V Americe ročně podlehnou chřipce tisíce lidí. Proč se tamní ekonomika hroutí až teď?
Jak jeden stát za druhým vyhlašuje omezení pohybu svých obyvatel se zdrcujícím dopadem na místní ekonomiky, vyvstává na mysli řady skeptiků otázka: miliony Američanů každý rok dostanou chřipku a desítky tisíc jich na ni zemřou. Proč se kvůli chřipce společnosti neuzavírají? Otázku si položil americký list The Wall Street Journal.
Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) uvádí, že se za poslední sezonu nakazilo chřipkou 55 milionů Američanů a na 63 000 jich zemřelo.
V USA zemřelo za jediný den 1783 lidí s koronavirem. V New Yorku ale opatření začínají fungovat
Číst článek
V porovnání s tím se podle údajů Univerzity Johnse Hopkinse onemocnění covid-19 vyvolané koronavirem prokázalo v USA u 466 000 lidí, z nichž zemřelo přes 16 700. Čísla však neříkají vše, poznamenává Wall Street Journal (WSJ).
Pro začátek, bilance nakažených chřipkou udávaná CDC je odhadem všech nakažených, kdežto údaje o infikovaných covid-19 se týkají jen skutečně diagnostikovaných pacientů. CDC někdy v budoucnu zveřejní odhad celkového počtu lidí s koronavirem, prozatím je však srovnání těchto údajů u obou onemocnění porovnáváním jablek s hruškami.
Rychlost šíření nákazy
Covid-19 se navíc od chřipky liší tím, jak rychle se šíří, jak dlouhou vyžaduje léčbu a jak těžké je to onemocnění. Nákaza, na niž dosud není lék, také klade nezvykle velké břemeno na zdravotnický personál a nemocnice.
Rýma, chřipka, nebo nový COVID-19? Liší se intenzitou a nástupem onemocnění, shodují se odborníci
Číst článek
Namísto jemných vln infikovaných lidí, které se přelévají napříč celou zemí v rozmezí šesti měsíců, zavalila přílivová vlna covid-19 za poloviční dobu jen hrstku měst.
Koncentrace rychle nahromaděných těžkých onemocnění tím přehltila zasažené oblasti. Panuje přitom obava, že bez společenských omezení, která se zdají být v tuto chvíli jedinou účinnou metodou proti šíření nákazy, se to samé bude opakovat i na jiných místech.
Přetížené nemocnice
Nástin pandemie chřipky H1N1 z roku 2009 může sloužit jako ukazatel rozdílu v rychlosti přenosu mezi chřipkou a koronavirem. Pokud srovnáme jen laboratorně potvrzené případy, virem H1N1 se podle CDC za prvních 102 dní nakazilo 43 677 lidí, z nichž 302 zemřelo. Za období o 22 dní kratší se koronavirem infikovalo devětkrát tolik lidí a nemoci covid-19 jich podlehlo 42krát více.
Nejenže kvůli covid-19 přichází do nemocnic více pacientů, než je obvyklé, ale vyžadují také delší léčbu. Průměrná doba hospitalizace dospělého s chřipkou činí 3,6 dne.
V nemocnicích v oblasti Seattlu, kde se léčili jedni z prvních pacientů, kteří v USA na covid-19 zemřeli, strávili tito lidé v nemocnici průměrně 12 dní, devět dní na jednotkách intenzivní péče a deset dní napojení na plicní ventilátor. Pro přeživší byly tyto údaje 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru.
Neexistuje očkování
Mít nemocnici plnou pacientů s vysoce nakažlivou chorobou také vyčerpává zásoby ochranných pomůcek, což vystavuje riziku přítomné zdravotníky. V chřipkové sezoně se přitom podobná ochrana používá jen výjimečně v některých pokojích. Většina personálu má také určitou imunitu vůči chřipce, ať již přirozenou, či nabytou očkováním. Proti covid-19 však nyní očkování neexistuje.
Existuje však jedna vlastnost, díky níž je koronavirus méně problematický než chřipka. „Nemění se a nemutuje takovým tempem, jako to dokáže chřipka,“ řekla Allison Weinmannová, doktorka specializující se na infekční choroby.
To může farmaceutickým společnostem usnadnit vývoj účinného očkování, což by z covid-19 mohlo nakonec učinit stejně všední onemocnění, jakým je sezonní chřipka, napsal list The Wall Street Journal.
