Snaha zpřísnit dohled nad evropskými bankami selhává

Snaha zpřísnit regulaci a dohled nad evropskými bankami selhává. Včera se ministři financí unijní sedmadvacítky nedokázali shodnout na tom, jak by měl vypadat hlídací pes dohlížející na poskytovatele finančních služeb v Evropě. O víkendu pak podle zdrojů agentury Bloomberg regulátoři z celého světa odloží start režimu známého jako Basel III. Ten měl přitom mimo jiné omezit míru rizika, kterému se banky vystavují.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministři financí EU - Didier Reynders, Olli Rehn, George Osborne | Zdroj: ČTK

Po vypuknutí finanční krize, která způsobila kolaps globální ekonomiky, se objevilo mnoho slibů, že banky budou napříště přísně regulovány. To se ale zatím nedaří a zřejmě tento problém zůstane jen u slov.

Přehrát

00:00 / 00:00

Dohled nad bankami.mp3

„Určité akce to vyvolá. Přípravy regulatorních opatření už jsou v plném proudu a nějaký dopad to mít bude. Je jen otázka, jaký a v jakém čase. Regulace dozná určitě poměrně významných změn,“ říká děkan Fakulty financí a účetnictví pražské Vysoké školy ekonomické Petr Dvořák.

Podle Dvořáka ale není třeba tak významně spěchat: „Nedomnívám se, že by se teď banky bez této regulace měly začít pouštět do nějakých vědomě rizikových operací. Tam ten problém nevidím. Spíš si myslím, že ta regulace musí být připravena velmi dobře, aby dobře fungovala, relativně delší dobu bez nějakých významnějších změn.“

Změny by měly nastat především ve zvýšení kapitálu bank a podpoře opatření, která směřují k omezení pákových produktů, které by znamenaly určité omezení rizik.

„Varoval bych před skokovými razantními opatřeními, které by se snažily situaci změnit, i když by to ten efekt nemělo,“ dodává Dvořák.

Evropský bankovní dohled

Zatímco společného euroregulátora blokuje Británie a Francie ho podporuje, v případě Baselu III je to naopak. Evropské státy se tak nejsou schopné domluvit na pravidlech globální regulace. Příčinou může být to, že evropské státy jsou zatím velmi samostatné v řadě oblastí a proto není možné uskutečnit jeden evropský dohled s velkými pravomocemi.

„Nikdo nemá jednoznačný recept na řešení, dopředu se to nedá vyzkoušet. Z toho pramení i rozdílné názory napříč zeměmi a napříč odbornou veřejností,“ říká Dvořák.

Hlavním bodem Baselu III je požadavek na vyšší rezervy, které banky budou muset držet. Ty mají zajistit větší stabilitu a schopnost přežít těžké časy.

„Určité zvýšení kapitálu je správné a užitečné. Na druhou stranu od toho nelze očekávat, že zvýšíme-li kapitálovou přiměřenost, tak nám problémy, které vznikly už nevzniknou. Je potřeba si uvědomit, že pokud by platila pravidla, o kterých se teď uvažuje, tak by banky, které v minulém období krachovaly toho kapitálu dost neměly.

Podle agentury Bloomberg dojde o víkendu k odložení Baselu III až o deset let.

„Já si myslím, že se to odloží o nějaký čas a spíš se nějaké menší změny budou dělat v průběhu. Nemyslím si, že bez těchto regulativních opatření by se něco dramatického v nejbližší době stalo. Řešení by se mělo spíše hledat na trhu, než regulací,“ míní Dvořák.

Roman Chlupatý, Karolína Koubová, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme