Stát zvažuje nákup největších zásobníků plynu v Česku od RWE. Z unie chce dotaci 7,5 miliardy korun

Ministerstvo průmyslu a obchodu zvažuje, že by si stát koupil největší zásobníky zemního plynu v Česku. Konkrétně jde o zařízení, které vlastní v tuzemsku firma RWE Gas Storage z německé skupiny RWE. Úřad nákup zásobníků v minulých týdnech nově doplnil mezi projekty, kterými chce posílit energetickou infrastrukturu a tím i bezpečnost země. Na ně může čerpat peníze z Evropské unie v rámci programu RePowerEU.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

RWE ilustrační foto

Stát zvažuje nákup největších zásobníků plynu v Česku od RWE (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek

Už nyní má schváleno přes 16 miliard korun, nyní se ale jedná o dalších penězích v rámci úprav Národního plánu obnovy. Například jen na produktovody a energetické sítě ministerstvo navrhuje získat celkem přes 25 miliard korun dotací.

Brusel odblokoval peníze na projekty Agrofertu. Česko může zažádat o dotace, které už dceřinkám vyplatilo

Číst článek

Nákup zásobníků zařadilo ministerstvo do návrhu projektů, který na začátku listopadu projednala vláda. Podle informací Radiožurnálu cílem mimo jiné bylo, aby mělo Česko pro pozdější jednání s Evropskou komisí více „ambiciózních“ plánů. 

Úřad chce na zásobníky žádat o sumu 7,5 miliardy korun, což je druhá největší položka mezi všemi projekty energetické infrastruktury.

Už dříve šéf resortu Jozef Síkela (STAN) uvedl, že bude chtít z fondu RePowerEU získat 8 miliard korun na výstavbu nového česko-polského plynovodu Stork 2, jenž by umožnil zčásti nahradit dovozy plynu z Ruska.

Dalších 6,5 miliardy korun má jít například na investice do elektrických přenosových sítí, které bude třeba posílit kvůli očekávanému boomu fotovoltaických elektráren.  

‚Budeme se ptát‘

Náměstek ministra průmyslu a obchodu Marian Piecha Radiožurnálu k návrhu koupit zásobníky řekl, že je to jedna ze strategických věcí, o níž se ještě bude s Evropskou komisí jednat.

„Budeme se ptát na to, zda v tomto případě lze využít evropské zdroje a za jakých podmínek. Informace, kterou od komise obdržíme, pak samozřejmě může ovlivnit i rozhodnutí o potenciálním nákupu těchto zásobníků,“ uvedl Piecha, který má evropské fondy na úřadě na starosti. 

Firma RWE Gas Storage v Česku provozuje celkem šest podzemních zásobníků, což je většina těchto zařízení v zemi.

Regulované ceny elektřiny příští rok klesnou, u plynu vzrostou. Lidé si připlatí za obojí

Číst článek

Skladovat se v nich dá 2,7 miliardy metrů krychlových zemního plynu, což představuje zhruba třetinu roční spotřeby v Česku. V zimě by to vystačilo asi na dva měsíce.

Sama RWE se rozhodla svoji tuzemskou dceru RWE Gas Storage prodat už loni. Letos na jaře ale obchod zrušila. Přes původní velký zájem řady evropských firem totiž podle neoficiálních informací podal nabídku nakonec jen holding EPH miliardáře Daniela Křetínského.

Zájem měl původně i polostátní ČEZ, nakonec se ale rozhodl do soutěže nejít a stát mu to ani nenařídil prostřednictvím dozorčí rady.

„Intenzivně jsme se zabývali tím, zda má tato akvizice významnější strategické přínosy, a rovněž jsme řešili ekonomickou stránku takového projektu. Po důkladném zvážení jsme se nakonec rozhodli nabídku nepodat,“ uvedl v květnu mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

‚Nekomentujeme‘

Německý list Handelsblatt na konci roku 2021 s odvoláním na informované zdroje uvedl, že RWE z prodeje očekává zisk přes 12 miliard korun. 

Proč stát nyní navrhuje na nákup zásobníků dotaci 7,5 miliardy korun, zda jde jen o část předpokládané ceny, Piecha nechtěl komentovat. 

RWE samotný obchod ani své další záměry, tedy zda jsou stále zásobníky na prodej, nechce komentovat.

„Na otázky prodeje společnosti máme stále jedinou odpověď a ta je, že je nekomentujeme,“ reagovala mluvčí RWE Gas Storage Simona Hladíková. Neuvedla tak ani, zda stát RWE kvůli zásobníkům oslovil, ani nekomentovala výši navrhované dotace. 

Cena plynu pro evropský trh klesla o 13 procent. Příčinou je teplé počasí i plné zásobníky

Číst článek

Význam zásobníků vzrostl letos po vyostření vztahů Evropy s Ruskem. Státní plynárenská firma Gazprom totiž v zemích Evropské unie před zimou nenaplnila své tamní zásobníky, a po napadení Ukrajiny a zavedení evropských sankcí začala zastavovat i běžné dodávky plynu.

Kvůli obavám o jeho dostatek tak cena v Evropě vylétla do historických výšek, zdražila se tím i elektřina, a státy nyní musí spotřebitele dotovat.

Kromě RWE vlastní v Česku dva zásobníky plynu ještě skupina KKCG miliardáře Karla Komárka. Jeden z nich má napůl s ruským Gazpromem, který si však celou jeho kapacitu, kolem půl miliardy kubíků, pronajal až do roku 2030.

Ruská firma zásobník letos také neplnila, a ministr Síkela proto využil novou úpravu zákona, která mu umožňuje „zabavit“ kapacitu skladu pro ostatní. Plyn tam poté uložil ČEZ. 

KKCG také začala letos se státem jednat o převzetí svého podílu v tomto zásobníku. V září podepsala s firmou Prisko vlastněnou ministerstvem financí dohodu o vzájemném porozumění ohledně budoucí transakce.

Ministerstvo financí tehdy potvrdilo, že posuzuje nabídku KKCG ohledně potenciální akvizice jejich podílu. „Jednání stále probíhají,“ uvedla pro Radiožurnál mluvčí ministerstva Michaela Lagronová. Odhad ceny není známý. KKCG věc nekomentuje. 

Vztahy s Ruskem i emise

Jak velké má Česko šance získat evropské dotace na projekty týkající se plynu, není zatím vůbec jasné. Už proto, že Evropská komise chce země spíš motivovat k ukončení používání tohoto paliva než je podporovat dotacemi.

Jednak kvůli zamrzlým vztahům s Ruskem, ale hlavně kvůli snižování emisí, které vznikají při jeho spalování. 

Evropská komise schválila pomoc Česka pro firmy zasažené růstem cen energií. Připraveno je 30 miliard

Číst článek

Jisté tak mimochodem není ani přiklepnutí osmi miliard na plynovod Stork 2, což je pro vládu strategický projekt. „Stork 2 je prioritou české vlády a vůbec bych nevylučoval, že se bude realizovat bez ohledu na to, zda se zafinancuje z evropských fondů,“ upozorňuje ale náměstek Marian Piecha.

Aby Česko bylo úspěšné, bude podle něj muset obhájit, že cílem není navyšovat tuzemskou spotřebu plynu a tím fakticky neplnit závazky vyplývající z balíčku Fitfor55.

V něm se evropské státy zavázaly snížit do konce roku 2030 objem vypouštěných emisí o 55 procent. „Naším cílem je diverzifikace plynovodů a zajištění bezpečnosti,“ uvedl Piecha.

Z fondu RePowerEU chce ministerstvo průmyslu a obchodu kromě výše zmíněných akcí financovat také rozšíření ropovodu TAL plus, který do Česka vede jinou než ruskou ropu. Na to žádá 1,5 miliardy korun.

‚Chceme být více ambiciozní‘

I v tomto případě přitom bude muset Brusel přesvědčit, že to nepovede ke zvýšení spotřeby ropy coby fosilního paliva a že Česko má na druhé straně dostatek projektů na zvýšení čisté mobility. 

Další návrhy v oblasti energetiky se týkají dotací na výstavbu 50 kilometrů produktovodu státní firmy Čepro vedoucího na letiště Mošnov nebo stavby menšího logistického centra LNG, které má vybudovat rovněž Čepro.

Zásadní je podle Piechy také projekt Elektroenergetického datového centra za miliardu korun.  

Ministr Síkela: Česko zimu zvládne. Zásobníky plynu jsou naplněné z 99 procent

Číst článek

O penězích pro RePowerEU stát vyjednává souběžně s financováním Národního plánu obnovy. Pro něj už ještě za minulé vlády Andreje Babiše (ANO) získalo Česko 180 miliard korun, nyní má možnost získat dalších 14 miliard korun.

Část z toho by se mohlo převést právě na programy RePowerEU. Další částí celého balíku je možnost získat na některé projekty půjčku, celkem až 375 miliard korun.

„Chceme být v projektech více ambiciózní, ostatně Evropská komise nás k tomu také vyzvala,“ uvedl Piecha. Na co Brusel peníze schválí má být jasno v prvním čtvrtletí příštího roku.

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme