Včely mohou z elektromagnetického pole ztrácet paměť. Úly nemají být u zdrojů elektřiny, radí experti
Včelaři by neměli stavět úly v blízkosti elektrického vedení. Vyplývá to z dosavadních experimentů vědců z Masarykovy univerzity v Brně. Včely jsou totiž velmi pravděpodobně náchylné na umělé zdroje magnetického pole. To podle českých odborníků třeba vedle varroázy (častého parazitárního onemocnění včel) způsobuje stále častější problémy včelstev. V aktuálním výzkumu navazují na práci britských a brazilských kolegů.
„Včelaři si už před desetiletími všímali, že se včely chovají jinak, když je úl umístěn pod dráty vysokého napětí,“ říká Martin Vácha, vedoucí neuroetologické laboratoře Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
V laboratoři Oddělení fyziologie a imunologie živočichů testují vliv elektromagnetického pole na včely
Dráty vysokého napětí totiž vytváří umělé magnetické pole. A to zřejmě ovlivňuje i paměť včel.
„Představte si, že malý klouček jde do obchodu. Maminka mu řekla, aby koupil pět rohlíků a mléko. On jde, opakuje si to a najednou do něj málem narazí auto, on se vyleká a ta informace se mu z hlavy vykouří,“ přibližuje Vácha, co zažívají včely v umělém magnetickému poli ve chvíli, kdy letí od květu zpět do úlu. Jsou na něj totiž citlivé.
„Včela, když podlétá pod dráty, tak najednou zjistí, že jí přestal fungovat kompas. A to ji může vystresovat natolik, že jí vypadne informace z krátkodobé paměti,“ dodává Vácha.
Včela tak v úle nemůže dát zprávu, kde je zdroj potravy. Podle Martina Váchy to může být vedle varroázy (častého parazitárního onemocnění včel) jednou z dalších příčin zániku včelstev. Vědci z Masarykovy univerzity se proto snaží stejnými metodami ověřit výzkum svých britských a brazilských kolegů, kteří takovou hypotézu dříve nastínili.
Včelařům končí sezóna, hodnotí ji jako podprůměrnou. Může za to počasí i úhyn včel
Číst článek
V laboratoři Oddělení fyziologie a imunologie živočichů testují vliv elektromagnetického pole na včely v komoře, která odkloňuje elektromagnetické pole.
Výzkumnice Kristina Briediková na včely uchycené ve speciálních držácích nastříká vůni, kterou včely ještě neznají, a zároveň jim dá vodu s cukrem. Včela si tak vybuduje návyk, že když cítí vůni, tak začne vytahovat sosák. Následně vědkyně na jednu minutu pustí elektromagnetické pole a sleduje, jak včela reaguje.
„V rámci celého experimentu máme pět kol. V tom prvním předpokládáme, že včely ještě sosák vytahovat nebudou, ale od druhého by se už některé chytřejší včely mohly naučit sosák nevytahovat,“ vysvětluje Briediková.
Městské včelařství je v Česku na vzestupu. Med je jiný než z venkova, může být dokonce kvalitnější
Číst článek
Vědci přitom magnetické pole spouští jen polovině včel. Zatím jich otestovali asi sto padesát z plánovaných tří set.
A rozdíly už jsou znatelné. Včel, které si zapamatovaly, že po vůni následuje sladká odměna, bylo mezi těmi v umělém magnetickém poli o dvacet procent méně.
V původním výzkumu byl rozdíl dokonce čtyřicetiprocentní. Podle vedoucího brněnského výzkumu Martina Váchy by tak bylo rozumné, aby včelaři své úly umísťovaly co nejdál od zdrojů umělého magnetického pole.
