Pozadí pražského byznysu s hroby: šéfa hřbitovů úkolovala spojka z ČSSD

Pražský magistrát se snažil úkolovat exšéfa pražských hřbitovů Martina Červeného přes svého emisara. Pavel Jaroš z ČSSD mu nosil seznamy hrobů pro kmotry, tlačil na podobu veřejných zakázek i odvolání nepohodlného náměstka. Radní zodpovědní za organizaci se od Jaroše distancovali. „Spolupráci“ odmítá i Jaroš.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sjezd ČSSD, Pavel Jaroš | Foto: Filip Jandourek

„Chtěl po mě spoustu věcí. Předně to, abych odvolal svého technického náměstka Vyčichla. Nejdříve mě laskavě žádal, pak už to byly ultimativní požadavky i se jménem nástupce. Říkal, že pokud to neudělám, skončíme oba,“ popisuje Červený, který ve funkci skončil na základě „neuspokojivých výsledků auditu“.

Rozkryl šmelinu, nebo chyboval při vedení pražských hřbitovů? Kontrolní výbor řeší odvolání Červeného

Číst článek

Vladimír Vyčichlo na hřbitovech zastával klíčovou pozici při zadávání veřejných zakázek, skončil měsíc po svém šéfovi.

Jaroš prý Červeného nejdříve vyhledával na zastupitelstvu, záhy přibyla emailová a telefonická komunikace. „Formálně s hřbitovy neměl nic společného, tak jsem tomu zpočátku nepřikládal takovou váhu,“ vzpomíná bývalý manažer. „Pohyboval se ale na magistrátu a projevoval velmi důkladnou znalost prostředí i situace,“ doplňuje.

Hrobky pro Hrdličku s Kočkou

V některých záležitostech mu však odvolaný ředitel vyhověl. Dokumenty z roku 2013 a 2014 ukazují, že Jaroš zajišťoval pronájem hrobových míst na Olšanských hřbitovech pro expolitika ODS Tomáše Hrdličku, podnikatele Václava Kočku (ČSSD) a bývalého radního Milana Richtera (ODS).

„Přišel, že potřebuje hrobky pro nějaké prominenty. Tak jsem mu připravil nabídky. Bylo to lehce nestandardní. Domníval jsem se, že určité ústupky mi zaručí načas klid. To bylo ale liché, požadavků bylo pak více,“ vysvětluje s odstupem času Červený.

Pavel Jaroš

V 90. letech Pavel Jaroš pracoval pro firmu personálně spjatou s H-Systemem. Za éry ministra zahraničí Jana Kavana (ČSSD) se stal tajemníkem resortu, bez konkurzu na postu v roce 2001 nahradil Karla Srbu, který si ho sám vybral. Ten na ministerstvu skončil po aféře kolem nevýhodného pronájmu Českého domu v Moskvě. Jaroše odvolal až nový ministr Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Jaroš i Srba spolu s dalšími obžalovanými záhy stanuli před soudem kvůli předraženým rekonstrukcím českých ambasád. Pro nedostatek důkazů je soud však obžaloby zprostil. Srba si pak odseděl osm let ve vězení za objednávku vraždy Sabiny Slonkové. Ke konci loňska přišly Seznam Zprávy s informací, že na pozadí pochybných rekonstrukcí ambasád se odehrával také nelegální byznys se zbraněmi. Jaroš se na ministerstvo zahraničí přesto vrátil – během roku 2014 až 2015 působil jako ekonomický poradce ministra Lubomíra Zaorálka, nyní podle Seznam Zprávy spolupracuje přímo s odborem, který má na starosti stavební zakázky.

Kromě toho Jaroš působil jako prostředník mezi hřbitovy a pražským magistrátem. Oblast pohřebnictví spadá do agendy radních za ČSSD. Na starosti ji měla nejdříve radní Irena Ropková, v říjnu 2015 ji po otřesech na radnici převzal náměstek primátorky Petr Dolínek. Od loňského jara za organizaci zodpovídá radní Daniel Hodek.

Sám Jaroš však jakékoli napojení na příspěvkovou organizaci města popírá. „To se mě netýká,“ reagoval na zaslané dotazy Zpravodajského webu Českého rozhlasu. „Se svými stranickými kolegy samozřejmě komunikuji a znám je. Toť vše k hřbitovům a dále již nemám potřebu reagovat,“ odmítl debatu. Zároveň popřel, že by pro vlivné pražské podnikatele sháněl hroby.

Korespondence s radní Ropkovou

Červený tvrdí, že Jaroše jako svou spojku potvrdila Ropková i Dolínek. „Ropkové jsem se na to zeptal přímo. Dolínka za mnou přivedl sám Jaroš na zastupitelstvu, když jsem chtěl vědět, proč bych s ním měl o záležitostech hřbitovů jednat. Oba radní mi řekli, že Jaroš má jejich důvěru,“ uvedl.

V případě Ropkové to potvrzuje i emailová korespondence, kterou má Zpravodajský web Českého rozhlasu k dispozici. Když hřbitovy žádaly v březnu 2015 o uvolnění peněz ze svého investičního fondu na nákup nové techniky, souhlas musel přijít z magistrátu. Červený proto zažádal o vyjádření radní Ropkovou. Odpověď ale přišla od Jaroše, kterému ji radní Ropková přeposlala. Potřebuji odůvodnění nákupu, stálo v ní.

