Pokud bude silná zima, dojde zemní plyn. Musíme být tvrdší na Rusko i Nory, říká velvyslanec Bartuška

Ceny zemního plynu v Evropě trhají ještě před začátkem zimní topné sezony rekordy. Letos stouply o více než 250 procent. Zásoby v Evropě jsou přitom na rekordně nízké úrovni a dodávky plynovodů z Ruska a Norska jsou omezené. „To, že jsme byli dosud příliš hodní na Rusy, Nory, Alžířany, je naše chyba. Musíme být tvrdí odběratelé,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál Václav Bartuška, zvláštní velvyslanec Česka pro otázky energetické bezpečnosti.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Celá Evropa nemá dostatečné zásoby plynu, hrozí tak jeho nedostatek (ilustrační foto) | Zdroj: Reuters

Proč jsou zásoby plynu v Evropě tak nízké?
Především proto, že dodavatelé plynu - nejen Rusko, ale i další - pochopili, že Evropa to se zbavením se závislosti na ropě a plynu myslí vážně. Rozhodli se tedy přejít do protiútoku, snaží se nám ukázat, že celý ten přechod na novou zelenou energetiku bude náročnější, dražší a komplikovanější.

Elektřina může zdražit až o pětinu. Drahé jsou emisní povolenky, uhlí i plyn, popisuje expert Gavor

Číst článek

Proč se Evropa nepředzásobila?
Za prvé proto, že spousta provozovatelů má problémy udržet některá naleziště v chodu. Za to může velmi divoký loňský rok, kdy se poptávka po plynu místy propadla až o 35 procent. To není případ pouze Rusů, ale i dalších zemí. Předzásobení se dost dobře možné nebylo a v tuto chvíli hrají Rusové a další dodavatelé velmi tvrdou hru.

Znamená to, že na trhu není takové množství plynu, které by mohlo pohánět oživení z pandemie a doplnit vyčerpané zásoby, nebo že ten plyn je, ale je zadržován?
Myslím, že jsou dodavatelé šokováni tím, co se odehrálo loni. Poptávka poklesla řádově o desítky procent, došlo k propadu cen. To pro země - Rusko, Alžírsko a další, které jsou závislé na prodeji plynu a ropy, - byl opravdu šok, po kterém přehodnotily svůj vztah k nám. Myslím si, že se Evropa musí připravit na to, že naše zelená politika bude vnímána jako nepřátelský krok v zemích Perského zálivu, přes Rusko až po Severní Afriku. To je realita.

Jak jsme na tom se zásobou plynu v Česku?
Stavy jsou reálně pod běžným stavem, který byl v tuto dobu před zimou. Jsme na tom ale stále relativně dobře, na rozdíl od našich sousedů.

„Záleží na tom, jak bude silná zima. Samozřejmě, pokud bude silná, tak dojde plyn nejenom u nás, ale i jinde v Evropě.“

Václav Bartoška (zvláštní velvyslanec Česka pro otázky energetické bezpečnosti)

Jak moc jsou ty stavy pod tím, kde jsme byli loni touto dobou?
Stavy zásobníků nechtějí provozovatelé sdělovat, je to komerční tajemství. Promiňte.

Aha. Hrozí tedy i Česku v zimě něco jako energetická krize a zvyšování cen plynu a elektřiny?
Záleží na tom, jak bude silná zima. Samozřejmě, pokud bude silná, tak dojde plyn nejenom u nás, ale i jinde v Evropě.

Co se bude dít ve chvíli, kdy plyn u nás a v Evropě dojde?
Nedojde ze dne na den, pořád máme poměrně slušné zásoby. Nicméně samozřejmě jsme v nějakém duchu plynové války. Ano, jsme. Je dobře, že si to uvědomujeme už nyní v září a že se na to chystáme.

‚Náš trh, naše pravidla‘

Jak v téhle válce bojovat? Co se dá v tuto chvíli dělat?
Základní je pokračovat v tom, co děláme dosud. To znamená být mnohem tvrdší v ochraně našeho trhu, donutit dodavatele, aby hráli podle našich pravidel, podle pravidel Evropské unie, ne těch svých. Musíme být obecně tvrdší, Evropa je příliš dlouho příliš jemná a měkká ke svým dodavatelům. Příliš hodná. To musí skončit.

Jaké karty má Evropa v ruce ve chvíli, kdy nemá dostatek, ceny jdou nahoru. Co znamená to „být tvrdší“?
Máme obrovské karty v ruce. Jsme největší odběratelé plynu na světě, jsme největší trh na světě. To, že jsme byli dosud příliš hodní na Rusy, Nory, Alžířany je naše chyba. Musíme být tvrdí odběratelé. Chovat se úměrně své velikosti, moci, svému bohatství.

„Myslím si, že pod jižní Moravou žádný Perský záliv nebo Rusko neleží. Ani geologové zatím neříkají, že by leželo.“

Václav Bartoška (zvláštní velvyslanec Česka pro otázky energetické bezpečnosti)

Na Hodonínsku byla v posledních letech objevena obrovská ložiska zemního plynu, přesto těžba ani zdaleka nepokrývá domácí spotřebu. Proč se u nás netěží plynu více?
U nás se těží jak ropa, tak zemní plyn. Jedná se ale o řádově jednotky procent naší celkové spotřeby. Ložiska nejsou zas tak obrovská, jak to může znít. Těžba ropy na Hodonínsku je okolo tří procent naší roční spotřeby, podobně je to se zemním plynem.

Ale toho plynu je tam údajně mnohem víc, jen ho nikdo netěží.
Vždycky musíte u všech zásob pod zemí - ropa, plyn, uhlí - rozlišovat mezi tím, co je zásoba pod zemí a co je těžitelné ekonomicky. Myslím si, že pod jižní Moravou žádný Perský záliv nebo Rusko neleží. Ani geologové zatím neříkají, že by leželo.

Spor Maďarska s Ukrajinou

Maďarsko a Rusko v pondělí podepsaly novou smlouvu o dodávkách zemního plynu. Gazprom má nově ročně do Maďarska dodávat 4,5 miliardy krychlových metrů suroviny. Může i tohle ohrozit energetickou bezpečnost Evropy, jak tvrdí Ukrajina?
Ne. Myslím si, že Ukrajinci nemají pravdu. Za prvé, ten kontrakt určuje, že dvě třetiny plynu přetečou přes Bulharsko a Srbsko, ale jedna miliarda plynu má přitéct přes Rakousko, tedy ze západního trhu. Bylo by to stejné, jako kdyby nám Ukrajinci říkali, že máme uzavřít náš ropovod z Německa a kupovat všechnu ropu přes ně. Chápu, že transitní země přichází o své poplatky, ale určovat odběratelům, kudy mají přepravit svůj zemní plyn, je dost nehorázné.

Nový plynovod Síla Sibiře | Foto: Maxim Shemetov | Zdroj: Reuters

Skupina poslanců Evropského parlamentu tento měsíc požádala Evropskou komisi, aby prošetřila roli Gazpromu právě v růstu cen plynu v Evropě. Chování společnosti v nich vzbudilo podezření z manipulace trhem. Už jsou nějaké výsledky tohoto šetření?
Zatím ještě ne, ale je to přesně to, o čem jsem hovořil. Potřebujeme postupovat tvrději vůči našim dodavatelům a myslím, že tato iniciativa evropských poslanců je správná.

Gazprom v neděli sdělil, že je připraven zvýšit dodávky plynu do Evropy. Jak důvěryhodné je podle vás právě tohle prohlášení?
Myslím, že Gazprom chápe, že v tuto chvíli zvolil konfrontaci s někým, kdo je silnější než on. Pro Rusko jsme největší odběratel plynu, jejich největší zákazník. Pokud chtějí komplikace na tomto největším trhu, tak mohou být, je to na nich.

Pokud bychom měli problémy s dodávkami z Ruska, jaké jsou jiné možnosti?
Za prvé k nám 90 procent plynu dotéká přes Německo, ne přes Ukrajinu. Ten se obchoduje na trhu západní Evropy v Rotterdamu. Těch dodavatelů k nám je potenciálně mnohem víc než na Ukrajině nebo v Maďarsku. Pokud by to byl problém pro celou Evropu, tak budeme mít problém i my.

Věra Štechrová, vtk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme