Roztroušená skleróza neznamená vozík, říká pan Zajíček. S nemocí cestuje

Roztroušenou sklerózu má v Česku asi 18 tisíc lidí a jejich počet roste. Nemoc nervů se objevuje nejčastěji mezi 20. a 40. rokem života, tedy v době, kdy mladí lidé studují, zakládají rodiny nebo se o ně už starají. Často se tak musí vyrovnat s předsudky svých přátel, známých nebo v práci. Roztroušená skleróza přitom nemusí člověka hned upoutat na invalidní vozík, jak dokazuje třeba Aleš Zajíček z Prahy.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Snímky řezu mozku z magnetické rezonance v měsíčních intervalech. Světlé skvrny indikují aktivní poškození (léze) | Foto: public domain, Brookhaven National Laboratory

„Přestal jsem se hýbat. Ochrnula mi ruka, noha. Když jsem chtěl odemknout dveře, nešlo mi to, když jsem ušel pět metrů, byl jsem unavený. Během tří, čtyř dnů jsem totálně zkolaboval a přestal fungovat jako člověk,“ popisuje pan Zajíček.

Vysoký hubený muž pracuje jako údržbář. Rád cestuje, ale po prvním ataku skončil na kapačkách v nemocnici, kde ho přemohl pocit beznaděje.

Přehrát

00:00 / 00:00

O roztroušené skleróze panují mnohé mýty, třeba to, že lidé končí na vozíku. Nemusí to být ale vždy pravda. Reportáž natočila Iveta Vávrová

„Cítil jsem se mizerně, protože když se nemůžete hýbat, nemůžete si pomalu dojít ani na toaletu. Myslel jsem si, že to je konec. Nevím, co bude, nemůžu se hýbat, jsem vlastně troska,“ vzpomíná.

Lidé totiž mají o roztroušené skleróze často velké předsudky.

„Žena s roztroušenou sklerózou nemůže mít děti, nesmí mít děti, má to zakázané. Pacient ‚zblbne‘ a za chvíli bude úplně dementní. Roztroušená skleróza rovná se vozík,“ vyjmenovává mýty Eva Medová, lékařka z Centra pro roztroušenou sklerózu vinohradské fakultní nemocnice.

Chronické autoimunitní onemocnění roztroušená skleróza zhoršuje přenos nervových vzruchů mezi nervovými buňkami mozku a míchy. Imunitní systém při onemocnění napadá ve více ložiscích obal nervu (myelin), který přenos vzruchu zajišťuje, a buňky tak spolu hůře komunikují. Nemoc postihuje mladé dospělé v rozmezí 20 až 40 let a v důsledku vede k fyzické i kognitivní invaliditě či neuropsychiatrickým poruchám. Kauzální léčba nemoci neexistuje.

Ačkoliv nemoc není léčitelná, její rozvoj se dá výrazně zpomalit, a to včasnou léčbou a rehabilitací. Že roztroušená skleróza neznamená invalidní vozík, se snaží svému okolí dokázat i Aleš Zajíček.

„Změnilo se strašně moc. Když si to vezmu zpětně, že se člověk nemůže hýbat, a najednou zjistí, že zase ano, užívám si pohybu daleko více a snažím se žít ještě aktivněji, než jsem žil,“ svěřuje se.

Půl roku po prvních příznacích tak Aleš Zajíček vyrazil na tichomořské ostrovy Fidži.

Simona Bartošová, Iveta Vávrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme