Merkelová prý chce větší kontrolu Bruselu nad rozpočty zemí EU. Narazí na odpor, míní ekonom
Spolková kancléřka Angela Merkelová zatím nemá po volbách ještě sestavenou novou vládu, do médií už ale prosakují její evropské plány. Podle německého týdeníku Spiegel údajně spřádá plány na hlubší integraci Evropské unie, chce prý silnější Brusel a přísnější kontroly při sestavování rozpočtů členských států.
Podle informací týdeníku Spiegel by Angela Merkelová chtěla, aby Brusel získal rozsáhlé pravomoci, zejména při kontrole rozpočtů členských zemí Evropské unie. Tak by se prý mělo předejít krizovým situacím jako třeba v Řecku, kdy se země dostane do dluhové pasti právě proto, že si odhlasuje rozpočet, který neodpovídá finanční kondici dané země.
„Nedokážu si představit, že Brusel bude schvalovat státní rozpočty členských zemí,“ uvedl Marek Loužek z Centra pro ekonomiku a politiku. Podle něj takový plán narazí mezi členskými zeměmi EU na zásadní odpor.
Hosty večerní publicistiky Radiožurnálu byli Petr Zahradník, hlavní ekonom Conseq Investment Management a Marek Loužek z Centra pro ekonomiku a politiku.
„Je to v rozporu se svrchovaností jednotlivých států, to je téměř unitární stát. EU ještě není v této fázi, ještě nejsme politickou unií, nejsme fiskální unií,“ zdůraznil.
Podle Loužka plán Angely Merkelové ani nemůže zabránit dalším možným krizím v eurozóně. V této souvislosti zdůraznil, že současná eurozóna nevznikla v souladu s ekonomickou teorií jako optimální měnová zóna, ale na základě politických priorit.
„Vznikla jako sdružení kompatibilních ekonomik, které byly postaveny na společnou startovní čáru splněním mnohdy fiktivních maastrichtských kritérii. To je známo už delší dobu. To, že působením eura nedošlo ke konvergenci hospodářského vývoje v eurozóně, ale naopak k divergenci, je také jasné. Takže plán Angely Merkelové na tom nic změnit nemůže,“ vysvětlil.
Dodal, že 13 let fungování eurozóny vedlo k tomu, že se ekonomický vývoj jednotlivých zemí začal viditelně rozcházet. „Svěrací kazajka jedné měny začala jednotlivé členské země drtit stále citelněji. V době hospodářské a finanční krize se nehomogenita eurozóny projevila více než zřetelně,“ uvedl.
Rozdělení eurozóny
Na začátku roku podepsali ekonomové evropských zemí manifest, ve kterém požadují rozdělení eurozóny na sever a jih. Zadlužený jih by mohl devalvovat měnu a stát se opět konkurenceschopným, bohatý sever by pak nemusel doplácet na jižní sousedy, což by utlumilo euroskeptické nálady.
„Je to jedno z řešení. Jedna věc je, že by pak euro neskončilo v propadlišti dějin, protože bylo do něj nainvestováno už mnoho politického kapitálu. A pokud by k rozdělení eurozóny došlo, Německo by nebylo osamoceno, obklopily by ho další země severního křídla a stalo by se začátkem nového uspořádání,“ uvedl Marek Loužek.
Petr Zahradník, hlavní ekonom Conseq Investment Management, by ale prý takové řešení nepodpořil. „Souhlasím, že eurozóna není optimální měnovou zónou. Na druhou stranu si ale myslím, že aby se alespoň trochu zfunkčnilo její působení, tak jakési zvýšené fiskální transfery doprovázené fiskální disciplínou jsou cestou k tomu, aby Evropa ekonomicky i měnově zůstala soudržná,“ vysvětlil.
Doplnil, že přestože se i po 13 letech fungování eurozóny neprojevil růstový potenciál eurozóny a jednotlivé členské státy divergovaly, došlo k eliminaci měnového rizika. „A myslím si, že i k úspoře transakčních nákladů a rozdělení eurozóny na dvě části by nebylo prospěšné ani pro jednu z nich,“ přiblížil.
