Asociální a nerealistický návrh, nebo nutná změna systému? Devět ekonomů hodnotí penzijní reformu

Jak hodnotí odborníci chystanou reformu penzí? (ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Na konci května prošla prvním sněmovním čtením vládní penzijní reforma. Jednání trvalo několik dní, celkem 32 hodin čistého času, jelikož se opozice uchýlila k obsáhlým obstrukcím. Jak ale hodnotí chystanou reformu odborníci? Server iROZHLAS.cz a Radiožurnál oslovily v anketě devět ekonomů a většina z nich se shodla na jednom: reforma je nutná. Jiní si ale nejsou jistí, zda o reformu ve skutečnosti jde.

anketa Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Návrh vládní důchodové reformy nyní míří k posouzení do sociálního výboru Sněmovny. Do druhého čtení by se měl dostat na podzim a vzhledem k vládní většině v dolní komoře se předpokládá, že projde. Pětikoalice si od návrhu slibuje větší udržitelnost důchodového systému. 

Dekády snah o reformu důchodů. Vlády a opozice se v Česku nikdy na ničem podstatném nedohodly

Číst článek

Předloha počítá s postupným zvyšováním věku odchodu do důchodu. Dotknout by se mělo lidí narozených po roce 1965. Ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením Mariana Jurečky (KDU-ČSL) tak chce reagovat na zvyšování průměrné doby dožití. 

V současnosti je hranice pro odchod do penze stanovena na 65 let, v budoucnu se ale bude posouvat podle průměrného věku dožití, který vyplyne z dat Českého statistického úřadu, plánuje vláda.

Podle odhadů ministerstva se dnešním padesátníkům zvýší věk odchodu do důchodu o několik měsíců, u čtyřicátníků nepřekročí odchod do penze hranici 67 let. Změny se dotknou i předčasných důchodů. Lidé do něj budou moct nově odejít jen tři roky před dosažením zákonného nároku na penzi.

DŮCHODOVÉ PILÍŘE

Penzijní systém v České republice byl od ledna roku 2013 rozdělen na tři pilíře, od ledna roku 2016 po zrušení II. pilíře je dělen pouze na dva:

  • I. pilíř (důchodové pojištění): povinný pro každého občana ČR, tzv. průběžný pilíř, jehož nastavení mění současná vládní reforma
  • II. (důchodové spoření): již zrušený dobrovolný penzijní pilíř
  • III. (doplňkové penzijní spoření/penzijní připojištění): dobrovolný pilíř se státním příspěvkem určovaným podle výše měsíčního příspěvku a typu penzijního fondu

Zároveň se zpřísní výpočet výše důchodu. Nově vyměřené penze budou růst pomaleji, a to o 150 až 200 korun ročně. Ke změnám dojde postupně v průběhu let 2026 až 2035. Upraví se i valorizování vyplácených důchodů. Do valorizace by se inflace započítávala nadále beze změny, ale dojde k návratu valorizačního pravidla pro zápočet růstu reálných mezd platného před rokem 2018, tedy ke snížení podílu 1/2 růstu reálných mezd na 1/3 růstu reálných mezd.

Jak to vidí ekonomové? 

Většina ekonomů, které server iROZHLAS.cz oslovil, se shodne na tom, že změna současného systému je nutná. „O parametrech se dá diskutovat, ale změna je nutná. Čím dříve ji uděláme, tím to bude lepší. A to i za cenu, že bychom v budoucnosti museli nebo mohli nastavit příznivější podmínky,“ míní ekonom a rektor Vysoké školy ekonomické (VŠE) Petr Dvořák. 

Třeba ekonomka Ilona Švihlíková ale naopak tvrdí, že návrh je „nerealistický a asociální“. „Je to promarněná šance hlouběji se zamyslet nad vývojem na trhu práce a nad asymetrií mezi odvody zaměstnanců a OSVČ,“ míní.

Když chce vláda prosadit změny silou, schůzky nemají smysl, říká Havlíček. Téma chce zpět ve Sněmovně

Číst článek

Změny, které vláda připravila, pak nelze podle emeritního rektora VŠE Richarda Hindlse ani nazvat reformou. „Já říkám často, že to není reforma. Je to jenom úprava parametrů na výdajové straně. Úplně mi tam chybí jakýkoliv náznak změny politiky na příjmové straně,“ kritizuje.

Bílá místa vládního návrhu, na která dřív upozornila Česká demografická společnost, zdůrazňuje ekonomka Jana Matesová. „To, jak je navržené prodlužování věku odchodu do důchodu, není spravedlivé ani rozumné. Ve chvíli, kdy by došlo k nějaké přírodní katastrofě, třeba opravdu ničivým záplavám nebo pandemii, tak lidé, kteří přežijí, budou potom několik let nespravedlivě zvýhodněni,“ upozorňuje. Změnu ale také považuje za nutnou. 

Spory koalice a opozice

Proti návrhu reformy se nejvíce vymezují opoziční hnutí ANO a SPD. Nelíbí se jim hlavně postupné zvyšování věku odchodu do penze. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš změny v penzích označil za návrh, jak okrást současné i budoucí důchodce. Vláda kontruje tím, že současný systém je neudržitelný a vedl by k dalšímu zadlužování. 

Debaty provázely i kontroverze ohledně schůzky zástupců koalice a opozice s prezidentem Petrem Pavlem. Pavel společná jednání inicioval a chtěl na nich hledat shodu mezi oběma tábory.

Zklamání z ANO, kompromis a vyhlídka kulatého stolu s odborníky. Pavel hodnotí jednání o důchodech

Číst článek

První jednání proběhlo na konci března a Pavel po něm oznámil, že se všechny strany shodly, že věk odchodu do důchodu se bude muset v budoucnu zvyšovat. ANO ale následně shodu popřelo a na další schůzku jeho zástupci odmítli dorazit. 

O zásadní reformě systému se mluví několik dekád. První větší změnu od revoluce prosadila v roce 2008 vláda Mirka Topolánka (ODS), když schválila nové hranice pro odchod do důchodu.

Navazující vláda Topolánkova stranického kolegy Petra Nečase reformu z části dotáhla. Zavedla takzvaný II. pilíř, díky kterému lidé mohli směřovat tři procenta odvodů do vlastního spoření u penzijních společností, další dvě procenta museli přidat ze svého. II. pilíř ale vydržel pouze dva roky, zrušila ho vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). 

Postoje Andreje Babiše a jeho hnutí ANO jak ke II. pilíři, tak celkově k otázce důchodů prošly během let značnými turbulencemi. ANO mělo zachování II. pilíře nejprve ve svém programu pro sněmovní volby 2013, v Sobotkově vládě si ale zrušení nakonec ČSSD a lidovci prosadili. 

Před sněmovními volbami 2017 byla pak hitem kampaně ANO Babišova kniha O čem sním, když náhodou spím. Tehdejší Babiš by se v otázkách penzí do značné míry shodl s dnešním Jurečkou. Také navrhoval zvyšovat odchod do důchodu s tím, jak se prodlužuje délka dožití.

Verze Andreje Babiše z dubna 2024 k věku do důchodu navzdory všemu výše zmíněnému říká, že ANO bylo vždy proti zvyšování důchodového věku. „Hnutí ANO nikdy v minulosti nesouhlasilo s navýšením věku odchodu do důchodu, ani dnes nesouhlasí a ani nikdy nebude souhlasit.“

Ekonomové a ekonomky odpovídali na tři otázky. Jejich odpovědi v plném znění najdete po kliknutí na červenou šipku níže.

  1. Jak hodnotíte návrh důchodové reformy, který připravila vláda Petra Fialy?
  2. Jaké je podle vás hlavní pozitivum návrhu?
  3. Jaké je podle vás hlavní negativum návrhu?
Ilona Švihlíková

A. Je to restriktivní úprava jednoho parametru. Je to promarněná šance hlouběji se zamyslet nad vývojem na trhu práce, nad asymetrií mezi odvody zaměstnanců a OSVČ. Ignoruje se, jak nízký je věk dožití ve zdraví, i rozsah diskriminace starších pracovníků na trhu práce. Je to ve své podstatě asociální a nerealistický návrh, který průběžný systém oslabuje.

B. Nic

C. Místo motivačních kroků, přiznání toho, že plošný odchod do důchodu vzhledem k podobě trhu práce přestává dávat smysl (a je tedy nutné zavést individuální konta pojištěnců doplněná motivačními systémy, systémem celoživotního vzdělávání, zdravotní a lázeňskou péčí a zejména posílením solidarity v systému) a místo toho, aby byl systém koncentrován kolem člověka a jeho potenciálu, je to bič – ve vyšším věku řada seniorů nebude schopna pracovat, už vůbec ne na plný úvazek. Místo důchodu tak dostanou, pokud vůbec, nějaké žebračenky v podobě invalidního důchodu či podpory v nezaměstnanosti. Nejparadoxnější je, že je to vydáváno za „odpovědné řešení“. Zdá se, že čím asociálnější a čím více destruktivní, tím je to „zodpovědnější“.

Štěpán Jurajda
Štěpán Jurajda
ekonom z CERGE-EI

A. Jsem především rád, že tato vláda změny důchodového systému neodkládá, jako to dělalo několik vlád před ní, protože se odkládáním jen zvětšuje problém a jeho konečné náklady. Každý krok, který přispěje k udržitelnosti penzijního systému, je krokem, který budoucím důchodcům pomáhá udržet důstojné stáří. Zdroje zadarmo nejsou, ani magická řešení. A každý krok, který signalizuje finančním trhům, že nejsme banánová republika, že naše veřejné finance budou udržitelné, snižuje náklady obsluhy státního dluhu už teď a přispívá tak k možnosti v budoucnu důstojné penze udržet.

B. Zavedení vazby délky důchodu na věk dožití stejně jako zpomalení valorizací jsou zásadní pro udržitelnost důchodů v rámci stárnutí populace. Navíc současné nevhodně formulované valorizační pravidlo za nedávné inflace nesmyslně rozvíralo nůžky mezi důchodci s nízkým a vysokým důchodem.

C. Negativa jsou, ale jde o méně zásadní dimenze reformy než ty, které jsem zmínil jako hlavní pozitiva. Mě osobně mrzí malý důraz na motivaci k přesluhování (bez nástupu do důchodu) a neřešení dlouhodobých nespravedlností schovaných v systému, kdy jinak velmi podobní důchodci s podobnou pracovní kariérou mají velmi rozdílný důchod. To, že někdo vyhrál loterii, např. nastoupil do důchodu v roce 2022, znamená, že vedle něj je někdo podobný, kdo je na tom bezdůvodně dlouhodobě hůř. Tyhle nůžky by bylo dobré uzavírat z obou stran. A nadále také platí, že nízké důchody OSVČ jsou sponzorovány z odvodů zaměstnanců a že celý systém nenabízí dnešním mladým lidem dobře komunikovaný návod, důraz na slovo „komunikovaný“, jak se mají s ohledem na zajištění svého stáří chovat. Rád bych také do budoucna viděl rozvoj strategií aktivní politiky zaměstnanosti, které pomohou lidem přeškolit se tak, aby potřeba vydržet na trhu práce déle nebolela. Konečně pro mne jako výzkumníka je negativem reformy i to, že není doplněna vyhodnocujícím rámcem, návrhem postupu a dat, podle kterých se budou vyhodnocovat její dopady na chování pracujících a zaměstnavatelů.

Richard Hindls
emeritní rektor VŠE v Praze

A. Já říkám často, že to není reforma. Je to jenom úprava parametrů na výdajové straně. Úplně mi tam chybí jakýkoliv náznak změny politiky na příjmové straně. Aby to byla reforma, musela by být skutečně na obě strany. Výdajovou i příjmovou.

B. Je to určitě sdílený důchodový základ manželů a zvýšení minimálního důchodu na 20 procent průměrné mzdy.

C. Já mám problém s tím věkem odchodu do důchodu. Přijde mi to nepřipravené. Navíc už tady v minulosti takový návrh byl od Potůčkovy komise (odborná komise Sobotkovy vlády, která se v roce 2014 zabývala důchodovou reformou – pozn. red.). Tam se navrhoval určitý algoritmus úpravy věku odchodu do důchodu v pětiletých intervalech. Nevím, proč se k tomu nedalo vrátit. Teď se ukázaly i chyby ve výpočtu z demografického hlediska, takže si myslím, že by bylo možná dobré se vrátit k závěrům Potůčkovy komise.

