Vlastně je otázka, za kým současný papež jede. Jedna z odpovědí je, že přijíždí do důležité asijské země. Jiná odpověď je, že přijíždí potěšit své souvěrce, katolíků je v Barmě podle odhadů asi 700 tisíc.

Sám papež se netají tím, že přijíždí také na solidární návštěvu do země, kterou nejen OSN označuje za dějiště etnické čistky. Jde o nyní již dobře známé násilnosti, páchané na Rohinzích, muslimském obyvatelstvu na západě země, a to se souhlasem a někdy i silami barmské armády.  

Rohingové prchají před násilnostmi do sousedního Bangladéše, uprchlíků je nyní už více než 600 tisíc. Papež se vlastně netají s tím, že přijíždí alespoň nepřímo pokárat barmskou vládu a vyjádřit solidaritu Rohingům. Už před cestou označil barmské muslimy za své bratry a sestry, po příletu do Bangladéše hodlá uprchlíky z Barmy také osobně navštívit.

Papež riskuje 

Hlava katolické církve bude čelit několika výzvám. Jednou z nich je skutečnost, že situace v Barmě je složitější než jak lze v běžném zpravodajství předvést. Podle barmské vlády se Rohingové podílejí na ozbrojeném povstání a násilnosti proti nim jsou jen vedlejším a nezáměrným důsledkem vládních opatření.

Text je převzatý z Českého rozhlasu Plus

Papež František nepochybně bude také ve velkém pokušení co nejvíce ochránit křesťanskou, zejména katolickou komunitu, její bezpečnost a její zájmy – tak, jak to zatím praktikoval při svých kontaktech s představiteli blízkovýchodních muslimských zemí, zejména těch s křesťanskými enklávami.  

Čelí tedy nebezpečí, že dopadne jako jiná morální autorita poslední generace, bývalá barmská bojovnice proti diktatuře a současná ministryně zahraničí Aun Schan Su Ťij. Ta se z politických důvodů rozhodla ani náznakem nekritizovat barmskou armádní politiku vůči Rohingům a její kritici se domnívají, že už spotřebovala morální kredit, který dříve nastřádala. František i Su Ťij mají ovšem stejný problém, proslavený Napoleonovou otázkou, kolik má papež divizí.

Barmskýma očima

Situace je ale komplikovaná i jinak. Pro řadu buddhistických Barmánců jsou místní muslimové skutečně cizinci, ne-li nepřátelé. Pro latinsko-amerického katolického představitele sídlícího v evropském Římě je velmi ošemetné přijet do převážně buddhistické země a vysvětlovat tam lidem, co si mají myslet.

Barmská vláda vlastně už jen tím, že Františka přijímá, dává najevo, že jeho hlas v této věci nepovažuje za relevantní. Je pravděpodobné, že prezident ani velitel armády by nepřijali žádného významného představitele muslimského světa, který by Rohingy přijel podpořit.  

Z hlediska samotných Barmánců je zájem celého světa o komunitu Rohingů těžko pochopitelný. Tato země prožila těžká desetiletí nadvlády vojenské junty a čelí několika paralelním separatistickým povstáním s velkými civilními obětmi a uprchlickými vlnami.  

Jedno z povstání probíhá na severu Barmy. Tamní Kačjinové si zatím velkou pozornost světa nevysloužili. Určitě to není tím, že nejsou buddhisté, muslimové, dokonce ani katolíci, ale většinou baptisté.

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít