Český automobilový závodník Martin Prokop se chystá na Rallye Argentina. Poslední testování probíhalo uprostřed jesenických lesů a celý tým měl napilno.

9:14 5. května 2014 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Vzhledem k velké zimě jsme rozdělali ohníček, na odpoledne máme připravené špekáčky. Chceme si to udělat hezký,“ usmívá se od pilin zaprášený Michal Horáček z Otrokovic, který u Martina Prokopa pracuje už čtvrtým rokem.

I on je během testování v Červené Vodě důkazem toho, že člen podobného týmu musí ovládat spoustu profesí.

„Teď jsem akorát uvařil, ale normálně pracuji na levém zadním kole s kamarádem ‚Pípou‘, který mi moc a moc pomáhá,“ říká dobře naladěný Horáček.

„Jsem jim obrovsky vděčný a myslím si, že tu vděčnost cítí. Žijou tím a všechny to baví,“ je si vědom Martin Prokop, který už spěchá ke svému závodnímu speciálu, aby nepromeškal jedinou minutu možného testování.

Chvilka na to přejít od polévky Michala Horáčka ke kávě z rukou Petra Pipoty.

„Dělám to celý život. Začínal jsem ve firmě otce, který pronajímá závodní auta. Martin vlastně začal tím, že si od nás auto půjčoval. A tak jsem se sem dostal.“

Mezitím se ale Martin Prokop vrací z trati a z kuchařů a kavárníků se rázem opět stávají ryzí mechanici.

„Máme svoje pokřiky, ale ty by se daly natočit jenom někde večer, když se něco podaří. To je pak veselo. Když se někde sejde víc týmů a pustíme se do toho, tak nám ostatní závidí, že se umíme upřímně radovat,“ září úsměv na tváří Martina Prokopa.

Jeho nadšení z jinak hodně tvrdé práce sdílí i mechanici včetně Michala Horáčka.

„Jsme malý rodinný tým, rozumíme si. Martin je kluk v našich letech, je s ním sranda. I proto jsem tady a je mi dobře,“ uzavírá Michal Horáček.

Michal Jurman, Vojtěch Bureš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít