Ekonomické informace 13. 2. 2002
Premiér Miloš Zeman a šéf Agrofertu Andrej Babiš podepsali smlouvu o prodeji Unipetrolu - jeho akcie vzápětí klesly na historické minimum. Britský skandál kolem podpory společnosti LNM Group vrhá stín na chystanou privatizaci ostravské Nové huti. Družstevní záložna ABC skončila v konkursu; vkladatelé by se svých peněz ale mohli dočkat už příští měsíc.
Prodej Unipetrolu je potvrzen. Kupní smlouvu podepsal premiér Miloš Zeman a šéf holdingu Agrofert Andrej Babiš. Jedenáct a půl miliard korun zaplatí Agrofert pět dní po splnění všech smluvních odkládacích podmínek, tedy například po souhlasu antimonopolního úřadu s touto transakcí. Kapitálový trh reagoval na podpis smlouvy tak, že akcie Unipetrolu klesly na historické minimum třicet čtyř korun a pětatřiceti haléřů. Podle makléře Patria Finance Bohumila Hlavici ale to není jen proto, že by investoři novému majiteli české petrochemie nedůvěřovali.
K prodeji Unipetrolu se podrobněji vrátíme v dnešním Ekonomickém magazínu v devět hodin 15 minut.
Také další vládou plánovaná privatizace se začíná zpochybňovat. Důvodem je skandál britského premiéra, který vloni podpořil dopisem společnost LNM Group u rumunské vlády a ta nakonec získala tamní ocelárny. Blairova Labouristická strana ale získala od šéfa LNM Laksimo Mittala darem 125 tisíc libier, tedy asi 6 a půl milionu korun. Právě ale LNM Group dostala od českého kabinetu exkluzivitu k vyjednávání o privatizaci ostravské Nové huti. Úřad premiéra Blaira oznámil, že podpora LNM s darem nesouvisí a ministerský předseda vždy podporuje britské firmy a nedávno psal také do Ruska, Bulharska a České republiky. Mluvčí kabinetu Miloše Zemana Libor Rouček ale o žádném dopisu neví.
Rozhodnutí vlády jednat exkluzivně s LNM Group se jak známo nelíbí odborářům firmy. Podle místopředsedy odborů Nové huti Jaroslava Marka skandál svědčí o tom, že jejich požadavek na veřejné výběrové řízení je oprávněný.
Další kampelička se dostala do konkursu. Tentokrát jde o frýdeckomísteckou Družstevní záložnu ABC, která je už od loňského srpna v nucené správě. Podle mluvčího Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami Oldřicha Zajíce vkladatelé dostanou své peníze zpět ze Zajišťovacího fondu už příští měsíc.
Šesti zemím Evropské unie se nelíbí rozpočet na rozšíření. Návrh Evropské komise vyplatit v prvních třech letech po přijetí kandidátským zemím 40 miliard eur se jim zdá příliš vysoký. Zmíněnou částku podle našeho bruselského zpravodaje Milana Fridricha kritizuje Německo, Velká Británie, Francie, Nizozemí, Rakousko a Švédsko.
