Nečekaná slabina. Za dobytí belgické pevnosti Ebel-Emael může fotbalové hřiště
Belgičané ji považovali za nedobytnou hráz před německou invazí, nakonec ale pevnost Eben-Emael vydržela jen pár minut. Její tvůrci totiž neočekávali útok ze vzduchu. Osudnou se jí stalo fotbalové hřiště.
„Pevnost byla připravená na klasický útok po zemi pomocí tanků a dělostřelectva. Oni ale udeřili ze vzduchu. Bylo to úplně poprvé v dějinách, kdy někdo takto napadl pevnost. Použili k tomu kluzáky, se kterými se tiše snesli na pevnost a zlikvidovali její děla. Nasadili při tom i zcela nové zbraně jako kumulativní nálože," vysvětlil Marcel Verhasselt z organizace, která pečuje o zachování této památky.
Zbytek posádky se pak bránil ještě asi den, než kapituloval. „Po těch 15 minutách tu bylo spoustu mrtvých a zraněných, vojáci uvnitř pevnosti ale bojovali dál. Byli to většinou mladí muži kolem 20 let, kteří neměli nejmenší šanci proti speciálně vycvičeným německým výsadkářům," dodal Verhasselt.
Vnitřek pevnosti je restaurovaný do podoby, jak vypadal v době, kdy na ní 10. května 1940 ráno přistály první německé kluzáky. Kromě originální a částečně stále funkční techniky, dobového vojenského vybavení a místností pro velitele a posádku tu najdete i nearmádní zařízení jako holičství nebo márnici.
A podívat se můžete, jak nacisté dobytí pevnosti propagandisticky využili v dobovém filmovém týdeníku. Nasazení kluzáků přitom úplně zamlčeli a zbytek přikrášlili.
Při dobývání pevnosti sehrály důležitou roli fotbal a fotbalové hřiště. „Mladí vojáci byli zavření celé dny uvnitř. Dostali proto povolení, aby si nahoře vybudovali fotbalové hřiště a hráli tam fotbal. Toho si všimli Němci, když pevnost fotografovali ze vzduchu. Věděli tak, že na ní mohou přistát, protože tam určitě nejsou žádné miny," vysvětlil průvodce Marc Bonnyns-Gorissen.
A i když Česká republika odsud leží nějakých 900 kilometrů, i ta sehrála svou úlohu při dobytí tohoto železobetonového obra. „Němci nacvičovali ten útok půl roku a využili k tomu pevnosti v Sudetech, které jim padly do rukou při získání československého pohraničí. Poprvé tam také vyzkoušeli kumulativní nálože, které pak nasadili tady. Ještě dnes to můžete vidět v Králíkách," přiblížil Marcel Verhasselt českou stopu v nepříliš šťastném osudu pevnosti Eben-Emael.
