Půjčka členů eurozóny na dluhovou krizi nestačí

Evropa vysílá investorům další nepřesvědčivé signály. Ministři financí eurozóny a několik zástupců zemí mimo ní se sice dohodli, že prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu do periferie měnové unie napumpují nové peníze, na slíbených 200 miliard eur ale nedosáhli. Británie totiž účast na této formě pomoci odmítla. Česko stále váhá.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Evropské centrální banky Mario Draghi | Zdroj: Reuters

13 členů eurozóny poskytne půjčky v celkové hodnotě 150 miliard eur. Podle ekonoma Poštovní spořitelny Jana Bureše ale ani 200 miliard na dluhovou krizi nestačí:

„Zvlášť, pokud peníze jdou přes měnový fond, protože se nemůže použít celá ta částka jenom na eurozónu. Jestli je to 150 nebo 200 miliard nehraje tak velkou roli.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Světa o osmé byl ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš

Trhy se ale zaměřují na středeční mimořádnou akci Evropské centrální banky, která bankám poskytne peníze v neomezeném množství až na tři roky. Mluví se až o 250 miliardách eur.

„Což je věc, od které si řada investorů leccos slibuje. Je ale otázka, jestli to přispěje k nějakému zklidnění na trzích s vládními dluhopisy,“ říká Bureš.

Prezident Evropské centrální banky Mario Draghi prohlásil, že banka nebude kupovat dluhopisy zemí na periferii do nekonečna. Jeho postoj musí být podle Bureše pravděpodobně dočasný:

„Já si nedovedu představit, že bez takového zásahu Evropské centrální banky by Itálie a Španělsko dokázaly přežít na trzích s tím dluhem, který má refinancovat v prvním kvartále. Myslím si, že Evropská centrální banka do velké míry sází na to, že právě ten tříletý tendr, kterým chce poslat do bankovního sektoru velké množství peněz, nějakým způsobem rozhoupe bankovní sektor samotný k tomu, aby znovu kupoval vládní dluhopisy.“

Bureš se ale obává, že bankovní sektor použije tyto peníze spíše na odbourávání vlastní finanční páky, na splácení svého vlastního dluhu, takže to kýžený efekt nemusí přinést:

„Potom věřím v to, že Evropská centrální banka skutečně zatáhne za záchranou brzdu a začne ve větším skupovat španělské a italské dluhopisy. Což samozřejmě není řešení této krize, ale je to nutná stopka šířící se finanční paniky.“

Mario Draghi také otevřeně mluvil o možnosti rozpadu eurozóny, tedy o tématu, který byl donedávna tabu.

„Pravděpodobnost se zvýšila, ale ne tolik s tím, co řekl včera Mario Draghi. V posledních týdnech na trzích skutečně pravděpodobnost nějakého černějšího scénáře narostla,“ dodává Bureš.

Roman Chlupatý, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme