Cambridge Analytica nabízela v roce 2014 americkým uživatelům facebooku jeden až dva dolary za vyplnění osobnostního kvízu. Na krátkou práci za malou odměnu přistoupilo asi 270 tisíc lidí.

Skutečným účelem kvízu ovšem nebylo zjistit, jestli jsou uživatelé introvertní nebo extrovertní, ale automatizovaně sesbírat data z jejich facebookových profilů - a z profilů jejich přátel. Kvíz před vyplněním zobrazil žádost o poskytnutí dat, drtivá většina ovšem možná rizika neznala a souhlasila. Firma tak nasbírala informace o zhruba 50 miliónech uživatelů.

Na celou věc upozornila média až minulý víkend, čtyři roky po prvotním sběru dat a rok po amerických prezidentských volbách, do kterých měla Cambridge Analytica významně zasáhnout, jak se sama vychloubala. Přestože se o podezřelé firmě píše už dlouho, Facebook spojení s ní přerušil až teď. O kauzu už se zajímá americký Kongres, který si na slyšení zve přímo šéfa Facebooku Marka Zuckerberga. Ten k celé věci zatím mlčí.

Experti byli k odvážným tvrzením Cambridge Analyticy vždy skeptičtí. Loni její praktiky rozebíral třeba analytik Josef Šlerka, podle kterého měla firma "možná sofistikovanější techniky, nedělá ale nic jiného než řada jiných poradenských firem".

Na jeho závěru čerstvé zjištění nic nemění. Cambridge Analytica jsou přes velkohubá prohlášení odborníci hlavně na vlastní marketing a jejich reálný vliv nelze nijak prokázat. Větší problém je v tom, co zmiňuje i Šlerka: nejde o zdaleka tak výjimečnou situaci, jak se ji teď Facebook snaží podávat.

Největší sociální síť na světě je totiž na vytěžování a prodeji dat svých uživatelů postavená. Oblíbená poučka říká, že když za službu neplatíte, nejste jejím zákazníkem, ale produktem. V případě Facebooku je přesná. Celá síť je vlastně obří sběrna dat o vašem chování na internetu, která mu navíc dobrovolně předáváte.

Facebook je pak využívá k přesnému cílení reklamy a přeprodávání třetím stranám. To není žádná novinka a ví se o tom řadu let. Díky mediálně viditelnému případu Cambridge Analyticy si teď ale praktické dopady provozu takové sledovací sítě mohou uvědomit i řadoví uživatelé.

Série problémů

Pro síť Facebook, disponující dvěma miliardami pravidelných uživatelů, jde o další z kupících se problémů. Způsobil si je sám: prakticky monopolizoval internetový "veřejný prostor", což má mimo jiné zásadní dopady na podobu demokracie. Cambridge Analytica je jen malá součást velkého facebookového příběhu, v němž najdeme všechno od poskytování prostoru extremistům a teroristům po pochlebování autoritářským režimům a možné ovlivňování voleb v těch demokratických.

Kvůli sporům se svými šéfy v otázce ruského zasahování do amerických voleb právě z Facebooku odchází šéf informační bezpečnosti Alex Stamos, který neúspěšně prosazoval transparentní přístup a hledání způsobů, jak cizí vlivy omezit. Aktuální film Čističi zase odhaluje otřesné podmínky, v nichž pracují anonymní masy facebookových "cenzorů", a neschopnost technologického gigantu obsah rozumně moderovat.

Mark Zuckerberg, který ještě loni věřil, že jeho práce nás vede do lepšího světa, se letos podle všeho ze svého idealismu probudil. Jestli jde o upřímné vystřízlivění, nebo spíš o způsob, jak vyklidit kontroverzní pozici "titulní strany internetu" a vrátit se do bezpečnější role sítě, kde lidé sdílí fotky dětí a domácích zvířat, nevíme.

Zatím totiž slyšíme hlavně vzletná prohlášení, která se v realitě příliš neodráží. To se ale brzy bude muset změnit. Spolu se Zuckerbergem se začíná probouzet nejen Evropská unie, ale už i Spojené státy a národní vlády - a pokud Facebook zaspí, tvrdá regulace ho nemine.

Michal Zlatkovský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít