Eurozóna zatím nemá jasno ohledně nové pomoci Řecku
Druhý záchranný balíček pro Řecko zatím nedostává jasnější obrysy. Eurozóna se totiž na detailech záchranného programu pro Řecko nedohodla. Připustila pouze možnost prodloužení splatnosti dluhopisů nebo jejich nákupu prostřednictvím současného záchranného fondu.
Ministři financí zemí eurozóny se o pomoci Athénám radili do pozdních nočních hodin. Nakonec ale jen znovu potvrdili, že jsou připravení bránit stabilitu evropské měny za každou cenu.
„Jsme připravení přijmout další opatření, která upevní schopnost eurozóny odolávat riziku dluhové nákazy. Včetně posílení flexibility a velikosti dočasného stabilizačního fondu,“ citoval z prohlášení po jednání ministrů předseda euroskupiny – lucemburský premiér a ministr financí v jedné osobě Jean-Claude Juncker.
Takovými opatřeními by podle prohlášení mohlo být například prodloužení splatnosti půjček Řecku nebo snížení úroků. Konkrétní návrhy mají mít ministři na stole brzy. Žádné konečné datum pro vytvoření druhého balíku na pomoc Řecku ale nepadlo.
Neoficiálně se mluví o tom, že k současným už přislíbeným 110 miliardám eur půjček budou Athény na zalátání své obrovské dluhové díry potřebovat ještě jednou tolik.
Řecký premiér Papandreu se nechal slyšet, že by rád pro svoji zemi získal komplexní pomoc než jen jednorázové řešení problémů zadluženosti.
Podle řeckého ministra financí je Řecko laboratoří, ve které se testuje odolnost eura.
Hrozba z Itálie
Hrozbou pro Evropu je situace v Itálii, která by se mohla stát další zemí s podobnými ekonomickými problémy. Státní dluh Itálie se pohybuje kolem 120 procent, včera země zaznamenala druhý téměř 4 procentní pokles na burze. Zvýšil se také rozdíl mezi italskými a německými státními obligacemi. Itálie tak bude platit mnohem vyšší úroky ze svých středně a dlouhodobých státních obligací. Obsluha dluhu se pro ní výrazně prodražuje.
Italská vláda zatím nereaguje. Promluvila ale opozice, která si uvědomila, že situace země je vážná. Podle spolupracovnice Českého rozhlasu Vědunky Lunardi do této chvíle všemožným způsobem podkopávala autoritu vlády bez ohledu na to, že tím poškozuje Itálii, která by naopak potřebovala konkrétní spolupráci mezi vládní většinou a opozicí.
O situaci v Itálii mluvila na Rádiu Česko spolupracovnice Českého rozhlasu Vědunka Lunardi
Opozice má teď strach, že se jí to vymstí, protože Italové ji viní z toho, že poškodila Itálii tím, že se zafixovala na Berlusconiho a vytvářela negativní image země.
Balík úsporných opatření byl představen už před 10 dny. Celkem by měl během 3 a půl roku ušetřit 47 miliard eur. Letos by to ale byly jen necelé 2 miliardy a příští rok 3 a půl. Teprve v roce 2013 a 2014 má země uspořit po 20 miliardách ročně. To by už ovšem bylo na nové vládě.
Odklad úspor
Vláda i opozice svorně svalují vinu za včerejší propad na spekulaci, jenomže ratingová agentura Moody´s už před časem varovala Itálii, že musí realizovat potřebné reformy a že v opačném případě jí sníží rating. S odkládáním reforem navíc souhlasí pravice i levice.
Úsporný balík například krátí výdaje na politiku, snižuje přibližně na polovinu počet poslanců a senátorů a jejich platy snižuje na evropskou úroveň. Dnes má Itálie zákonodárců kolem tisíce a berou dvojnásobek běžného evropského platu.
Reformy mají také liberalizovat trh práce, zrušit se mají takzvané profesní korporace, které chrání výhody různých profesí. „Například notářství se jako ve středověku dědí z otce na syna. Tohle všechno ale z toho balíku postupně mizí,“ říká Vědunka Lunardi.
V Itálii se v posledních 20 letech vytvořily velké rozdíly mezi bohatými a chudými a dále se prohlubují. Mnozí experti hovoří o kastách, každá má své výhody, platy, které jsou několikanásobkem průměrného platu. Patří sem politici, odboráři, soudci, novináři a nikdo se výhod nechce vzdát.
Různé úsporné manévry byly zatím mnohem vlídnější právě vůči bohatším kastám. Podle Vědunky Lunardi to vytváří silné napětí, které by mohlo mnoho voličů zatlačit k extrémistickým silám.