Obdobný scénář se opakoval i ohledně rekonstrukce Lannovy hrobky na Olšanských hřbitovech. Místo toho, aby se radní k projektu přímo vyjádřila, zprávu 18. března 2015 nejdříve přeposlala na svůj soukromý mail a poté Jarošovi. Odpověď: „Vezmi mi podklady a probereme to.“

Rada, zastupitelstvo, Praha, zastupitel, Irena Ropková | Foto: Filip Jandourek

Radní Ropková však spolupráci s Jarošem ve vyjádření pro Zpravodajský web Českého rozhlasu odmítla. „Co se týče pana Jaroše, ano, znám ho, je to místostarosta Prahy 13. Ani pan Jaroš, ani nikdo jiný za mne mou agendu nevyřizuje, záležitosti spadající do mojí gesce řeším většinou sama, s jednotlivými řediteli pak často komunikuje i příslušný gesční odbor Magistrátu hlavního města Prahy,“ uvedla.

Komunikace s někdejším šéfem pražských hřbitovů podle radní Ropkové probíhala standardním způsobem. „S panem ředitelem (Červeným – pozn. red.) jsem komunikovala stejně jako s ostatními řediteli více než 200 organizací, které spadaly do mojí působnosti, když bylo potřeba. A to mailem, písemně, telefonicky, případně na osobním jednání,“ dodala.

Nehospodařil jsem špatně, jen jsem neposlouchal 'dobře' míněné rady, říká exšéf pražských hřbitovů

Číst článek

Na nestandardní aktivity Jaroše kolem pražských hřbitovů přitom upozornila také opoziční zastupitelka a exradní za TOP 09 Eva Vorlíčková. „Již od doby vedení pražských hřbitovů panem Bedřichem Bedrlíkem lze sledovat výrazné aktivity kolem správy hřbitovů pana Pavla Jaroše, který se pokoušel dávat instrukce i panu Červenému, a podrobně se zajímal o dění, i když není radním a není ani členem zastupitelstva,“ prohlásila na únorovém jednání zastupitelstva.

Pražské zastupitelstvo se situací na hřbitovech zabývalo i na své březnové schůzi. V úvodu jednání se Červeného zastali občané i opoziční zastupitelé. Návrh na zařazení debaty do programu ale neprošel. Odvoláním ředitele se na základě podnětu zabývá také kontrolní výbor.

Klíčová zakázka na svoz a likvidaci odpadu

Jaroš se podle Červeného zajímal ale také o konkrétní veřejné zakázky. „Ten zájem tu samozřejmě byl, šlo o stavební zakázky nebo o zakázku na svoz a likvidaci odpadu, kterou jsem po svém předchůdci v roce 2016 přesoutěžil,“ tvrdí exředitel příspěvkové organizace Prahy.

To Červený označuje za klíčový moment. Likvidaci hřbitovního odpadu měly původně na starosti Pražské služby, které svážely odpad až za 11 milionů ročně. Noví dodavatelé to ale zvládli za zhruba tři miliony. „Od té doby už za mnou nikdo nechodil, ale asi to byl jen klid před bouří, vzápětí totiž přišel audit,“ popisuje Červený.

Martin Červený | Foto: Filip Jandourek

Zakázku získaly Pražské služby v roce 2011, a to i přesto, že nabídly o skoro sedm milionu vyšší cenu než konkurence. Rozhodl však rychlejší čas dojezdu. V komisi pro otevírání obálek tehdy seděl také Jaroš, podle dokumentace zastupoval pražský magistrát. Kdo ho tím pověřil, však není jasné. „To si již nepamatuji, ale asi mě tam jmenoval ten, kdo výběrové řízení vypisoval,“ vzpomínal Jaroš.

Nafouknuté zakázky?

Dohled nad organizací měl tehdy na starosti náměstek primátorky a čerstvý místopředseda ČSSD Petr Dolínek. Na dotazy Zpravodajského webu Českého rozhlasu i přes opakované urgence neodpověděl.

Pavel Jaroš, který v současnosti zastává post místostarosty Prahy 13 a sedí v dozorčí radě městského podniku Rozvojové projekty Prahy, radil také ministrovi zdravotnictví Svatopluku Němečkovi a s jeho nástupcem ve funkci Miloslavem Ludvíkem (oba ČSSD) se utkal loni na podzim o post předsedy pražské buňky ČSSD. V minulosti Jaroš působil také ve státní agentuře CzechInvest a řídil městský podnik 4-Energetická. Na pražském magistrátu byl podle mluvčího Prahy Víta Hofmana v minulosti také zaměstnaný - jako poradce členů rady mezi lety 2008 a 2011. Následně měl na úřadu dohodu o pracovní činnosti v letech 2013 až 2014.

A kdo vlastně mohl z pražských hřbitovů těžit? Externí audit společnosti EY, který stál křeslo dosavadního ředitele Červeného, ukázal na dvě propojené firmy Lasesmed a Premio Invest vlastněné členy ČSSD Zdeňkem Zadinou a Petrem Ženíškem. Mezi lety 2013 a 2015 získaly podle zprávy auditorů od hřbitovů řadu menších zakázek na stavební práce, úklidové služby či montáž laviček.

Společnosti Lasesmed a Premio Invest pak za poslední rok podle registru smluv zajišťovaly úklid či drobné servisní práce především pro Dopravní podnik, TSK či městskou část Praha 3. Šlo o desítky veřejných zakázek v objemu desítek milionů korun, které se zadávají bez soutěže. Jde o podniky a úřad spadající do sféry vlivu pražských sociálních demokratů.

Zpravodajský web Českého rozhlasu se s žádostí o rozhovor ohledně situace na pražských hřbitovech, Pavla Jaroše i působení pražské sociální demokracie obrátil kromě pražských členů strany také na několik předních politiků ČSSD. Žádná odpověď ale nepřišla.

Kristýna Novotná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme