„Obávám se, že jestli se Andrej Babiš dostane k moci a začne jednostranně prosazovat práva seniorů, vznikne zase jiná strana hájící zájmy mladých,“ upozorňuje novinář.
Není pochyb, že důchodová reforma ještě počká. Po politické přestřelce mezi Hradem, vládou a opozicí však vznikly pochybnosti, jestli vůbec někdo dokáže sebrat odvahu a do reformy se někdy pustí.
Koncesionářské poplatky by se měly při dosažení určité míry inflace valorizovat. „Záměr vládní koalice jednoznačně vítáme,“ řekl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.
Centrum pro výzkum veřejného mínění zveřejnilo data k popularitě politiků a političek. První místo náleží prezidentu Petru Pavlovi, druhá dvě s velkým náskokem obsadil Andrej Babiš a Tomio Okamura.
Jediné opoziční hnutí, které neztrácí podporu proti ANO, je SPD. „Andrej Babiš je pro voliče SPD někdo, kdo už tady vládl a kdo už dostal příležitost,“ vysvětluje politolog Ladislav Mrklas.
Vláda by mohla použít k udržení voličů témata jako manželství pro všechny nebo přijetí eura. Zdá se ale, že to nebude pro vládu snadné, protože ji v těchto otázkách drží v šachu konzervativní menšina.
První dohodovací řízení od vzniku koalice pěti stran, které tvoří současnou vládu, skončilo šalamounským rozhodnutím. Zmocněnec pro euro, bude nadále jen ministrovým poradcem.
„Dá se říct, že tím, že nemáme tento nástroj, tak zhruba devadesáti tisícům českých občanů, kteří pobývají v zahraničí, neumožňujeme volit,“ tvrdí senátor Marek Hilšer (STAN).
„Je pravda, že hnutí ANO od roku 2014 po většinu času foukal vítr do zad. Na to má česká středopravice smůlu. Ale otázkou je, zda k té krizi někdy nepřispěla – jako v dobách Nečasovy vlády,“ uvažuje.
I přes jednoznačné vítězství krajní pravice v nizozemských volbách má její lídr Wilders velké potíže sestavit novou vládu, další dva umírněné pravicové subjekty s ním totiž do kabinetu nechtějí.
Piráti si vyslechli také pozdravy od koaličních lídrů, například od Markéty Pekarové Adamové z TOP 09 nebo premiéra Petra Fialy. Koaliční politici vybídli Piráty k pokračování vládního spojenectví.
Nejprve vyhlásit legislativní nouzi a extrémně spěchat na přijetí zákona a pak řešit, co bude za 30 let? Opravdu je toto nejlepší cesta, jak důchodovou reformu provést?
Zeman vyjádřil podle zdůvodnění, které poskytl Hrad, pochyby o tom, nakolik je předloha v souladu s požadavkem depolitizace a profesionalizace státní správy.
Místo posuzování programů a kandidátů převážila čistá naštvanost. Přišlo více těch, kteří chtěli protestovat proti malé pomoci vlády v energetické krizi, i ti, kteří jsou permanentně naštvaní.
S iniciativou na vypsání nových voleb přišli hlavně sociální demokraté (Směr-SD). Návrh opozice zdůvodňovala i tvrzením, že v zemi vládne chaos při přijímaní opatření proti pandemii nemoci covid-19.
Tripartita se na výši minimální mzdy nedohodla, hlavní slovo proto má vláda. Ministerstvo práce připravilo původně tři varianty růstu, a to o 1150, 1350 a 1650 korun.
Vláda se zavázala, že zavede takzvané chráněné účty, aby zajistila, že dlužníkům vždy zůstane nezabavitelné minimum. Jenže návrh už dřív odmítla legislativní rada vlády.
Lidovci se neobávají toho, že kdyby Andrej Babiš nebyl ve vládě, řídil by ji zpovzdálí jako loutkový kabinet. Dál trvají na své podmínce, že do vlády nepůjdou s trestně stíhaným politikem.
Rakouská lidová strana a protiimigrační Svobodná strana Rakouska se po 61 dnech od voleb dohodly na uzavření vládní koalice. Nový kabinet by měl složit přísahu prezidentu Van der Bellenovi v pondělí.
Spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier začal jednat s lídry parlamentních stran. Ve své berlínské rezidenci na zámku Bellevue přijal vedení strany Zelených a později také lídry liberální FDP.
Dojednávání nové koalice v Nizozemsku je třetí nejdelší v moderních dějinách země. Strany v čele s liberály premiéra Marka Rutteho se marně snaží dohodnout na spolupráci už od březnových voleb.
S překvapivým řešením vládní krize přišel v úterý po polední předseda vlády předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). Prezidentovi předá demisi vlády. Nechce, aby Andrej Babiš (ANO) byl za mučedníka.
Ve Sněmovně se potřetí sešla vyšetřovací komise k reorganizaci části policie. Na uzavřeném jednání vypovídá bývalý detektiv ÚOOZ Jiří Komárek, policejní prezident Tomáš Tuhý, jeho náměstek Zdeněk Laube a náměstek ředitele Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Vild. Minule dostali poslanci tajnou zprávu vypracovanou bývalým šéfem ÚOOZ Robertem Šlachtou, která údajně dokazovat propojení špiček policie a podsvětí.