Minimální mzda by se měla zvýšit na 8400 nebo 8500 korun
Od ledna se zvýší minimální mzda. Po jednání tripartity o tom informoval ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09. Ze současných 8000 korun to bude buď na 8400 nebo 8500 korun.
„Navrhnu vládě zvýšení minimální mzdy od 1. ledna příštího roku ve dvou variantách. V první variantě na 8400 korun měsíčně a ve druhé na 8500 korun měsíčně. Považuji varianty za přiměřené stávajícímu ekonomickému vývoji,“ řekl Drábek.
Odboráři přicházeli na jednání s představou, že by se minimální mzda měla zvýšit o 15 procent, tedy na 9200 korun. O tolik podle nich vzrostla od posledního zvýšení v roce 2007 inflace.
„Vycházeli jsme z růstu životních nákladů v průběhu pěti, šesti let, kdy se minimální mzda nevalorizovala. Vycházeli jsme i z toho, že v některých poplatcích se také ministerstvo financí drží přísně indexu životních nákladů, tak jsme se toho drželi také,“ řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil.
Předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil a ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek v odpoledních Ozvěnách dne.
Podle Drábka ale není možné zvýšit minimální mzdu razantněji. „Jsme v období velmi křehkého ekonomického růstu. A v takovém období je potřeba s výší minimální mzdy nakládat velmi opatrně,“ řekl Drábek. Nesouhlasí ani s argumentem, že od roku 2007 narostla inflace. „Od roku 2007 se čisté vyjádření minimální mzdy zvýšilo od 5 a 23 procenty,“ doplnil.
Naopak zaměstnavatelé trvali spíše na nižší částce. Podle vyjádření prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka si představovali nárůst o 300 nebo 400 korun. „Stanovisko podnikatelů bylo rozdílné podle odvětví i oborů, takže naše stanovisko bylo od 0 do 500 korun,“ poznamenal Hanák.
Minimální mzda pro mladistvé
Změnit by se měla i výše minimální mzdy pro mladistvé. Těm by se už neměla minimální mzda krátit tak jako dosud. „Podle mého názoru minimální mzda je ocenění za nekvalifikovanou práci a není vhodné, aby byla ještě snižována pro určité věkové kategorie,“ vysvětlil Drábek.
Debatu chce ale Drábek vést ohledně minimální mzdy pro zdravotně postižené zaměstnance. Obává se totiž, že pokud by i jim byla vyplácena stejná minimální mzda jako lidem bez handicapu, ztratili by o ně zaměstnavatelé zájem.
Tripartita se dnes shodla pouze na zavedení takzvaného předdůchodu - tedy předčasných důchodů pro lidi s namáhavými profesemi. Přispívat by na něj měli zaměstnavatelé. Vláda a zástupci odborů a zaměstnavatelů se ale zatím dohodli jen na základních obrysech plánu. O podrobnostech budou dále jednat.
Komentátor ČRo Petr Nováček připomněl, že katalog fyzicky náročných profesí neexistuje. „Vždycky by se stanovoval v kolektivní smlouvě v příslušné firmě. Je to pochopitelné. Nejlépe například báňské společnosti vědí, která profese je na dole riziková,“ řekl Nováček.
Rozpory ohledně stravenek
Jednání dnešní tripartity nicméně žádnou podstatnou dohodu mezi zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů nepřinesl. Jednalo se o vládních návrzích daňových změn, které počítají se zrušením superhrubé mzdy a daňových výjimek, a to i včetně zvýhodnění stravenek nebo režijních jízdenek.
Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) chce bojovat za zrušení zaměstnaneckých benefitů do poslední kapky krve, jak řekl na plénu, odbory a zaměstnavatelé zase za jejich zachování.
„Státní kase by to nic moc nepřineslo, spíš by to znamenalo pokles stravovacích zařízení a tím pádem zvýšení nezaměstnanosti. To je věc, kde bychom společně se zaměstnavateli měli přesvědčit vládu k tomu, aby rozum zvítězil a aby stravenky zůstaly dál,“ zdůraznil Zavadil.
Atmosféra dnešního jednání tripartity byla podle všeho klidná a konstruktivní. „Jednání proběhlo v klidné a argumentační atmosféře,“ řekl Zavadil. Stejného názoru je i ministr Drábek: „Vcelku pozitivně hodnotím dnešním atmosféru.“
