Podle Kalouska musí eurozóna řešit situaci v bankovním sektoru
Banky Řecku odpustí velkou část jeho dluhů, eurozóna zároveň výrazně posiluje svůj záchranný fond. To jsou hlavní výsledky celonoční mimořádné schůzky lídrů eurozóny. Banky a další soukromí investoři přijdou o polovinu z toho, co Řecku půjčily. A záchranný fond eurozóny bude mít v různé formě k dispozici kolem bilionu eur. Podle ministra financí Miroslava Kalouska eurozóna ale zatím nevyřešila zásadní aktuální problém, a to situaci v bankovním sektoru.
Evropské banky budou muset do poloviny příštího roku navýšit své základní jmění na minimálně devět procent aktiv. Musejí si najít své vlastní rezervy. Pokud je nebudou mít, může do nich vstoupit stát, částečně je tak znárodnit. Pokud na to státy nebudou mít, budou moci čerpat prostředky ze záchranného fondu.
O dopadech noční dohody lídrů eurozóny na trhy mluvil na Radiožurnálu státní tajemník pro evropské záležitosti Vojtěch Belling
„Má-li být zvýšena kapitálová přiměřenost bank na 9 procent, pak pro celou řadu západoevropských bank, zvlášť pro ty, jejichž bilance jsou plné řeckých dluhopisů, které budou z padesáti procent odepsány, to bude velmi vážný problém. Získat kvalitní kapitál pro dokapitalizování financí může být velký problém i pro jejich národní vlády. Vlády nemusí být v situaci, kdy budou schopny kapitál poskytnout, aniž by ohrozily své vlastní financování,“ uvedl Kalousek.
Dokapitalizace se bude týkat hlavně velkých západoevropských bank, které drží velký počet řeckých dluhopisů. České banky jsou na tom mnohem lépe, protože už teď mají základní jmění ve výši 12 až 13 svých aktiv.
Dohoda se čekala
Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Vojtěcha Bellinga se dohoda evropských politiků s bankami o odepsání části řeckého dluhu dala očekávat:
„Eurozóna dohodla, co se dalo očekávat a co jsme i předem čekali. Není to žádné velké překvapení, ale buďme skutečně rádi za tu dohodu, protože do poslední chvíle nebylo jisté, jestli jí bude dosaženo, zejména co se týče seškrtání řeckého dluhu.“
ČTĚTE TAKĚ: Eurozóna se dohodla s investory. Ti škrtnou 50 % řeckých dluhů
„Jestli to znamená konec dluhové krize, to samozřejmě v tuto chvíli nikdo nedokáže říci. Nicméně znamená to určitě poměrně výrazný průlom. Zejména ten podíl soukromého sektoru, tedy ta dobrovolná restrukturalizace znamená, že do budoucna budou muset počítat s rizikem, pokud půjčují státům. Na druhou stranu to znamená i skutečnost, že by tady nemělo dojít k nějakému dominoefektu, protože jsou zde posílené ty záchranné mechanismy, je zde rekapitalizace bank a podobně. Doufejme že to finanční trhy na nějakou dobu, a doufejme, že natrvalo, uklidní,“ pokračuje Belling a dodává:
„Nečekám žádný přehnaný optimismus trhů, ale zároveň nečekám jakýkoliv pád. To znamená, že očekávám mírný optimismus.“
