Řecko může dostat půjčku 130 miliard eur, shodli se ministři financí

Řecko se zřejmě vyhne divokému bankrotu. Ministři financí eurozóny podpořili uvolnění druhého záchranného balíku mezinárodních půjček v celkové výši 130 miliard eur. Rozhodli se tak poté, co se přihlásil dostatek soukromých věřitelů k výměně řeckých dluhopisů.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Řecké euro | Zdroj: Reuters

Faktické seškrtání podstatné části řeckého dluhu privátní sférou bylo jednou z klíčových podmínek k uvolnění druhého záchranného fondu.

Největší změna struktury řeckého vládního dluhu v dějinách by měla zahrnovat odpis víc než 100 miliard eur z jeho celkové výše.

Přehrát

00:00 / 00:00

Výsledky telekonference ministrů financí eurozóny o řecké půjčce shrnuje bruselský zpravodaj ČRo Pavel Novák

Řecko překonalo hrozbu chaotického státního bankrotu, když s odpuštěním velké části jeho dluhů souhlasilo 85,8 procenta soukromých investorů. Věřitelé tak přijdou skoro o tři čtvrtiny z toho, co zemi v minulosti půjčili. Dojde k tomu díky výhodnějším úrokovým sazbám a také posunutí doby splatnosti úvěrů.

Kvůli odpisu řeckých dluhů vymění investoři vlastněné řecké dluhopisy za nové cenné papíry s nižší nominální hodnotou, delší dobou splatnosti a nižšími úroky. Menší část investorů chce řecká vláda k odpuštění dluhů dokonce přinutit zvláštním zákonem.

Dluhy Řecku odpustí skoro 96 procent soukromých věřitelů

Číst článek

Podmínky stanovené ke spuštění druhého záchranného programu, který obsahuje 130 miliard eur, jsou tak podle ministrů financí eurozóny splněné.

Zatím není úplně jasné, že Řecko peníze skutečně dostane, ale je to velmi pravděpodobné. V prohlášení k výsledkům ministerské telekonference se neuvádějí žádné částky, ale říká se v něm, že je možné uvolnit slíbené pobídky věřitelům Řecka za jejich souhlas s výměnou jejich dluhopisů za jiné – s nižší nominální hodnotou a delší splatností.

Ministři také považují za splněné podmínky k tomu, aby mohly začít ratifikace záchranného programu pro Řecko na národních úrovních. Zatím však nedali souhlas ke spuštění celého programu, ve kterém je 130 miliard eur.

Nerozhodli ani o výplatě první splátky, která má zachránit Řecko před bankrotem, který by zřejmě nastal 20. března, kdy má země splatit asi 14,5 miliard eur. Takový pokyn asi dají ministři financí eurozóny až na své regulérní schůzce v pondělí.

Ministři také doporučili členským zemím ratifikaci balíku, někde na to však nečekali a už jej předběžně odsouhlasili, například v Německu, Nizozemsku a Finsku. Mezinárodní měnový fond bude o svém podílu na záchranném balíku rozhodovat 15. března.

Odpis pocítí i české banky

„Výsledek jednání se soukromými věřiteli lze označit za velký úspěch. I po této akci ale bude zadluženost Řecka velmi vysoká a je otázka, zda participace jenom soukromého sektoru do budoucna bude stačit. Já se domnívám, že to stačit nebude, protože výkon řecké ekonomiky zatím stále klesá a obnovení růstu bude poměrně problematické,“ míní ekonom Miroslav Zámečník.

Přehrát

00:00 / 00:00

Dohodu Řecka s většinou svých soukromých věřitelů zhodnotil ekonom Miroslav Zámečník

Řecko sice umaže dluh ve výši necelých 200 miliard eur, ale ani tak zřejmě nebude mít na splacení zbývajícího dluhu. Řecká ekonomika se v loňském posledním čtvrtletí propadla o 7,5 procenta.

„Balík pomoci je asi 130 miliard eur a výměnou za něj musí Řekové šetřit a zvyšovat daňové příjmy, což je samo o sobě bolestivé a ekonomickou aktivitu spíše utlumuje, ale musejí dělat i strukturální reformy, které by zlepšily podmínky pro rozvoj podnikání a jsou také pod velmi silným tlakem, aby konečně začali privatizovat státní majetek,“ popisuje Zámečník.

Odpis dluhu pocítí i české banky. „Dluhopisy vydané Řeckem podle řeckého právního řádu byly zastoupeny i v portfoliích českých bank. Dohromady řeckých dluhopisů bylo asi za 14 miliard korun a české banky na odpisu budou také participovat. Značnou část už ale mají vyoprávkovanou, takže se to nijak výrazně nepromítne ani v hospodářských výsledcích, které budou ohlašovat v následujícím období. Oni už tu ztrátu vstřebali,“ dodává ekonom.

Celkově se má dluh Řecka do roku 2020 snížit na 120,5 procenta hrubého domácího produktu, dnes přesahuje 160 procent. Snížení dluhového břemene a další mezinárodní pomoc má Řecku umožnit postavit se na vlastní nohy. Podle kritiků to ale nebude stačit. Řecko podle nich bude potřebovat nové půjčky a další odpuštění dluhů.

Řecký dluh vyjádřený jako procento HDP (1999 - 2012)

Pavel Novák, ČRo 1 - Radiožurnál, Jan Richter, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme