„Jakékoliv lidské pozůstatky, i kdyby byly na hřbitově, jsou považovány za podezřelé, pokud o nich chybí záznamy,“ řekl forenzní geolog Alistair Ruffell z belfastské Queen's University.
Cílem vědců, kteří vytvořili takzvanou Vesuvskou výzvu, je vyluštit text papyrových svitků z Herculanea – města, které v prvním století poničil sopečný výbuch.
Jeden z archeologů novinářům ukázal ostatky sedících starověkých lidí zabalených do bavlněné látky, kteří byli svázaní provazy z lián. Mezi nimi byli podle všeho dva dospělí a šest dětí.
Mezi nálezy jsou i například části keramiky kultury s vypíchanou keramikou, které pocházejí neolitu neboli z mladší doby kamenné a jejich stáří je 6500 a více let.
Přirozená poloha zkameněliny podle vědců dává naději, že vykopávky odkryjí i další části těla dinosaura. Hornina, v níž byla kostra nalezena, naznačuje, že zkamenělina je asi 150 milionů let stará.
Kus od Jeruzaléma se nachází Tel Moca, místo, kde čeští vědci zkoumají jedinečnou sakrální stavbu, která by mohla napovědět o dějinách starého Izraele a formování judaismu.
Nedaleko hory Říp objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni unikátní pravěkou mohylu s pozůstatky dítěte. Patří mezi nejstarší, jaké se na českém území podařilo nalézt.
Čeští egyptologové ukončili jarní sezónu v Abúsíru a lokalitu si znovu převzala egyptská památková správa. K rituálu zavírání hrobek patří sáhodlouhé zápisy, pečetidla a klíče, ale také občerstvení.
První zmínky o pracovním táboře se ve stavební dokumentaci objevují v roce 1951, letecké snímky tábor zachycují v roce 1953, ale v době odhalení pomníku v roce 1955 už tábor nestál.
Mezi objevy jsou například zdobené sarkofágy, pohřební masky, čtyřmetrový svitek papyru s jednou z kapitol knihy mrtvých či exemplář oblíbené deskové hry senet.
Místo zvané Džabal Marágha, nacházející se v saharské poušti zhruba 270 kilometrů od hlavního města Chartúmu, bylo podle odborníků ve starověku zřejmě malou osadou či kontrolním stanovištěm.
V Úštěku na Litoměřicku teď můžou lidi na nádvoří městského hradu pozorovat při práci archeology. Město má s hradem velké plány, musí však nejprve dokončit rekonstrukci.
Muž v objevené hrobce byl identifikován jako Kaires, jelikož jeho jméno bylo vyryto na stěnách, uvedl generální tajemník egyptské nejvyšší rady pro památky Mustafá Vazírí.
Dosud platil za nejstarší lidskou stopu mimo africký kontinent nález lidských ostatků na gruzínské lokalitě Dmanisi, jejichž stáří vědci určili na 1,8 milionu let.
Pozůstatky sídliště z období 1000 let před naším letopočtem se zřejmě ukrývají pod parcelami v Přepeřích u Turnova, kde by mělo stát sedm rodinných domů.
Čeští archeologové si v egyptském Abúsíru balí kufry. Letošní jarní sezona končí. V Egyptě nastává vlna letních veder, ve kterých se v poušti nedá pracovat. Archeologům z Univerzity Karlovy se prý i tentokrát podařily unikátní objevy. Informace ale smí zveřejnit jen egyptská památková správa a ta udržuje veřejnost v napětí. Život na vykopávkách má ale svůj každodenní rytmus.
Čeští egyptologové pracují v Abúsíru nedaleko Káhiry už desítky let. Na nalezišti jsou od roku 1960. K posledním unikátním objevům patří osmnáct metrů dlouhá loď pohřbená v písku nebo hrobka neznámé královny Chentkaus III. Další překvapení může přijít každou chvíli, protože jarní sezóna v Abúsíru je v plné síle. Při objevování tisíce let staré historie se ale egyptologové neobejdou bez místní pracovní síly.
Grantová agentura ocenila českého archeologa Jana Klapště, který detailně zmapoval dvojici historických lokalit v Praze. Jeho kniha na téma Čechy za vlády Přemyslovců dokonce slaví úspěch i za oceánem.
Vesnici z mladší doby kamenné objevili na Valdštejnsku u Turnova na Semilsku archeologové z Muzea Českého ráje. Na pozemku má brzy začít stavět další halu výrobce svítidel. Dřív než na místo vjedou bagry, snaží se archeologové zachránit, co se dá. Jan Prostředník a Pavla Mašková začali tento týden vynášet z vykopaných jam první nálezy, části opracovaných pravěkých nástrojů.
Egyptologie je jedním z mála českých humanitních oborů, který se proslavil i ve světě. Čeští egyptologové patří už desítky let k mezinárodní špičce, poslední dobou dobou navíc slaví i velké objevy a úspěchy. Letos je to přesně sto let, kdy se na pražských univerzitách začal tento prestižní obor vyučovat.
Situace v Egyptě se vyostřuje. Hned po středečních násilnostech egyptská vláda uzavřela zatím na neurčito nejvýznamnější starověké památky - pyramidy v Gíze a Egyptské muzeum v Káhiře.
Tisíce let staré pozůstatky z doby železné objevili nedaleko obce Trnávka na Lipensku archeologové, kteří na trase budoucí dálnice D1 z Přerova do Lipníku nad Bečvou provádějí záchranný archeologický průzkum.
Kvůli těžbě se v Karviné naklání kostel svatého Petra z Alkantary. Je tak šikmý, že při pohledu na jeho strop dostávají lidé závrať. Kostel je dominantou místní části Doly. Název lokality vypovídá o osudu místa - kolem svatostánku už léta nikdo nebydlí, domy jsou dávno srovnané se zemí. Přesto na tamní hřbitov právě teď míří početné rodiny. Vzpomínají nejen na zemřelé, ale i na mrtvé město, o kterém slyšeli od svých předků. Teď mají navíc ještě jedno téma k diskuzím, archeologové našli právě v šikmém kostele dávné pohřebiště.
Okolí Slezskoostravského hradu v centru Ostravy ukrývá 600 let staré keramické střepy. Při výkopu kanalizace je nedaleko hradní brány objevili dělníci. Podle odborníků jde o fragmenty nádob a hrnců z 15. století.