přesné ohodnocení církevního majetku, kterého by se měly restituce týkat. Dokumenty, kterými minulý týden upřesnila tuto normu vláda, považuje autor návrhu na doplnění zákona Vlastimil Tlustý z ODS za nedostatečné. Tento dodatek dostali poslanci obratem s tím, že se materiál znovu objeví v Poslanecké sněmovně 6. května.