V chaloupce krále ve výslužbě (a občasného zpívajícího kováře a malíře s tváří Karla Gotta) se ke spánku ukládají Barborka (Charlotte Ella Gottová) s Tomíkem (Aleš Nikodým). Jsou zrovna prázdniny, a tak poprosí dědečka s babičkou (Kamila Magálová), zda by noc nemohli strávit v chýši dvouhlavého draka a rodinného přítele Čmoudíka (Libor Bouček a Igor Timko).

Upovídaný drak, jehož jedna hlava mluví kvůli nešťastnému incidentu z dětství česky a druhá slovensky, začne dětem vyprávět o království Draka a jedné zlé kletbě, která ho před dlouhými lety stihla a rozdělila jeho území na tři části. Jak však Čmoudík připomíná, nejde o pohádku, ale část historie.

Prokletí bylo následovné: nikdo ze severní části království se nesměl zamilovat do někoho z jižního království, a naopak, jinak byl proměněn v kámen. Nebo strom. Nebo květiny. Drak (Václav Postránecký), který nad celým královstvím vládl sice spravedlivě, ale měl tendenci nechat se ovládat skřety se jménem Blivajz (Miro Noga), totiž pravidla kletby nestanovil zrovna závazně.

Aby se možnost setkání obyvatel ze severu a z jihu, příhodně mluvících česky a slovensky, snížila na minimum, bylo jim dopřáno setkávat se pouze při slavnostech rovnodennosti. Právě tam se také do sebe zamilují následníci obou trůnů, princ Janko (Jakub Jablonský) a princezna Adélka (Zuzana Žáková).

Přestože Čmoudík trpí na migrény („Au, au, au, to bolí,“ notuje si možná až příliš vesele na někoho s bolestí hlavy), prokládá své povídání písněmi a krátkými přestávkami, v nichž učí Tomíka čurat do ohně. Než se tak dostane k tomu, jestli si Janko s Adélkou vybojují svoji lásku nebo proč Karel Gott mluví slovensky, třeští už pořádně hlava také divákovi.

Pohádka Dušana Rapoše a Petra Šišky je možná až příliš snadný terč pro podobné narážky, protože překypuje pochybnými rozhodnutími. A že nějak překonáte mrzké výkony herců v úvodním úseku snímku – ještě zdůrazněné tím, že si Gott s Magálovou vymění rodné jazyky, jen aby následně společně zpívali česky – vůbec neznamená, že máte to nejhorší za sebou.

Zatímco herectví se s nástupem Žákové, Jablonského a jejich filmových rodičů (Miroslav Šimůnek, Kateřina Brožová, Ján Koleník, Zuzana Mauréry) srovná aspoň úměrně ke kvalitě scénáře, objeví se zcela nový bolehlav, a to samotný dračí vládce.

Není divu, že z něj v traileru moc neuvidíte, protože na něj očividně nezbylo moc času ani peněz. Chabá animace omezená na jednu a půl emoce, nekoordinovaných pár pohybů a sporadické otevření pusy vystupuje z pozadí a navozuje pocit amatérismu, kterého se pohádka nezvládne zbavit.

V porovnání s Drakem má i Čmoudík, veliká chodící loutka s bizarními proporcemi a děsivě vykulenými dvěma páry očí, své zvláštní kouzlo. I přesto ale vedle nich několikaminutové celoanimované sekvence, které čas od času doprovázejí příběh uvnitř vyprávění, působí jako by se do filmu zamotaly omylem. Ovšem skutečně líbezným omylem.

Najde se nicméně více věcí, které si získají své příznivce. Mapa ve tvaru draka potěší přívržence hravé kartografie a minimalisté si přijdou na své v jednoduchých písničkových textech (vedle zmíněného Au, to bolí třeba Dračí hip hop s verši „dračí hip hip hop, tančí hop hop hip“).

Milovníci skryté reklamy ocení zcela neskrývané zasazení populárního staroarménského dortu na středověký trh, lingvisté pak několikaminutovou diskusi nad rozdíly mezi jazyky v označení pro borůvky a veverku. Replika „ty jsi snad pro samý půvab zapomněla na kletbu“ upevní názor těch, kterým stačí, aby se v pohádkách ženy cenily jen podle krásy.

Snímek měl v kinech premiéru 25. října.

Kristina Roháčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít