Výdaje na výzkum v ČR rostou, chybí ovšem výsledky uplatnitelné v praxi, vyplývá ze zprávy NKÚ

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil podporu výzkumu, vývoje a inovací v Česku v letech 2014 až 2016. Kontrola se zaměřila na instituce, pod které výzkum a vývoj spadají, ale i na příjemce podpory v podobě vybraných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí. Podle výsledků kontroly u nás nejsou vždy ideální podmínky pro to, aby vznikaly výsledky uplatnitelné v praxi. Chybí rovněž prostředí pro zvyšování konkurenceschopnosti.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrační foto | Zdroj: ČTK

Navzdory rostoucímu množství peněz provází výzkum dlouhodobé problémy, které se nedaří řešit. Je to například málo nově registrovaných patentů nebo slabá spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem.

Za evropským průměrem

V roce 2010 byly výdaje na výzkum a vývoj v ČR přibližně o pětinu nižší, než byl průměr v zemích Evropské unie. V roce 2015 bylo množství peněz investovaných do výzkumu a vývoje už o čtvrtinu nad evropským průměrem, ale inovační výkonnost ČR přitom ve stejných letech klesala, uvedli kontroloři.

‚Evoluce nešla nejpřímější cestou.‘ Čeští vědci pomohli s objasněním přechodu života z vody na souš

Číst článek

Z dlouhodobých problémů upozornil NKÚ na stále nízký počet nově registrovaných patentů, což podle něj souvisí s malým množstvím výsledků uplatnitelných v praxi. „V počtu patentů ČR nedosahuje ani třetiny průměrné hodnoty zemí Evropské unie,“ sdělil úřad.

Dalším problémem je také velmi slabá spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem, která je jedním ze základních předpokladů pro využití výsledků výzkumu v praxi. Na výzkum a vývoj dal podnikatelský sektor v roce 2016 přibližně 48 miliard korun, na spolupráci s veřejnými vysokými školami a vládním sektorem šly z této částky podle NKÚ ale jen necelé tři miliardy korun.

„Na této bilanci se podepsalo to, jak je nastaven systém podpory,“ míní kontroloři. Při rozhodování o přidělení podpory hrálo podle NKÚ hlavní roli hodnocení vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace, které se opíralo hlavně o množství výsledků dané instituce, obvykle počet publikovaných článků.

„Takto nastavený systém motivoval výzkumné instituce k tomu, aby vytvářely nadměrné množství vědeckých článků, na rozdíl například od výsledků, které by mohly být uplatnitelné v praxi,“ konstatoval NKÚ.

Plaga se hájí

Se závěry kontrolorů nesouhlasí ministerstvo školství. „S řadou konstatování NKÚ, zejména k problematice poskytování institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace, se ministerstvo rozhodně neztotožňuje,“ uvedl v reakci ministr školství Robert Plaga (ANO).

Ministerstvo podle něj velmi intenzivně spolupracuje na současných aktivitách ke změně legislativy i dopracování metodiky výzkumných organizací tak, aby nadále do budoucna zlepšovalo prostředí pro poskytování institucionální podpory.

Co loni stahovali čeští vědci? Zajímaly je experimenty v psychologii i vliv pohlaví na výběr hraček

Číst článek

Ministerstvo podle Plagy ve sledovaném období odvedlo profesionální práci a za podstatnou považuje zejména skutečnost, že kontrola NKÚ nezjistila žádné zneužití veřejných peněz či porušení zákona.

Na podporu institucí bylo jen v roce 2016 rozděleno přibližně 13,7 miliardy korun, což byla přibližně polovina peněz ze státního rozpočtu určených na vědu a výzkum. Vedle podpory institucím se rozděluje i tzv. účelová podpora, kterou získávají příjemci na konkrétní projekty.

V roce 2016 se na účelovou podporu rozdělilo zhruba 14,3 miliardy korun. Kontrola ukázala, že zaměření těchto programů bylo obecné, chyběly u nich konkrétní a měřitelné cíle, ze kterých by bylo možné vyhodnotit, jak rozdělené peníze pomáhají ke změnám ve stanovených oblastech. Vyhodnocování těchto programů pak bylo čistě formální, uzavřel NKÚ.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme