Portugalské vládě hrozí pád. Může přiblížit žádost o pomoc

Portugalská menšinová vláda nemusí přežít tento týden. Opoziční sociální demokraté totiž odmítají podpořit nově přichystaná úsporná opatření, která zahrnují škrty zejména ve zdravotnictví a sociální oblasti. Po případném pádu vlády by podle analytiků zřejmě následoval útok trhu a žádost o finanční pomoc od světa.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Portugalský premiér José Sócrates má problémy s prosazením škrtů, jeho vládě hrozí pád

Portugalský premiér José Sócrates má problémy s prosazením škrtů, jeho vládě hrozí pád | Zdroj: Reuters

Chystané škrty by měly zajistit, že po loňském sedmiprocentním schodku letošní rozpočet Portugalska skončí s deficitem na úrovni 4,6 procenta. Zároveň vládní plán obsahuje i hluboké strukturální reformy.

Přehrát

00:00 / 00:00

O problémech Portugalska mluvil ve Světě o osmé analytik David Marek

Opozice ale další reformy odmítá. Portugalský premiér José Sócrates přitom s nimi spojil osud své vlády.

„V okamžiku politické nestability se nejistota trhů zvyšuje, takže hodnocení jak portugalských dluhopisů, tak i pojistek na tyto dluhopisy by patrně zahrnulo tuto zvýšenou nejistotu do svých cen, a možná by tak přiblížilo Portugalsko k oné hraně, kdy bude muset přestat žádat o peníze trhy a bude se muset obrátit na Brusel, respektive Washington,“ míní analytik společnosti Patria David Marek.

Celkově však podle něj už není nervozita na trzích taková jako v loňském roce, takže i v případě, že Portugalsko skutečně požádá o pomoc zvenčí, nebudou následovat spekulace o tom, které státy se stanou další příslovečnou kostičkou domina.

„Spíše si myslím, že by se obavy koncentrovaly na konkrétní věřitele Portugalska, kterými jsou zejména španělské banky. A situace ve španělských bankách je sama o sobě dost napjatá, takže by to mohlo přidělat problémy v této oblasti,“ podotkl Marek.

Eurozóna se včera dohodla na vytvoření stálého stabilizačního mechanismu. Ten by měl po roce 2013 nahradit během krize narychlo vytvořený fond EFSF. Podle Marka je to krok, který jednoznačně přispívá ke stabilizaci finančních trhů.

„Dočasný mechanismus byl záchrannou brzdou, ale nebyl ničím dokonalým. Bylo potřeba zapracovat na trvalejším řešení a toto, co bylo včera domluveno, je určitý zárodek. Čeká nás klíčový summit Evropské unie ve čtvrtek a v pátek, tam se bude na těchto tématech dále pracovat,“ doplnil analytik.

Roman Chlupatý, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme