Nepokoje v zemích Blízkého východu mají společného jmenovatele a jiskrou k jejich zažehnutí bylo i drahé jídlo. A nejnovější statistiky Organizace Spojených národů pro výživu a zemědělství potvrzují, že situace je opravdu vážná.

14:28 3. února 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V lednu světové ceny potravin vyskočily na maximální úrovně za posledních nejméně 21 let a překonaly tak dosavadní rekordy z roku 2008. Tento rok vstoupil do historie jako rok světové potravinové krize a také tehdy vyvolal vlnu protestů zvlášť v chudých zemích.

Analytička Pražského institutu pro globální politiku Dagmar Milerová Prášková ve Světě o jedné Rádia Česko rostoucí ceny zdůvodnila nepříznivým počasím, rostoucí populací a orientací na biopaliva.

„Podle Světové banky je rostoucí cena potravin ovlivněna politikou biopaliv v roce 2007 a tehdejší potravinovou krizí až ze 70 procent,“ připomněla Prášková s příkladem USA, které až čtvrtinu úrody obilí a kukuřice spotřebují na výrobu etanolu, a přitom by toto množství uživilo 350 milionu lidí.

Číňanům a Indům stoupá životní úroveň a chtějí si dopřávat víc masa a mléčných výrobků. To zpětně ovlivňuje všechny ceny, třeba i ceny obilí. „Tlak na produkci masa souvisí s tlakem na produkci krmiv,“upozornila analytička.

Podle ní problém spočívá v distribuci potravin. „Bohaté země profitují na těch chudších a nutí je pěstovat kakao, kávu namísto základních potravin.“

Regulace mohou situaci změnit jen částečně. „Je třeba změnit nastavení světového obchodního systému, nevyvíjet takový tlak na liberalizaci obchodu se zemědělskými komoditami, protože chudší země nejsou schopny konkurovat,“ upozornila Prášková.

Milan Kopp, Michal Pavlíček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít