Eurozóna vyzývá zbytek světa k posílení zdrojů MMF
Země eurozóny vybídly další vyspělé země světa k navýšení zdrojů Mezinárodního měnového fondu. Samy slíbily přispět 150 miliardami eur. Rozhodlo se o tom na neformální schůzce ministrů financí evropské sedmadvacítky v Kodani.
Eurozóna doufá, že umocnění jejího vlastního záchranného systému dodá chuť mimoevropským zemím posílit úvěrové možnosti měnového fondu.
„Dohoda zemí eurozóny na podstatném zvýšení ochranného valu společné měny, je velmi důležitá. Teď je čas, aby se na globální úrovni dohodlo posílení Mezinárodního měnového fondu,“ řekla po jednání ministryně hospodářství tento půlrok Unii předsedajícího Dánska Margrethe Vestager.
Eurozóna se v Kodani dohodla na navýšení svého záchranného systému nazvaného Evropský stabilizační mechanismus z 500 na 700 miliard eur. Tento fond začne fungovat letos v červenci. Důvodem navýšení jsou výrazné finanční problémy čtvrté největší ekonomiky eurozóny – Španělska.
Výsledky neformálního jednání ministrů financí EU shrnul zpravodaj Českého rozhlasu při EU Pavel Novák
Očekává, že jiné země pod dojmem tohoto kroku posílí kapacitu Mezinárodního měnového fondu. Sama eurozóna půjde také podle ministryně Vestager příkladem. Zda je toto očekávání reálné, se ukáže až podle pondělní reakce burzy.
Každá pomoc zadluženému státu eurozóny se skládá ze dvou složek: jednak z peněz z fondu, do kterého přispívá oněch 17 zemí platících eurem, a pak z peněz od MMF. Dosud to bylo v poměru dvě třetiny peněz evropských ku jedné třetině financí z MMF. Na druhé půjčce Řecku se MMF podílí méně.
Když bude však mít MMF více zdrojů, může eurozóna doufat, že bude fond ochoten se podílet větší měrou i na záchraně zemí platících eurem. Členové eurozóny se závazali přidat fondu 150 miliard eur a také ostatní členové Unie jsou ochotni přispět.
Česká vláda zatím schválila půjčku měnovému fondu ve výši 38 miliard korun.