Jana Matesová
ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance

A. Určitě myslím, že důchodová reforma potřebuje některé technické úpravy. Zejména tu, kterou navrhovala demografická společnost. To, jak je navržené prodlužování věku odchodu do důchodu, není spravedlivé ani rozumné. Ve chvíli, kdy by došlo k nějaké přírodní katastrofě, třeba opravdu ničivým záplavám nebo pandemii, tak lidé, kteří přežijí, budou potom několik let nespravedlivě zvýhodněni. To samozřejmě není cílem. Já se zcela přikláním k tomu, že by měl být růst věku odchodu do důchodu lineární. Bude to taky předvídatelné. Domnívám se, že jeden měsíc pro jeden ročník pravděpodobně stačí podle všech modelů, které ministerstvo práce a sociálních věcí vyprodukovalo anebo které nám dávají demografické prognózy. Ale s touto jednou technickou výhradou si myslím, že jinak je navržená důchodová reforma v současném stavu demografické struktury obyvatel, veřejných financí a také politického rozdělení maximem možného.

B. Stabilizuje veřejné finance a to je hlavní cíl. Největší část stabilizace dělá parametr, který je nejméně bolestný pro celou společnost. A to je to mírné navyšování věku odchodu do důchodu. Jeden měsíc pro ročník je poměrně nevýrazná charakteristika. Ti, kteří jsou narození třeba v 1970, by do důchodu šli o měsíc dříve než ti, kteří jsou narození 1971. Věk odchodu do důchodu se české společnosti zvyšuje neustále od roku 1996 včetně a nikdy to nezpůsobilo žádné společenské třenice nebo nesoulad. Čili zvyšoval by se i od roku 2031 dál. To je parametr, který nebrzdí ekonomický růst a v zásadě nemá žádné vedlejší účinky. Stejný efekt jako mírný růst věku do důchodu by přineslo dramatické zvýšení daní, ale to by brzdilo vývoj ekonomiky a zvyšování životní úrovně. Způsob úpravy parametru, který je navržen v důchodové reformě s tou technickou výhradou, kterou jsem řekla na začátku, je nejméně bolestivý. Úvahy o tom, že teď zavedeme druhý pilíř, jsou skutečně nerealistické. V současném stavu struktury obyvatel už je na to bohužel pozdě.

C. Já v tom nevidím velká negativa, ale tu technickou výhradu bych tedy opravdu doporučovala změnit.

Daniel Münich
poradce premiéra, think-tank IDEA při CERGE-EI

A. Pokud nechceme do budoucna buď výrazně zvyšovat daně, šetřit na školství a vědě, nebo se ještě víc zadlužit, což je samozřejmě velice rizikové, tak je to jediný způsob, jak zabránit budoucímu finančnímu neštěstí v této zemi. Schválně jsem tam řekl i další alternativy, které se nabízejí. Vždycky je možné ušetřit peníze někde jinde, takže můžeme ušetřit na školství, vědě nebo obraně. Já neříkám, že se to má dělat, já jenom říkám, jak se to dá jinak řešit. Dá se to řešit tako velkými deficity do budoucna nebo výraznějším zvýšením daní. Pokud někdo říká, že tato reforma je špatně, tak ať si vybere z těch ostatních tří a nevymýšlí si, že se to dá vymyslet jinak.

B. Já si myslím, že to je správná cesta, protože já osobně bych výdaje na školství, vědu nebo obranu nesnižoval, naopak bych výdaje na vzdělání a na vědu zvyšoval. V tomto smyslu je to jako celek správná cesta. Jestli se toho dosáhne takovým nebo onačím zvyšováním důchodového věku, už jsou podružnosti.

C. Technické věci, na které upozorňují demografové, jsou relativní drobnost. To nemění ten princip. To je jen způsob, jakým se zvyšuje věk odchodu do důchodu. Demografové mají určitě pravdu, ale to nemění nic na podstatě návrhu.

David Marek
David Marek
hlavní ekonom společnosti Deloitte

A. Hodnotil bych ho možná v trochu detailnější škále, alespoň třeba od jedničky do pětky jako ve škole. Řekněme tak jedna minus až dvě.

B. Hlavní pozitivum je jednoznačně omezení budoucích schodků důchodového systému tak, aby se přiblížil dlouhodobé udržitelnosti. To byl hlavní záměr a to si myslím, že se těmi klíčovými opatřeními daří dosahovat.

