„Včelstvům se relativně dařilo, s tím, že letos nebyl úplně příznivý rok na vytáčení medu pro včelaře, takže včelaři měli spoustu práce s medem,“ vysvětluje včelař Martin Paleček.
Včelaři budou moct díky nové online platformě zamířit se svým včelstvem na plochu vhodnou k opylování. Ze služby budou čerpat jak zemědělci, tak Vídeňané, kteří získají kvalitní med.
V Česku se poprvé objevila sršeň asijská, invazivní druh, který zabíjí včely přímo v úlu. Ve čtvrtek si několika všimli lidé v Plzni a ochránci přírody v pátek ověřili, že opravdu jde o tento druh
Autoři studie tipují, že na pobřeží Atlantiku došlo k náhlé změně počasí, třeba nečekanému mrazu. Výzkum tak může pomoct i při ochraně včel – konkrétně při úvahách, jak je chránit před změnou klimatu.
Většině včelařů končí letošní sezona. Poslední med už mají vytočený a připravují včelstva na úspěšné přezimování. Medu je ale podle některých méně než loni.
Městských včelařů v Česku přibývá. Například v Praze včelaří téměř tisícovka lidí. Podmínky přitom můžou být díky rozmanité zeleni ve městě příznivější než na venkově.
David Matásek je dlouhodobým hercem Národního divadla, ale známý je i z televizní obrazovky. Před kamerou hraje často detektivy, v soukromí hledá hlavně řád a klid.
Přibližně 30 procent potravin, které se dostanou na náš stůl, tam jsou díky včelám, motýlům a netopýrům. Ty právě nejvíce ohrožuje klimatická krize a s ní spojené rostoucí teploty.
Včely jsou při opylování velmi efektivní, ale z hlediska biodiverzity mohou potenciálně spíše škodit. Vytlačují totiž méně početné včely samotářky, čmeláky, motýly, můry nebo mouchy.
V českém tisku se v úterý dočtete, že přes tisíc českých firem koupili v prvním pololetní tohoto roku zahraniční podnikatelé. Za téměř čtvrtinou stáli Slováci, píše Právo.
V chování včelích dělnic se může ukrývat klíč k pochopení alkoholové závislosti. Vědci zjistili, že včely stejně jako lidé mají po odnětí alkoholu abstinenční příznaky, všímá si server ABC News.
„Po zazimování v loňském roce docházelo k úhynům. Došlo ke snížení stavu včelstev o 20 %, což je asi 130 tisíc včelstev a letos je situace obdobná,“ dodává předsedkyně Českého svazu včelařů.
V českém tisku se v sobotu dočtete, že ve vojenských lesích by mohly najít útočiště včely. Bývalé vojenské újezdy jsou díky zachovalé přírodě pro jejich chov ideální, píše regionální Deník.
Nejvyšší ztráty včelstev byly zjištěny v Moravskoslezském kraji (35,2 procenta) a Olomouckém kraji. Nejnižší ztráty evidovali včelaři v Pardubickém kraji (10,8 procenta) a na Vysočině (12,3 procenta).
Evropská agentura pro bezpečnost potravin (EFSA) zveřejnila v lednu zprávu, ve které vyjádřila obavy, že látka je toxická pro lidi a je přítomna v příliš velké koncentraci v podzemních vodách.
Hniloba je stejně jako včelí mor považována za nebezpečnou nákazu, pro člověka však nebezpečná není. Počátkem června se objevila u včelstva v Dolních Štěpanicích na Semilsku.
Postřiky proti plevelům nebo broukům do přírody nepatří, říká včelař Augustin Uváčik. „Včely je detekují. Na takové rostliny vůbec neletí, a pokud se včela kontaminuje, raději zemře mimo úl,“ dodává.
V květnu způsobil postřik na řepce v Šenově u Ostravy úhyn tisíců včel. Agrární analytik Petr Havel k tomu říká, že jde v celkovém kontextu jen o mizivý počet, jak uvedl v rozhovoru pro iROZHLAS.cz
Ostrava/Šenov||Petr Dušek, lac|Zprávy z domova|Aktualizováno
Postřik na řepku v Šenově zničil více než 200 včelstev. „Zaprvé se nemůže točit med, zadruhé budou hlavně ztráty na výnosech,“ dodal předseda šenovských včelařů Karel Lupa.
„Bezpochyby tyto včely, které hynuly, se musely kontaminovat na té řepce. Zemědělec potvrdil, že použil přípravek přímo v plném květu řepky,“ řekl včelař Tureček Českému rozhlasu Ostrava.
V Česku ubývají včelstva. Za poslední dva roky se jejich počet snížil o víc než 30 tisíc, tedy pět procent. Likvidují je nemoci, ale i chemické postřiky na polích. Víc v reportáži Radiožurnálu.