C. Negativum je to, že v návrhu jsou vedle hlavních opatření i některá další, která bohužel jdou proti té dlouhodobé udržitelnosti. Systém možná trochu zbytečně zatíží nebo tam skládají potenciální trojské koně do budoucnosti. Takovým příkladem je třeba zahrnutí doby doktorského studia do náhradních dob dopočítaných do výpočtu důchodu. Pak se může s takovými výjimkami roztrhnout během času pytel a systém se může zaplevelit a zbytečně zatížit.

Jiří Rusnok
Jiří Rusnok
bývalý guvernér České národní banky

A. Rozhodně je mnohem lepší než nic. V tomto porovnání je určitě dobrá. Je bohužel nejvyšší čas některé základní parametrické změny učinit a tady to nesnese žádnou alternativu.

B. Největší pozitivum je v tom, že díky těmto změnám, pokud budou realizovány, se zlepší mezigenerační spravedlnost našeho důchodového systému.

C. Pro ty, kteří budou muset jít o něco později do důchodu nebo budou mít o něco málo menší takzvaný náhradový poměr vůči své mzdě, to samozřejmě není příjemné. Je to snížení komfortu. Ale je to snížení, které zlepší tu současnou a budoucí nespravedlnost v tom, že dneska vyplácíme důchody, na které společnost nemá. To znamená, že si na ně musíme půjčovat. Ještě více si na ně budeme půjčovat, pokud bychom je vypláceli i nadále v současné výši a v současném věku, protože poměr pracujících a budoucích důchodců se ještě zvětší v neprospěch pracujících.

Petr Janský
Petr Janský
člen NERV, Institut ekonomických studií FSV UK

A. Asi bych ji hodnotil jako velmi dobrou, tudíž za dvě. Nějakou důchodovou reformu náš systém potřebuje. Toto je jedna z velmi dobrých variant. Jsem rád, že se vláda a s ní snad celá společnost stavíme čelem k demografickým změnám, které probíhají. Dokážu si představit i trochu jiné verze reformy. Třeba že by se větší důraz kladl na reformu podpory soukromého spoření, takzvaného třetího plíže. Proto to nehodnotím jako výborné.

B. Důchodová reforma nám pomůže zabezpečit udržitelné financování důchodů a důchodce dnes i v budoucnosti. O to tady běží. Tato reforma nijak neovlivňuje současné důchodce, kteří dál budou mít stejné důchody. Nikdo jim je nesnižuje, a naopak každým rokem porostou o inflaci a třetinu růstu reálných mezd. My pracující doufáme, že také budeme mít nárok na důchody. Ale aby to bylo možné zaplatit, tak půjdeme později do důchodu a penze budou o něco nižší. To je základní smysl reformy.

C. Negativum je nedostatečná reforma třetího pilíře, tedy veřejné podpory soukromého spoření. I po nedávných změnách, které platí od tohoto roku, zůstává podpora neoptimální. Stát do toho dává miliardy ročně, ale stále málo podporuje spoření na stáří skrz třetí pilíř.

Petr Dvořák
Petr Dvořák
rektor VŠE

A. Já bych ji hodnotil především jako potřebnou. O jejích parametrech se dá diskutovat, ale změna je nutná. Čím dříve ji uděláme, tím to bude lepší. A to i za cenu, že bychom v budoucnosti museli nebo mohli nastavit podmínky příznivější. To je vždycky lepší než obráceně.

B. Mělo by se říct, že se může hýbat třemi základními parametry. To znamená buď věk odchodu do důchodu, částka, která bude vyplácená na důchodech, nebo částka, kterou na to budou všichni přispívat. Já to vidím tak, že prodloužení věku odchodu do důchodu asi je nejschůdnější cesta. Zvyšovat nějaké příspěvky by asi moc populární nebylo. Pokud bychom reformu neudělali, tak bude v budoucnu výše důchodů velmi nízká.

C. Negativum je to, že se zatím nepodařilo najít shodu, která by dávala předpoklady pro to, aby změna nebyla zrušená, respektive aby se to zase rychle neměnilo. Slyšíme to sice od rána do večera od všech, ale je opravdu velmi důležité, aby nedošlo k tomu, že se to vzápětí zruší. To by snižovalo zejména důvěryhodnost systému a to je velmi nebezpečné.

Marie Starostová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme